Okresní soud v Děčíně 14 C 210/2026-13 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 105 077,12 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 22. 9. 2022 dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalovaný nezaplatil cenu dodané elektřiny za období od 5. 10. 2022 do 4. 5. 2023 ve výši 103 929,62 Kč (faktura č. , hodnota, , splatná dne 29. 5. 2023). Dále na něm požadovala částku 907,50 Kč za náklady spojené s odpojením elektřiny v odběrném místě a jednu upomínku ve výši 240 Kč.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla dne 22. 9. 2022 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa , adresa, . Žalovaný se zavázal platit zálohově cenu dodané elektřiny. Tato zjištění soud učinil z výše citované smlouvy. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek za dodávky elektřiny do odběrného místa za období od 5. 10. 2022 do 4. 5. 2023 ve výši 103 929,62 Kč (faktura č. , hodnota, , splatná dne 29. 5. 2023). Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturu č. , hodnota, na částku 907,50 Kč za náklady spojené s odpojením od el. energie. Shora uvedená zjištění soud učinil z citovaných faktur.4. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 105 077,12 Kč s přísl., neboť žalovaný nezaplatil cenu dodané elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, , za období od 5. 10. 2022 do 4. 5. 2023 ve výši 103 929,62 Kč (faktura č. , hodnota, , splatná dne 29. 5. 2023), dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 22. 9. 2022. Podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy vznikl závazkový právní vztah, ze kterého vzniklo žalobkyni (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny dodané elektřiny a žalovanému (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Protože žalovaný tak neučinil, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) a vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 221,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 204 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 105 077,12 Kč sestávající z částky 5 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 370 Kč ve výši 3 647,70 Kč.