CS · EN DE FR brzy

14 C 385/2025-28 — Okresní soud v Děčíně

ECLI: ECLI:CZ:OSDC:2026:14.C.385.2025.1
Datum: 2026-02-19
Předmět: o 21 127,20 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."]
["smlouva pracovní""náklady řízení""lhůty""dokazování""smlouva o úvěru""náhrada nákladů""smlouva nájemní"]
O co šlo: o 21 127,20 Kč s příslušenstvím (["§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 21 127,20 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 8. 3. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 263 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 4. 9. 2024, sjednané splátky však řádně a včas nehradila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou ke dni 21. 10. 2024 na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 7 789,61 Kč, dlužného poplatku ve výši 9 337,59 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 576,16 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 291,32 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 789,61 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 789,61 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, přičemž vycházela z prohlášení žalované, které následně ověřila z pracovní smlouvy, z výplatních pásek za poslední 3 měsíce předcházející žádosti a z nájemní smlouvy, a zjistila, že žalovaná je zaměstnaná jako uklízečka ve společnosti , právnická osoba, s měsíčním příjmem 41 978 Kč a žije v nájemním bydlení. Na základě těchto informací právní předchůdkyně vyhodnotila, že žalovaná je schopna úvěr splácet.2. Žalovaná se v průběhu řízení k věci samé vyjádřila tak, že smlouvu o úvěru shledává jako neplatnou kvůli vysoké RPSN. Smlouvu prý podepsala proto, že byla v tíživé finanční situaci. Žalovaná navrhla s ohledem na její další závazky úhradu pohledávky prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 800 Kč.3. Z listiny označené jako smlouva o úvěru soud zjistil, že dne 8. 3. 2023 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala, že žalované poskytne peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti, žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 9 611 Kč prostřednictvím 78 týdenních splátek ve výši 263 Kč. Poplatek sestává z úroku ve výši 6 277 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 834 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit pojistné ve výši 2 886 Kč za sjednanou dobu pojištění.4. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná v žádosti o úvěr neuvedla žádné údaje o výši svých příjmů a výdajů. Neuvedla ani, zda žije ve vlastním či nájemním bydlení, zda sdílí společnou domácnost s dalšími osobami nebo zda má vyživovací povinnost k dalším osobám.5. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek soud zjistil, že dne 21. 10. 2024 uzavřela žalobkyně s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, kterou se právní předchůdkyně zavázala postoupit své pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru specifikované v Příloze č. , hodnota, na žalobkyni. Z přílohy ke smlouvě soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou byla mezi postupovanými pohledávkami. K postoupení pohledávek došlo ke dni 21. 10. 2024, což vyplývá z potvrzení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 22. 10. 2024.6. Z dopisu ze dne 18. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 23 634,08 Kč, a to nejpozději do 5. 3. 2025. Současně ji upozornila, že pokud ve stanovené lhůtě dluh nezaplatí, uplatní svůj nárok žalobou u soudu.7. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 9 611 Kč prostřednictvím 78 týdenních splátek ve výši 263 Kč, sjednané splátky však řádně a včas nehradila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou ke dni 21. 10. 2024 na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna.8. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně jako smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná nejednala v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání, posoudil soud právní vztah rovněž podle zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posuzování poskytovatel v souladu s § 86 odst. 2 z. s. ú. zejména porovná příjmy a výdaje spotřebitele a zkoumá i údaje o jeho závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Jestliže poskytovatel nesplní svou povinnost a úvěruschopnost spotřebitele důkladně neposoudí, je smlouva podle § 87 odst. 1 z. s. ú. neplatná, k čemuž soud přihlédne i bez návrhu. Podle § 2991 odst. 1 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí vydat ochuzenému to, oč se obohatil, podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl.9. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy neposoudila důkladně schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně k procesu ověření úvěruschopnosti uvedla pouze to, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z prohlášení žalované, z pracovní smlouvy, z výplatních pásek za poslední 3 měsíce předcházející žádosti a z nájemní smlouvy. Toto své tvrzení však nepodložila relevantními důkazy, přestože k tomu byla podle § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) povinna. Žalobkyně nadto ani netvrdila veškeré relevantní údaje o příjmech a výdajích žalované. Samotné tvrzení, že měsíční příjem žalované činil 41 978 Kč, i kdyby bylo podloženo důkazy, je nedostatečné, neboť povinností právní předchůdkyně žalobkyně bylo zkoumat jak příjmy žalované, tak její výdaje. Ze zákaznické karty, kterou žalobkyně soudu předložila, je patrné, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně neposkytla žádné relevantní údaje o svých příjmech a výdajích a žalobkyně ani netvrdila, že by její právní předchůdkyně zjišťovala výdaje žalované jiným způsobem. Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, a proto posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou a žalobu částečně zamítl (výrok I.).10. Žalovaná však na základě této smlouvy čerpala finanční prostředky, a tudíž je povinna je vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě vyhověl co do dlužné jistiny ve výši 7 789,61 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 7 789,61 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení. Jelikož žalovaná v průběhu řízení projevila zájem uhradit svůj dluh, avšak její finanční situace jí neumožňuje uhradit jej v plné výši jednorázově, rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna hradit dluh v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč (výrok II.).11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť rozdíl v úspěchu žalobkyně a žalované je pouze nepatrný.

Citovaná ustanovení

§ 86 (262/2006 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 120 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 166 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.