8 C 117/2023-27 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 145 359 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úroky ve výši 34 088 Kč formou pravidelných splátek ve výši 1 029 Kč. Zároveň si účastníci sjednali doplňkovou službu„ Podpora“, za kterou se žalovaný zavázal platit spolu s řádnou splátkou částku 701 Kč, tj. celkem 1 730 Kč měsíčně. Žalovaný však řádně a včas uvedené nesplácel, když nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne [datum], a proto žalobce úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Žalobce požaduje na žalovaném zaplacení zbývající části jistiny úvěru ve výši 40 000 Kč, zbývající části úroků ve výši 34 088 Kč, zaplacení doplňkové služby [anonymizováno] ve výši 50 472 Kč, nákladů na upomínání ve výši 800 Kč a smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč. Zároveň byla ze strany žalobce zohledněna provedená verifikační platba žalovaným ve výši 1 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní. K nařízenému jednání ve věci dne [datum] se žalobce po předchozí omluvě a žalovaný bez předchozí omluvy nedostavili. Proto soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal v jejich nepřítomnosti. 3. Z předsmluvních informací soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce před samotným uzavřením smlouvy o úvěru [číslo] obeznámen ohledně roční procentní sazby nákladů, s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a tabulkou umoření. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše 40 000 Kč. Na jistinu úvěru však započítal částku 8 000 Kč jakožto náklady související s poskytnutím úvěru (článek 4.8.). Žalovaný se ve smlouvě zavázal vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením ve výši 23 % ročně, a to do [datum] Smluvní strany si dále v článku VII. sjednaly doplňkovou službu [anonymizováno], která bude upravena samostatnou smlouvu. Rovněž si strany v článku V., bod 5.3., sjednaly smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného. A v neposlední řadě předmětná smlouva obsahuje v článku II. ujednání ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, zejména pak postup žalobce, kterým se bude při zkoumání bonity žalovaného řídit, tj. porovnání příjmů a výdajů žalovaného a vyžádání si od žalovaného dokumentů specifikovaných v článku [číslo] a dále vyhodnocení podkladů uvedených v článku [číslo]. Z přílohy [číslo] smlouva o úvěru pojmenované jako posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se podává, že žalobce se zabýval majetkovou situací žalovaného, a to na základě doložených dokumentů ze strany žalobce. Z přílohy [číslo] smlouvy o úvěru pojmenované jako Smlouva o zřízení doplňkové služby [anonymizováno] soud zjistil, že na základě této smlouvy se žalovaný zavázal žalobci za tuto službu hradit měsíčně částku 701 Kč. 5. Z instrukce k provedení verifikační platby ze dne [datum] a souhlasu s inkasem, verifikační platby – instrukce k dokončení podpisu smlouvy ze dne [datum] pak soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému údaje k přihlášení se do zřízeného účtu spolu s instrukcí ke zřízení inkasa a k zaslání verifikační platby ve výši 1 Kč, přičemž žalovanému poskytl údaje ohledně bankovního spojení včetně variabilního symbolu, kam má být tato platba ze strany žalovaného poskytnuta. Konkrétně tato platba měla být provedena ve prospěch účtu č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. 6. Z dokladu o platbě 1 Kč ze dne [datum] a detailu pohybu – okamžitá příchozí platba 1 Kč ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný zaslal z bankovního účtu vedeného na jeho jméno ve prospěch shora uvedeného bankovního účtu žalobce částku ve výši 1 Kč, s uvedeným variabilní symbolem [číslo]. [příjmení] byla zaúčtována dne [datum]. 7. Z nastavení inkasa od [datum] soud zjistil, že žalovaný si stanovil v rámci bankovního účtu inkaso ve výši 4 460 Kč měsíčně, a to od [datum] do [datum]. 8. Z potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne [datum], detailů pohybu – platba převodem na částku 20 864 Kč a bezhotovostní platba na částku 11 136 Kč soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému částku 11 136 Kč na jeho bankovní účet a částku 20 864 Kč zaslal ve prospěch věřitele žalovaného, kterým je sám žalobce, čímž došlo k úhradě závazku z titulu smlouvy [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi shodnými účastníky. O této skutečnosti žalobce žalovaného vyrozuměl dopisem označeným jako potvrzení o úhradě dluhu ze dne [datum]. 