21 C 64/2025-79 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 19 520,25 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 16. 9. 2020. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 55 000 Kč. Žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze Smlouvy, především závazek řádně splácet poskytnutý úvěr, proto došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru, čímž vzniká také nová jistina úvěru sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tedy částka ve výši 26 948,94 Kč. Žalobkyně oznámila zesplatnění úvěru žalovanému oznámením ze dne 26. 8. 2021. Žalovaný se mimo jiné v souladu s čl. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . smlouvy zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně se žalovaným se v čl., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . smlouvy dohodli, že souhrn výše všech ze strany žalobce uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky i přes výzvy neplnil, bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, . Shora uvedený soud mimo jiné rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobci částky představující smluvní pokuty dle čl. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .a , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . smlouvy, tedy částky ve výši 2 994 Kč a 4 985,75 Kč. Částka ve výši 4 985,75 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 26 948,94 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou této nové jistiny úvěru do 28. 2. 2022. Předmětným rozhodnutím , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, bylo žalobě žalobkyně, co do smluvní pokuty, v plném rozsahu vyhověno. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po datu 28. 2. 2022. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. S ohledem na skutečnost, že žalovaný ničeho na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty neplnil, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne 5. 11. 2024, ve které vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 26 948,94 Kč od 1. 3. 2022 do 23. 2. 2024. V souladu s limity dle čl. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, smlouvy, respektive s ustanovením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, požaduje po žalovaném částku ve výši 19 520,25 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. soud projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.4. Podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Z rozhodovací činnosti Soudního dvora EU vyplývá ve vztahu k nepřiměřeným ujednáním ve spotřebitelských smlouvách, že i v rozkazním řízení musí mít soud možnost posoudit z úřední povinnosti zneužívající charakter klauzulí obsažených ve smlouvě uzavřené mezi poskytovatelem a spotřebitelem, pokud má k dispozici všechny k tomuto účelu potřebné informace o právním a skutkovém stavu. Obdobně je povinností soudu posoudit i bez návrhu splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splatit, a to přinejmenším v rovině vlastních skutkových tvrzení žalobce.6. Shrnuto, domáhá-li se žalobkyně nároků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, je povinností soudu posoudit i bez návrhu splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, tj. učinění závěru, že uplatněný nárok není v rozporu s hmotným právem. To vše i za situace, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, v řízení vedeném mezi týmiž účastníky rozsudkem č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, přiznal žalobkyni z titulu předmětné úvěrové smlouvy ze dne 16. 9. 2020 vůči žalovanému nárok na zaplacení jak požadované peněžní částky, tak úrokového navýšení za poskytnutí úvěru (fakticky úrokové navýšení vyjádřené pevnou částkou - § 2392 odst. 1 věta první o.z.) s tím, že v důsledku prodlení žalovaného žalobkyni vznikl též nárok na zaplacení jak smluvních pokut, tak nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, které svou povahou (když jejich zaplacení je vázáno na porušení smlouvy) jsou smluvními pokutami (§ 2048 a násl. o. z.). Současně žalobkyni bylo přiznáno právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení a úroku z úvěru pouze do výše 20 % ročně z částky 23 301,10 Kč od 28. 8. 2021 do 20. 9. 2021, když , Anonymizováno, výše představuje zaplacení úroku obvyklého. Ve výše uvedené věci tak soud mimo jiné rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobci částky představující smluvní pokuty dle čl., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1.a , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . smlouvy, tedy částky ve výši 2 994 Kč a 4 985,75 Kč. Částka ve výši 4 985,75 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 26 948,94 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou této nové jistiny úvěru do 28. 2. 2022; žalobě žalobkyně tak bylo, co do požadované smluvní pokuty, v plném rozsahu vyhověno.7. Pokud jde však o posouzení otázky, zda žalobkyně jako věřitel řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, soud z níže uvedených důvodů nesdílí závěr učiněný rozsudkem č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, , že žalobkyně tak učinila řádně, a proto sám přistoupil k posouzení, zda před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně.8. K výzvě soudu, jakým způsobem a v jaké intenzitě žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala (posuzovala) schopnost žalovaného splatit navrhovaný úvěr, žalobkyně uvedla, že tato schopnost byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, který za tímto účelem předložil k prověření své osobní doklady (občanský průkaz a řidičský průkaz) a doklady ověřující jeho příjmy a dále si vyžádala informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR. K výdajové stránce, respektive k jejímu paušálnímu určení, by podle názoru žalobkyně měly zcela postačovat údaje, které poskytuje zákon č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, kdy § 1 tohoto zákona definuje životní minimum, jako částku k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, která byla v § 2 stanovena na částku 3 860 Kč. Pokud tedy žadatel o úvěr neuvede vyšší částku na výdajové stránce (vyjma splátek úvěrů či nákladů na bydlení, které se do částky životního minima nezapočítávají), je postupováno v souladu se zákonem, je-li stanovena výše výdajů paušální částkou 3 860 Kč. Tato paušální částka byla přímo stanovena zákonem a poskytovatel úvěru se tedy nemůže dopustit pochybení, pokud bude vycházet z takto stanovené částky, jako paušální výdajové stránky žadatele. Pokud jde o další výdaje, žalobkyně má za to, že tyto byl povinen uvést žalovaný s tím, že pokud tyto neuvede, nebo zatají, může dojít k porušení trestněprávních předpisů. V ne