7 C 60/2024-17 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 13 340 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná v rozhodné době byla provozovatelkou osobního automobilu s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , a ve vztahu k tomuto automobilu (dále též jen „předmětný automobil“) nebylo v době od 12. 1. 2023 do 1. 5. 2023 a od 2. 5. 2023 do 26. 7. 2023, kdy byl evidován v registru silničních vozidel, sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně tudíž na žalované požaduje částky 7 150 Kč (zákonný příspěvek za 110 dnů) a 5 590 Kč (zákonný příspěvek za 86 dnů), po které byl předmětný automobil provozován bez povinného ručení, vypočtený z denní sazby určené pro tyto automobily ve výši 65 Kč a částku 600 Kč (2 x 300 Kč za poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva). K zaplacení příspěvků i poplatků ji žalobkyně vždy písemně vyzvala, avšak žalovaná svou povinnost doposud ani zčásti nesplnila, přestože byla k zaplacení dluhu znovu (opakovaně) vyzvána žalobkyní a posléze (předžalobní výzvou) i její zástupkyní.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud účastníky vyzval k vyjádření, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez jednání. Žalobkyně souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila; proto soud předpokládal, že i ona s takovým postupem souhlasí /§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)/. Dle § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé tudíž nenařídil jednání.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů má soud po skutkové stránce za prokázané, že žalovaná byla v rozhodné době provozovatelkou předmětného automobilu, ve vztahu k němuž – ačkoliv byl evidovány v registru silničních vozidel – nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla (tzv. povinné ručení) podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPOPV“). Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, ze dne 22. 6. 2023 žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku za rozhodnou dobu ve vztahu k automobilu RZ , SPZ, , vypočteného z denní sazby 65 Kč pro osobní automobily s objemem válců v uvedeném rozmezí, tj. částky 7 150 Kč (za 110 dnů), a dále částky 300 Kč (nákladů na uplatnění pohledávky), to vše do 60 dnů od doručení výzvy. Splatnost příspěvku nastala na základě této výzvy 5. 9. 2023. Dále, výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, ze dne 5. 10. 2023, žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku ve výši 5 590 Kč, vypočteného z téže denní sazby za 86 dnů, a částky 2 x 300 Kč (nákladů na uplatnění pohledávky), to vše do 60 dnů od doručení výzvy. Splatnost příspěvku nastala na základě této výzvy dne 19. 12. 2023. Následně žalobkyně žalované odeslala upomínky o zaplacení dluhu a k zaplacení jej nakonec vyzvala i zástupkyně žalobkyně s upozorněním, že jinak přistoupí k soudnímu vymáhání. Žalovaná přesto žalobkyni dluh ani zčásti neuhradila. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná v rozhodné době byla provozovatelkou předmětného automobilu; naopak, žalobní tvrzení jsou v souladu s předloženými listinami. Po právní stránce soud žalobkyní uplatněné nároky posoudil jako právo (nárok) na zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1, 3 a 5 ZPOPV a § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí ZPOPV, ve znění pozdějších předpisů, za dobu, po kterou byl předmětný automobil – v rozporu s § 1 odst. 2 ZPOPV – provozován, aniž by bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva v paušální výši 300 Kč žalobkyně požadovala v souladu s § 4 odst. 4 ZPOPV a § 2a prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyní uplatněný úrok z prodlení odpovídá § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.5. Z uvedených důvodů soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 340 Kč a úrok z prodlení (v zákonné sazbě 15 % ročně) z částky 7 150 Kč (příspěvek nepojištěných) za dobu od 6. 9. 2023 do zaplacení a z částky 5 590 Kč (příspěvek nepojištěných) za dobu od 20. 12. 2023 do zaplacení.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 340 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.7. Odměnu advokáta soud určil podle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu, neboť – jak je mu známo z úřední činnosti – se jedná o návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech (tzv. formulářová žaloba) a peněžité plnění (tarifní hodnota) nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud zohlednil i typovou jednoduchost vymáhání v této věci uplatněného nároku.8. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.