14 C 57/2026-37 – Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 54 070,36 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření rámcové smlouvy, na základě které byl žalované aktivován běžný účet. Dne 5. 8. 2022 byla uzavřena smlouvy o úvěru č. , IBAN, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 59 022 Kč. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplácela, kdy ke dni podání žaloby dlužila na jistině částku 48 070,36 Kč a příslušenství (úroky). Dále dne 30. 1. 2023 byl mezi účastníky uzavřen dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč. Ani tuto částku žalovaná nezaplatila. Na běžném účtu se navíc žalovaná dostala do nepovoleného debetního zůstatku ve výši 1 000 Kč, který žalobkyně rovněž požaduje.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 19. 8. 2014 uzavřena rámcová smlouva č. , hodnota, , na základě které byl žalované aktivován běžný účet. Toto skutkové zjištění soud učinil z citované smlouvy. Z výpisu z běžného účtu má soud za prokázáno, že debetní zůstatek činil částku 1 000 Kč.4. Dále má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 5. 8. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , IBAN, , na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr do výše 59 022 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy. Z dokladu o čerpání účtu má soud za prokázané, že výše úvěru byla žalované vyplacena na účet.5. Z dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla dne 30. 1. 2023 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr do výše 5 000 Kč.6. Z úvěrové zprávy a výpisu z účtu má soud za prokázáno, že žalobkyně zkoumala majetkovou situaci žalované ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.7. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 54 070,36 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 5. 8. 2022 a ze dne 30. 1. 2023. V dané věci byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 59 022 Kč a 5 000 Kč. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalované oba úvěry poskytla. Žalovaná však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradila. Žalovaná se dále na běžném účtu rovněž dostala do nepovoleného debetního zůstatku ve výši 1 000 Kč, který rovněž neuhradila. Žalovaná se tak dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 764 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 164 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.