8 C 45/2023-40 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 31 781,80 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 28 200 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit formou 18 pravidelných splátek ve výši 1 623 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím mandatáře věřitele, společnosti [právnická osoba], přičemž žalobce úvěr uhradil mandatáři formou vzájemného zápočtu pohledávek a závazků ze dne [datum]. Žalovaná neuhradila ani první splátku, a proto žalobce ke dni [datum] úvěr zesplatnil. Žalobce vyjma jistiny nesplaceného úvěru požaduje smluvní pokutu za zrušení úvěrové smlouvy ve výši 2 038,80 Kč, úrok z prodlení ve výši 137 Kč, účelně vynaložené náklady na odeslání upomínky ve výši 450 Kč, účelně vynaložené náklady na odeslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč a smluvní pokutu za prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši 486 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že žalobu neuznává a navrhla její zamítnutí. Ve svém vyjádření uvedla, že si je vědoma, že si objednala službu u společnosti [právnická osoba], nicméně při podpisu předložených listin, které neměla možnost si prostudovat, nevěděla, že zároveň podepisuje mandátní smlouvu k uzavření„ půjčky“. Následně chtěla od smlouvy odstoupit, což tak písemně učinila, a služby, které byly předmětem objednávky, tak nikdy nečerpala, přestože žalobce uhradil společnosti [právnická osoba] částku 28 200 Kč právě za tyto služby, které jí měly být poskytnuty. V tomto směru namítá, že smlouva byla neplatně uzavřena, jelikož nebyly nikterak zkoumány její finanční možnosti, tedy úvěruschopnost pro účely poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žádné skutečnosti ohledně příjmových poměrů neuváděla, přičemž je invalidní důchodkyně s nízkým příjmem. 3. Žalobce k výzvě soudu žalobu doplnil podáním ze dne [datum] stran zkoumání úvěruschopnosti, přičemž uvedl, že tato byla z jeho strany řádně a v intencích zákona zkoumána. Konkrétně pak uvedl, odkud stěžejní informace získal a jak je následně hodnotil. Navíc namítl, že ze strany žalované nebyla vznesena námitka ohledně porušení povinnosti žalobce posoudit úvěruschopnost žalované, což má za následek toliko relativní neplatnost, a proto je nutno posuzovat smlouvu jako platnou. 4. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum] s tím, že žalovaná se k jednání bez předchozí omluvy nedostavila, proto bylo dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř“) jednáno v její nepřítomnosti. 5. V rámci soudního jednání vyzval soud žalobce podle § 118a odst. 3 o. s. ř., nechť označí důkazy, že byla z jeho strany zkoumána úvěruschopnost, jelikož uvedené toliko tvrdí, nikoli dokládá. Současně byl upozorněn na to, že v opačném případě může být vydáno pro něho nepříznivé rozhodnutí. V reakci na to žalobce sdělil, že relevantními důkazy nedisponuje, tudíž tyto není schopen doložit. Zároveň soud požádal o poskytnutí lhůty k doložení částky 2 668 Kč, přičemž byl ze strany soudu poučen ve smyslu § 118a o. s. ř. stran tvrzení a prokázání. Za tímto účelem soud odročil jednání na den [datum], ke kterému se žalovaná ani žalobce bez předchozí omluvy nedostavili, proto bylo dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v jejich nepřítomnosti s tím, že jednání bylo následně odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den [datum]. 6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. SU [číslo] je patrno, že žalovaná byla informována o podstatných informací stran spotřebitelského úvěru, tj. o výši, podmínkách čerpání, době trvání úvěru, splátkách a dále nákladech spojených s úvěrem a dalších skutečnostech. 7. Z úvěrové smlouvy č. SU [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalobce jakožto věřitel prostřednictvím svého zástupce, společnosti [právnická osoba], poskytl žalované úvěr na koupi„ zboží“, kterým byla služba výživového poradenství ve výši 28 200 Kč, kterou měla žalovaná zaplatit v pravidelných splátkách včetně sjednaného pojištění po 1 623 Kč. V úvěrové smlouvě jsou rovněž uvedeny údaje o majetkových poměrech žalované, tj. že je důchodkyní s celkovým čistým příjmem 10 000 Kč měsíčně a její výdaje na bydlení činí 5 700 Kč. Celkový měsíční příjem domácnosti byl uveden jako 35 000 Kč. V rámci úvěrových podmínek [číslo] ze dne [datum] vzal pak soud za prokázané, že strany si sjednali v čl. 5 a 5.5 podmínek pro případ prodlení žalované s úhradou splátky možnost žalobce odstoupit od předmětné smlouvy o úvěru na koupi zboží, když nedojde k úhradě ani v dodatečně stanovené lhůtě a následné možnosti žalobce prohlásit jistinu úvěru za okamžitě splanout, když se žalovaná dostane do prodlení s úhradou tří a více měsíčních splátek. 