Okresní soud v Děčíně 13 C 148/2026-42 – Neplatnost právního jednání

o 17 683 Kč s příslušenstvím

Žalobkyně se domáhala uhrazení dlužné částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, s. r. o., a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru č. , hodnota, dne 18. 12. 2024, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 14 000 Kč se splatností 29. 9. 2025. Žalovaná úvěr čerpala v celkové výši 14 000 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, proto byla původním věřitelem opakovaně vyzývána k úhradě dluhu, na což nereagovala.Co se úvěruschopnosti a jejího zkoumání týká, žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně pohledávky nahlížela do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, a to databáze ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI. Na výzvu soudu, v jakém rozsahu a jak byla úvěruschopnost žalovaného, a jak konkrétně byly zjištěné informace právní předchůdkyní žalobkyně ověřovány, žalobkyně reagovala shodně.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud ve věci postupoval dle § 115a, zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy.Z výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že takto žalobkyně vůči žalobkyni postupovala dopisem ze dne 14. 11. 2025. Rovněž tak dopisem týkajícího se oznámením o postoupení pohledávky ze stejného data. Dle potvrzení o podání doporučení zásilky soud zjistil, že písemnosti byly žalované zaslány dne 18. 11. 2025.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 30. 5. 2025 bylo zjištěno, že celková částka jistiny úvěru představuje 14 000 Kč s datem splatnosti 29. 9. 2025, kdy smlouva byla uzavřena mezi věřitelem , Anonymizováno, , Anonymizováno, s. r. o. a žalovanou.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni jejíž součástí je i přehled postoupených pohledávek.Z potvrzení o provedené transakce se podává, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla žalované na č. účtu , č. účtu, zaslána částka 14 000 Kč, a to dne 30. 5. 2025.Soud má provedeným dokazováním za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, došlo k uzavření shora specifikované smlouvy na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 14 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit do 29. 9. 2025. Rovněž bylo prokázáno, že žalovaná peněžní prostředky převzala, daná částka jí byla zaslána na její bankovní účet, jak vyplývá ze zprávy , Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s. Žalovaná však jistinu ani poplatek ve lhůtě splatnosti řádně a včas neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni, na základě smlouvy o postoupení pohledávek. O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně vyrozuměna. Na předžalobní upomínku a výzvu k zaplacení žalovaná žádným způsobem nereagovala.Dle § 2395, zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání, a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní podmínky a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšeného o osm procentních bodů.Dle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr, nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 419 o. z., je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Vzniklý stav mezi účastníky soud posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. Jak soud zjistil, právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že by řádně splnila svou povinnost, která vyplývá z ustanovení § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, tedy řádně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, kdy žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost byla zkoumána v databázích shora uvedených, ale již nebylo doloženo, co zjistila o poměrech žalované, co do příjmů a výdajů, kdy náhled do uvedených databází takového informace neposkytuje a poskytnout ani nemůže. Za tohoto stavu soud uzavírá, že žalobkyně nedostála své povinnosti odborné péče, náležitě zjistit schopnost žalované splácet a zcela splatit poskytnutý úvěr, a proto soud hodnotí spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., jako neplatnou a k této neplatnosti bylo přihlédnuto i bez návrhu.Pokud žalované byla vyplacena žalovaná částka celkem 14 000 Kč, což bylo prokázáno, je pak povinen tuto částku z titulu bezdůvodného obohacení, dle § 2991 odst. 2 o. z., vrátit žalobkyni.Jelikož žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, bylo rozhodnuto výrokem I. o její povinnosti uhradit žalobkyni fakticky získané peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, kterými bylo způsobeno bezdůvodné obohacení žalované na žalobkyni.Ve zbylém rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 341,82 Kč, přičemž tato částka představuje 58,34 % z její celkové výše na základě rozdílu úspěchu a neúspěchu v řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), a to odměny za tři úkony právní služby po 400 Kč a třech režijních paušálů po 100 Kč, dle § 14 b) odst. 6, písm. a) a. t.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.