15 C 100/2014-260 — Okresní soud v Děčíně

Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky , částka, , která v části představuje slevu z kupí ceny ve výši vynaložených nákladů na odstranění vad předmětu koupě (tj. ve výši nákladů, jež žalobkyni vznikly v souvislosti s odvozem sudů a odčerpáním chemických látek) a která v části představuje náhradu škody požadovanou ve výši vynaložených nákladů na likvidaci chemických látek, to vše ve vztahu k uzavřené kupní smlouvě ze dne , datum, mezi žalobkyní a dlužníkem , Jméno žalované B, . v , Anonymizováno, , IČO , IČO, .Soud věc projednal a rozhodl, naposledy rozsudkem ze dne 15. 11. 2021, č. j. 15 C 100/2014-220, aniž by žalobkyně zaplatila soudní poplatek splatný podáním žaloby /§ 4 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích/, a aniž by ji soud k zaplacení soudního poplatku vyzval, resp. jí povinnost zaplatit soudní poplatek stanovil v uvedeném rozsudku, kdy v rámci posledního rozhodnutí ve věci (rozsudku ze dne 15. 11. 2021, č. j. 15 C 100/2014-220) měl za to, že právo k uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek již zaniklo.V rámci odvolacího řízení ve vztahu k odvolání žalované do rozsudku prvostupňového soudu ze dne 15. 11. 2021, č. j. 15 C 100/2014-220 vyslovil odvolací soud takový závazný právní názor, podle kterého povinnost zaplatit soudní poplatek splatný s podáním žaloby v daném případě nezanikla, neboť podle § 12 odst. 2 věty druhé zákona o soudních poplatcích právo uložit povinnost zaplatit soudní poplatek zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek nabylo právní moci (kdy odkázal na ustanovení § 12 odst. 2 věta druhá zákona o soudních poplatcích a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), a z uvedeného důvodu proto věc vrátil prvostupňovému soudu k dodatečnému rozhodnutí o uložení povinnosti žalobkyni zaplatit soudní poplatek splatný podáním žaloby a současně připomněl, že poplatková povinnost žalobkyně se promítne do rozhodnutí soudu o nákladech řízení.Soud proto v důsledku závazného pokynu odvolacího soudu jednak přistoupil k uložení povinnosti pro žalobkyni k zaplacení soudního poplatku ve výši , částka, dle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku poplatků, což učinil usnesením ze dne 7. 2. 2023, č. j. 15 C 100/2014-238 a dále s odkazem na ustanovení § 166 odst. 1 o. s. ř. tímto doplňujícím usnesením rozhodl o nákladech řízení vzniklých žalobkyni, které spočívají v takto zaplaceném soudním poplatku.Podle § 166 odst. 1 o.s.ř. nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.Podle § 167 odst. 2 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku. K doplnění rozhodnutí o část předmětu řízení musí soud nařídit jednání a předvolat k němu účastníky, příp. další osoby, neboť i zde jde o rozhodování ve věci samé (§ 115 o. s. ř.). Naproti tomu k doplnění o náklady řízení či o předběžnou vykonatelnost jednání není třeba nařizovat. V případě doplnění rozsudku o část předmětu řízení se rozhoduje formou rozsudku; jde-li o doplnění usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci, o část předmětu řízení, platí pravidlo zachování formy rozhodnutí i zde, tj. soud rozhodne usnesením. O doplnění rozsudku či usnesení o výrok o nákladech a o fakultativní předběžné vykonatelnosti rozhoduje soud vždy usnesením. Pokud tedy soud v daném případě nerozhodl o nákladech řízení, může vydat samostatné, a to doplňující usnesení o nákladech řízení, a to do doby, dokud rozhodnutí, jímž se řízení končí nenabude právní moci.Výrok o náhradě nákladů řízení (spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, ) je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Náklady řízení mají oporu v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a jejich výše odpovídá položce 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou citovaného zákona.