8. Ze smlouvy o obchodním zastoupení [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobcem a společností [právnická osoba] byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek společnosti [právnická osoba] dlouhodobě pro žalobce vyvíjet jako nezávislý podnikatel činnost směřující k poskytování úvěrových produktů žalobce zájemcům o úvěrové produkty. 9. Z potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru soud zjistil, že částka 13 510 Kč byla zaslána na účet společnosti [právnická osoba] dne [datum]. Z listiny označené jako jednostranné započtení vzájemných pohledávek a závazků pak soud zjistil, že žalobce učinil vůči společnosti [právnická osoba] úkon spočívající v započtení vzájemných pohledávek a závazků, přičemž předmětem započtení byla částka 12 022 Kč. 10. Z faktury č. FV [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím dané faktury zaplatil společnosti [právnická osoba] provizi ve výši 2 668 Kč za zprostředkování uzavření smlouvy o úvěru. 11. Z přehledu plateb pro smlouvu soud zjistil, že žalovaná nedostávala své povinnosti a splátky řádně nesplácela. 12. Ze zesplatnění pohledávky z úvěrové smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalobce informoval žalovanou o zesplatnění dosud nesplatných dlužných částek ke dni [datum]. Zároveň jí byly vyúčtovány poplatky, náklady a úroky z prodlení včetně smluvní pokuty vyvěrající z úvěrové smlouvy, k jejichž úhradě byla žalovaná vyzvána ve stanovené lhůtě. 13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], zaslané žalované téhož dne, soud zjistil, že žalovaná ničeho přes předchozí upomínky neuhradila, proto byla znovu vyzvána k úhradě dlužné částky pod hrozbou vymáhání pohledávky soudní cestou. 14. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o obchodním zastoupení, na základě které se jmenovaná společnost zavázala dlouhodobě pro žalobce vyvíjet jako nezávislý podnikatel činnost směřující k poskytování úvěrových produktů žalobce zájemcům o úvěrové produkty. Dne [datum] žalobce jakožto věřitel prostřednictvím svého zástupce, společnosti [právnická osoba], poskytl žalované úvěr na základě uzavřené smlouvy o úvěru, a to ve výši 28 200 Kč, na koupi„ zboží“, jehož předmětem byla služba výživového poradenství. Žalovaná se zavázala úvěr ve výši 28 200 Kč uhradit formou měsíčních splátek po 1 623 Kč, které rovněž zahrnovaly úhradu sjednaného pojištění. Nicméně tak neučinila, když se dostala do prodlení se zaplacením splátek. Proto došlo ze strany žalobce k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum]. Žalovaná však na dluh ničeho neuhradila, a to ani po opakovaných výzvách ze strany žalobce. Žalobce zaslal společnosti [právnická osoba] na bankovní účet částku 13 510 Kč, částka 12 022 Kč byla započtena na vzájemné pohledávky a závazky mezi těmito subjekty a částka 2 668 Kč pak představovala provizi, která byla žalobcem zaplacena společnosti [právnická osoba] za zprostředkování uzavření smlouvy o úvěru. 15. Po právní stránce soud posoudil právní vztah vzniklý mezi žalobcem a žalovanou podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.“), neboť žalobce zapůjčil žalované peníze jakožto věci stejného druhu a žalovaná se zavázala zapůjčené peníze jakožto věci stejného druhu vrátit, přičemž nebyl sjednán úrok jakožto podstatná náležitost smlouvy o úvěru. Žalovaná sic tvrdila, že poskytnuté prostředky ke koupi„ zboží“, jehož předmětem byla služba výživového poradenství, nečerpala, jelikož jí nikdy tyto služby poskytnutí nebyly. Od smlouvy měla odstoupit, nicméně uvedené nikterak doložila a neprokázala, neboť po podaném vyjádření k žalobě zůstala v řízení zcela pasivní, a proto ji soud nemohl při jednání poučit ve smyslu § 118a o.s.ř. a vzdala se tak dobrodiní poučení. Proto má soud za prokázané, že smlouva o zápůjčce uzavřena byla, když žalovaná na konkrétní číslo smlouvy odkazuje ve svém vyjádření. Tento právní poměr mezi účastníky řízení se tak zároveň řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ z. s. ú.“), neboť žalovaná uzavřela předmětnou smlouvu jakožto spotřebitel dle § 419 o. z. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 8