14 C 114/2024-24 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 25 989,41 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ) uzavřela s žalovanou dne 25. 10. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr včetně sjednaného pojištění splácet formou pravidelných měsíčních splátek, první splátka měla být uskutečněna 17. 12. 2021. Doporučená splátka byla stanovena na 1 500 Kč. Minimální splátka byla 500 Kč. Měsíční platba na pojištění byla ve výši 7,99 % z výše měsíční splátky úvěru. Celková částka vyčerpaná žalovanou činila 35 793,63 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost pravidelně a včas hradit měsíční splátky vyčerpaného úvěru včetně poplatku za pojištění. Žalovaná uhradila částku 29 468 Kč, tato částka byla započtena na čerpané finanční prostředky, smluvní úroky, poplatek za pojištění, poplatky za vedení úvěrového účtu, odeslání písemných upomínek, zákonné úroky z prodlení a smluvní pokuty. Právní předchůdce žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a úvěr prohlásila za splatný ke dni 31. 5. 2023. S účinností ke dni 20. 6. 2023 došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 26 396,84 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 22 500,36 Kč, nesplaceného smluvního úroku ve výši 2 425,73 Kč, nesplacených měsíčních poplatků za pojištění ve výši 599,25 Kč, z nesplacené smluvní pokuty ve výši 271,50 Kč a z nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 600 Kč (v žalobě souhrnně označeno jako kapitalizovaný úrok ve výši 3 624,98 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 22 500,36 Kč od 1.6. 2023 do zaplacení, smluvní úrok z prodlení ve výši 1 258,29 Kč a dále smluvní úrok v sazbě 15 % ročně z částky 22 500, 36 Kč od 30. 8. 2023 do zaplacení. V neposlední řadě žalobkyně požaduje úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 600 Kč. Jako druhý nárok požadovala žalobkyně po žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky 22 500,36 Kč za každý den prodlení, tj. od 19. 5. 2023 do 22. 10. 2023, ve výši 3 489,05 Kč.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila., právnická osoba, žádosti o poskytnutí finančních prostředků ze dne 25. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí finančních prostředků ve výši 40 000 Kč. Do údajů pro posouzení žádosti o finanční prostředky uvedla, že žije s druhem a je zaměstnána jako učitelka v mateřské škole, má čistý měsíční příjem ve výši 25 000 Kč, příjem domácnosti činil 55 000 Kč. Výdaje domácnosti byly uvedeny ve výši 4 000 Kč měsíčně. Jiné splátky úvěrů nemá. Je majitelkou domu/bytu.4. Z dopisu o akceptaci žádosti žalované ze dne 26. 10. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyní žalobkyně byla žalované schválena žádost o poskytnutí finančních prostředků ve výši 40 000 Kč a dále jí byly zaslány podrobné informace o možnosti čerpání finančních prostředků, včetně oznámení o zaslání kreditní karty.5. Z platební historie úvěrového účtu vyplynuly podrobné informace o čerpání a průběžném splácení poskytnutých finančních prostředků a také to, že dlužná částka k 18. 4. 2023 činila 26 396,84 Kč, přičemž z této částky činily úroky 2 425,73 Kč, pojištění 599,25 Kč, poplatky 600 Kč a pokuta 271,50 Kč, dlužná jistina činila 22 500,36 Kč.6. Z formuláře pro standardní informace o poskytnutých finančních prostředcích byly zjištěny podrobné informace o finančních prostředcích, jejich splácení, úvěrových sazbách a o souvisejících nákladech.7. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb č. , hodnota, ze dne 25. 10. 2021 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná prohlásila, že se seznámila se zněním obchodních podmínek pro poskytování bankovních produktů.8. Z listiny označené jako „odstoupení od úvěrové smlouvy“ ze dne 24. 4. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s ohledem na prodlení žalované se splácením poskytnutých finančních prostředků odstoupila od uzavřené smlouvy a poskytnuté finanční prostředky zesplatnila ke dni 31. 5. 2023. Žalovaná byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 26 397 Kč.9. Z listiny označené jako „smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne 15. 6. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku ze smlouvy s žalovanou na žalobkyni.10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávka ze smlouvy č. , hodnota, byla postoupena na žalovanou.11. Na základě zjištění učiněných při provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:12. Dne 25. 10. 2021 si právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou ujednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované platební kartu s možností čerpat finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala finanční prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Dle platební historie úvěrového účtu činila ke dni 18. 4. 2023 dlužná částka 26 397 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně si dne 15. 6. 2023 ujednala s žalobkyní převod nároku (postoupení pohledávky) na vrácení finančních prostředků žalovanou, a to v celkové výši 26 397 Kč. Žalovaná byla o tomto ujednání řádně vyrozuměna. Žalovaná svůj závazek řádně nesplácela a dostala se do prodlení se splácením poskytnutých finančních prostředků, a proto právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy s žalovanou a zesplatnila dlužnou částku k 31. 5. 2023.13. Po právní stránce soud posoudil právní vztahy vzniklé mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jako smlouvu o úvěru, přičemž zároveň se právní poměry mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZSÚ“). Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 ZSÚ, jelikož právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 ZSÚ, tedy že by náležitě, dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně v žalobě konstatovala, že ze strany právní předchůdkyně došlo k prověření pravdivosti tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím finančních prostředků, a to v interních a externích databázích třetích subjektů a v registru SOLUS. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel posouzení úvěruschopnosti činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k příjmům a výdajům žalované v daném případě nedošlo. Žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí, jelikož vycházela primárně z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalované zejména o jejích osobních a majetkových poměrech. Právní předchůdkyně žalobkyně si od žalované nevyžádala žádné listiny (např. pracovní smlouvu, nájemní smlouvu nebo výpis z katastru nemovitostí). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta (navíc neúplné), aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Obezřetnost a důslednost při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným (smyšleným) údajům uvedeným ze strany žalované. Jen těžko lze uvěřit tvrzení, že celkové měsíční náklady domácnosti činí částku 4 000 Kč, tj. výdaje spojené s bydlením, stravou, ošacením, úhradou provozních nákladů a poplatků či volnočasových aktivit, obzvlášť pokud uváděla částku 4 000 Kč jako výdaj za domácnost a současně bydlí s druhem. Uvedené zjevně neodpovídá reálným nákladům dospělé osoby. Soudu tedy nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy tuto povinnost řádně nesplnila, ač k jistému postupu a prověřování z její strany došlo, avšak z pohledu soudu zcela nedostatečnému a neskýtající záruku obezřetnosti a odborné péče. Soudu tedy nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy tuto povinnost nesplnila, ač k jistému postupu a prověřování z její strany došlo, avšak z pohledu soudu zcela nedostatečnému a neskýtající záruku obezřetnosti a odbor