32 C 207/2023-23 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 13 620 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela se žalobcem dne 29. 6. 2020 smlouvu o nájmu bytu, na základě které užívala byt č. 17 v 2. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] ve [obec]. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021. Dne 1. 7. 2021 byla uzavřena navazující nájemní smlouva na dobu určitou, od 1. 7. 2021 do 30. 6. 2022. Žalovaná byt pronajímateli vrátila dne 13. 12. 2021, čímž byl nájem ukončen. Žalovaná však řádně nehradila nájemné a následně neuhradila ani nedoplatek za služby za užívání bytu. Dlužná částka sestává z nájemného za měsíce leden až listopad 2021 v souhrnu ve výši 8 580 Kč, poměrné části nájemného za prosinec 2021 ve výši 780 Kč a úhrady za služby ve výši 42 380 Kč, ponížená o částku 46 989 Kč, kterou žalovaná uhradila a o přeplatek na službách za rok 2020 ve výši 3 640 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, neuhradila však ničeho. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Podle § 115a o. s. ř. rozhodoval soud bez nařízení jednání, neboť účastníci s uvedeným postupem souhlasili a soud má za to, že věc lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud má za prokázané, že žalobce se se žalovanou dohodl na nájmu bytu č. 17 v 2. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] ve [obec] na dobu určitou od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, přičemž nájemné činí 1 859 Kč a výše záloh je specifikována ve výpočtovém listu a pasportu bytu. Tato skutková zjištění soud učinil z nájemní smlouvy ze dne 29. 6. 2020. Žalobce se dále se žalovanou dohodl na nájmu bytu č. 17 v 2. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] ve [obec] na dobu určitou od 1. 7. 2021 do 30. 6. 2022, s tím, že žalovaná je povinna hradit sjednané nájemné a služby i po skončení nájmu do doby vyklizení a odevzdání bytu, přičemž nájemné činí 1 859 Kč a výše záloh je specifikována ve výpočtovém listu a pasportu bytu. Tato skutková zjištění soud učinil z nájemní smlouvy ze dne 31. 5. 2021. Z vyúčtování služeb za rok 2021 má soud za prokázáno, že celkové náklady na služby činily 42 379 Kč a celkový dluh za rok 2021 na službách a nájemném činil celkem částku 13 620 Kč. Účastníci se dohodli na ukončení nájmu ke dni 30. 11. 2021, jak soud zjistil z dohody o zániku bytu ze dne 15. 11. 2021. Z dokumentu vývoj plateb ze dne 20. 6. 2023 má soud za prokázáno, že žalovaná dluží žalobci celkem částku 13 620 Kč. Z upomínky ze dne 14. 6. 2023 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu. Tato jí byla zaslána dne 15. 6. 2023, jak soud zjistil z podacího lístku. 5. Podle ust. § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ust. § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle ust. § 2247 odst. 1 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle ust. § 2247 odst. 2 o. z. zajistí pronajímatel po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. 6. V dané věci byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o nájmu bytu. Na základě této smlouvy se žalovaná zavázala vedle dohodnutého nájmu též hradit náklady za služby spojené s užíváním bytu. Žalovaná této své smluvní povinnosti nedostála, když žalobci neuhradila nájemné a služby spojené s užíváním bytu v celkové výši 13 620 Kč za období leden až prosinec 2021, kdy byt fakticky odevzdala. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, vzniklo žalobci též právo na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku. Jiné náklady žalobce přiznat nepožadoval.