9. Z upomínky [číslo] ze dne [datum] včetně podacího lístku a upomínky [číslo] ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzýval k úhradě splátky úvěru ve výši 1 730 Kč se splatností, nicméně tak žalovaný po první urgenci neučinil. Proto jej žalobce ve druhé upomínce upozornil na skutečnost, že pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, dojde k zesplatnění úvěru v plné výši, naúčtování sankcí a smluvních pokut. 10. Ze zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínky, oznámení o převzetí zastoupení ze dne [datum] a ze zesplatnění úvěru – možnosti alternativního řešení včetně podacího lístku a komunikace žalobce se žalovaným ohledně případného smíru pak soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do [datum], která byla v dopise řádně specifikována, a to prostřednictvím svého zástupce. Tím, že tak žalovaný ve stanovené lhůtě neučinil, přistoupil žalobce k možnosti splatit dluh prostřednictvím alternativ, které žalovanému nabídl, nicméně ani jedné z nich žalovaný nevyužil, když ničeho na dlužnou částku doposud neuhradil. Žalobce následně kontaktoval žalovaného i za účelem uzavření smíru, na který žalovaný přistoupil, nicméně poté zůstal pasivní a tento smír neakceptoval podpisem. 11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 12. Dne [datum] žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému zaslány na bankovní účet, respektive část úvěru byla použita na umoření jiného dluhu žalovaného vůči žalobci (20 864 Kč) a část těchto peněz (8 000 Kč) byla započítána na náklady související s poskytnutím úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit spolu s úroky ve výši 34 088 Kč formou měsíčních splátek po 1 730 Kč, které rovněž zahrnovaly úhradu sjednaných doplňkových služeb [anonymizováno] ve výši 701 Kč, nicméně tak neučinil, když se dostal do prodlení se zaplacením měsíční splátky. Proto došlo ze strany žalobce k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný však na dluh ničeho neuhradil, a to ani po opakovaných výzvách ze strany žalobce a nabídkách ohledně splacení předmětného dluhu. 13. Po právní stránce soud posoudil právní vztah vzniklý mezi žalobcem a žalovaným podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž se zároveň tento právní poměr mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ z. s. ú.“). Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú., jelikož žalobce soudu nedoložil, že řádně splnil povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 z. s. ú., tedy že náležitě a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když tato skutečnost toliko vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejích příloh, nicméně informace a údaje obsažené v dané příloze nebyly soudu nikterak doloženy a soudu byl předestřen de facto toliko vyplněný formulář, nemající oporu v listinách, z nichž by tyto okolnosti vyplývaly. Žalobce netvrdil žádné konkrétní skutečnosti týkající se majetkové stránky žalovaného, a především je pak nikterak soudu nedoložil. Bylo tedy v prvé řadě záhodno, aby se žalobci dostalo zákonné poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby v tomto ohledu doplnil svá tvrzení a navrhl důkazy, potažmo je soudu předložil. Za tímto účelem soud nařídil jednání, kterého se žalobce neúčastnil, soudu zaslal omluvu a požádal o rozhodnutí bez jeho účasti s tím, že se plně odkázal na své stanovisko uplatněné v rámci žaloby. 14. Ustanovení § 118a o. s. ř. vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu. Smyslem § 118a o. s. ř. je, aby nedošlo k zamítnutí žaloby (nebo k neztotožnění se s procesní obranou žalovaného) ze strany soudu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Poučením podle § 118a odst. 1 až 3 soud nepřejímá odpovědnost za zjištění skutkového stavu věci. Iniciativa tvrzení a prokazování zůstává na stranách. Poučení podle § 118a o. s. ř. proto soud neudělí též tehdy, když se účastník svojí procesní nečinností práva na poučení zbavil (např