8 C 64/2023-32 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 4 300 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce provozuje [anonymizována dvě slova] a jako schovatel uzavřel se žalovanou jakožto uschovatelem dne [datum] dvě smlouvy o úschově zvířete, konkrétně psa jménem [anonymizováno], špic, pohlaví pes a psa jménem [anonymizováno], kříženec, pohlaví fena, a to na dobu určitou, tj. do [datum]. V rámci jednotlivých smluv bylo ujednáno, že pokud si žalovaná psy nevyzvedne do 7 dnů od uplynutí sjednané doby z útulku, je žalobce oprávněn předat psy do péče nového chovatele, čímž dojde ke změně vlastníka zvířete, a zároveň je žalobce oprávněn požadovat náklady s tím spojené, respektive náklady spojené s ustájením zvířete v útulku a poskytnutou veterinární péčí, a to do doby vyzvednutí zvířete či předání novému chovateli. Tím, že žalovaná nejevila ani o jednoho z psů zájem a udělila písemný souhlas s jejich předáním novému majiteli, pes jménem [anonymizováno] byl předán do péče nového chovatele dne [datum] a pes jménem [anonymizováno] dne [datum]. Žalovaná částka tak sestává z částky 2 800 Kč za úschovu zvířat po dobu 16 a 19 kalendářních dní a z částky 2 500 Kč za poskytnutou veterinární péči zvířatům. Žalobce žalovanou vyzval dne [datum] k úhradě těchto dlužných částek, přičemž žalovaná dne [datum] dluh písemně uznala co důvodu a výše včetně příslušenství. Rovněž se dluh zavázala uhradit formou měsíčních splátek po 500 Kč počínaje říjnem 2021, nicméně uhradila toliko částku 1 000 Kč a na zbývající dluh 4 300 Kč ničeho, a to ani po následné výzvě ze dne [datum] se stanovenou lhůtou 15 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Proto soud za splnění podmínek postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud dospěl ke skutkovému závěru: Žalovaná předala žalobci do úschovy dne [datum] psa jménem [anonymizováno], plemeno špic, pohlaví pes a psa jménem [anonymizováno], plemeno kříženec, pohlaví fenka, a to do [datum]. Jelikož si psy nevyzvedla po uplynutí 7 dnů od konce doby úschovy, byl žalobce oprávněn předat zvíře do péče nového chovatele (vlastníka) a vyúčtovat žalované náklady za ustájení zvířat dle provozního řádu spolu s náklady za poskytnutou veterinární péči. Pes [anonymizováno] byl v úschově do [datum] a pes [anonymizováno] do [datum], když tyto dny došlo na základě dohod o bezplatném převodu vlastnického práva ke zvířeti k předání psů novým chovatelům. Žalobce vynaložil částku 2 800 Kč za umístění psů v útulku po dobu 16 a 19 kalendářních dní a částku 2 500 Kč na veterinární péči. Žalovaná svůj dluh vůči žalobci písemně uznala co do důvodu i výše dne [datum] a zavázala se k jeho úhradě prostřednictvím pravidelných měsíčních částek po 500 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena částkou 300 Kč, a to počínaje říjnem 2021. Žalovaná se však dostala to prodlení s jejich úhradou, když dne [datum] uhradila toliko částku 1 000 Kč a poté již ničeho. Proto byla následně žalobcem vyzvána dopisem ze dne [datum] k úhradě zbývající výše dluhu, tj. 4 300 Kč do 15 dnů ode doručení výzvy. Ta byla žalované doručena [datum], nicméně žalovaná žádnou platbu na dluh neprovedla. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Z hlediska právního posouzení věci soud vycházel z písemné dohody o uznání dluhu ze dne [datum], podepsané jak žalobcem, tak žalovanou, kdy se uznáním dluhu dle ust. § 2053 a 2054 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) zakládá vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak (ust. § 133 o. s. ř.). Žalovaná tuto domněnku nevyvrátila, když neexistenci dluhu ani netvrdila, jelikož byla po dobu řízení pasivní. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.), kdy je právo žalobce na úrok z prodlení dáno ust. § 1970 o. z., konkrétně od data následujícího po uplynutí lhůty 15 dnů od doručení výzvy k úhradě zbývající části dluhu ze dne [datum], doručené žalované dne [datum], tj. od [datum] ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 726 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč, odměny advokáta za právní zastoupení ve výši 400 Kč podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za dva úkony po 200 Kč, dále z náhrady 200 Kč za dva režijní paušály po 100 Kč podle ust. § 14b odst. 5 citované vyhlášky, 21 % DPH z odměny a náhrady advokáta vyčíslených shora ve výši 126 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.