CS · EN DE FR brzy

19 C 130/2025-75 — Okresní soud v Děčíně

ECLI: ECLI:CZ:OSDC:2026:19.C.130.2025.75
Datum: 2026-01-27
Předmět: o 59 600,80 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.",
["dohoda o rozvázání pracovního poměru""náhrada mzdy""náhrada nákladů""pracovní poměr""lhůty""smlouva pracovní""náklady řízení"]
O co šlo: o 59 600,80 Kč s příslušenstvím (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 9)
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 10.2.2025 ve spojení s jejím doplněním v podání ze dne 31.7.2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 59 600,80 Kč, když uvedla, že dne 31.1.2020 uzavřela žalobkyně jakožto zaměstnavatel s žalovaným jakožto zaměstnancem pracovní smlouvu, kterou se žalovaný zavázal pro žalobkyni vykonávat práci na pozici karosář. Pracovní poměr byl s žalovaným sjednán na dobu určitou do 31.7.2020 a žalovaný byl zařazen do tarifní skupiny J. Tato pracovní smlouva byla následně dvakrát změněna, a to nejprve dohodou o změně pracovní smlouvy č. , hodnota, ze dne 15.7.2020 tak, že byl s žalovaným pracovní poměr uzavřen na dobu neurčitou a podruhé, dohodou o změně pracovní smlouvy č. , hodnota, ze dne 29.8.2022 tak, že byl žalovaný zařazen do tarifní skupiny I. Pracovní poměr byl následně s žalovaným na základě návrhu na rozvázání pracovního poměru ze dne 3.9.2024 dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne 3.9.2024 ke stejnému dni ukončen. Pracovní poměr byl s žalovaným ukončen z důvodu neomluvené absence v práci ve dnech od 23.7.2024 do 31.8.2024 a od 2.9.2024 do 3.9.2024, tj. celkem žalovaný neomluveně zmeškal 31 dnů, tj. celkem , hodnota, hodin na pracovišti, což dokládají docházkové listy za měsíc 07/2024, 08/2024 a 09/2024, kde kód "604" znamená "neomluvená absence". Interní předpis žalobkyně, konkrétně organizační norma č. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, platná od 15.6.2012, v bodě , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, stanovuje, že za každou neomluveně zmeškanou směnu (pracovní den) se dovolená krátí o dva dny. O tom, zda jde o neomluvené zmeškání práce, rozhoduje vedoucí v dohodě s příslušnou dílenskou organizací odborů. Žalovaný však čerpal ve dnech 10.1.2024, 23.1.2024, 6.2.2024, 26.2.2024, 14.3.2024, 18.3.2024, od 21.3.2024 do 22.3.2024, 24.3.2024, od 8.4.2024 do 9.4.2024, 22.4.2024, 29.4.2024, od 2.7.2024 do 3.7.2024, od 7.7.2024 do 11.7.2024, od 15.7.2024 do 19.7.2024 a 22.7.2024 dovolenou celkem v délce 172,5 hodin, za které mu byla vyplacena náhrada mzdy v celkové výši 50 257 Kč (za měsíc 01/2024 částka ve výši 3 852 Kč, za měsíc 02/2024 částka ve výši 3 837 Kč, za měsíc 03/2024 částka ve výši 7 829 Kč, za měsíc 04/2024 částka ve výši 6 747 Kč a za 07/2024 částka ve výši 27 992 Kč), což dokládá. docházkový list za 01/2024, 02/2024, 03/2024, 04/2024 a 07/2024 kde kód "100" znamená "dovolená". Vyúčtování dovolené je patrné také z vyúčtování mzdy za měsíc 08/2024 a 09/2024. Z důvodu neomluvené absence, přečerpané dovolené (50 257 Kč), úhrady zdravotního pojištění z minimální mzdy (4 928 Kč), záporného čistého příjmu (712 Kč) pokrácené mzdy za chybějící hodiny (3 692 Kč) a srážky za stravování (113,80 Kč) vznikl žalovanému dluh v celkové výši 59 702,80 Kč. Ten byl však ponížen o zdravotní benefity (35 Kč) a čistý příjem (67 Kč). Účetní vývoj pohledávky je patrný z vyúčtování mzdy za měsíce 08/2024 09/2024 a 10/2024. Celková pohledávka žalobkyně činí 59 600,80 Kč ((50 257 Kč + 4 928 Kč, + 712 Kč + 3 692 Kč + 113,80 Kč - 67 Kč - 35 Kč = 59 600,80 Kč). Celková výše pohledávky je patrná také z vyúčtování mzdy za měsíc 10/2024. K nároku na zaplacení částky ve výši 4 928 Kč (úhrada zdravotního pojištění z minimální mzdy) žalobkyně uvedla, že se jedná o nárok vzniklý z titulu povinných odvodů zdravotního pojištění za zaměstnance (žalovaného) v měsíci, kdy trvá pracovní poměr, kdy zaměstnanec (žalovaný) nedosáhne alespoň minimální mzdy a nečerpal volno, za které není zdravotní pojištění odváděno dle zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. V tomto konkrétním případě žalovaný nedosáhl na minimální mzdu nebo nečerpal volno, za které není zdravotní pojištění odváděno v měsících červenec 2024, srpen 2024 a září 2024. V červenci 2024 byla minimální mzda žalovaného 18 900 Kč. Hrubý příjem žalovaného činil 7 274 Kč. Odvod z minimální mzdy ponížené o hrubý příjem, tedy z částky 11 626 Kč ve výši 13,5 % činil 1 570 Kč. Tato částka byla žalobkyní za žalovaného odvedena jako zdravotní pojištění z minimální mzdy (výpočet: 18 900 Kč – 7 274 Kč = 11 626 Kč x 13,5 % = 1 570 Kč). V srpnu 2024 byla minimální mzda žalovaného 18 900 Kč. Hrubý příjem žalovaného činil 92 Kč. Odvod z minimální mzdy ponížené o hrubý příjem, tedy z částky 18 808 Kč ve výši 13,5 % činil 2 539 Kč. Tato částka byla žalobkyní za žalovaného odvedena jako zdravotní pojištění z minimální mzdy (výpočet 18 900 Kč – 92 Kč = 18 082 Kč x 13,5 % = 2 539 Kč). Jelikož byl pracovní poměr s žalovaným ke dni 3. září 2024 ukončen, byl výpočet odvodu zdravotního pojištění z minimální mzdy za měsíc září 2024 následovný. V září 2024 byla minimální mzda žalovaného 18 900 Kč. Tato je vydělena 30 (počet dni v měsíci), následně je výsledek vynásoben 3 dny (počtem odpravovaných dnů před ukončením pracovního poměru s žalovaným). K tomuto je následně připočten mínusový vyměřovací základ ve výši 4 176 Kč. Z této částky je následně vypočten odvod zdravotního pojištění z minimální mzdy ve výši 819 Kč. Tato částka byla žalobkyní za žalovaného odvedena jako zdravotní pojištění z minimální mzdy (výpočet: 18 900 Kč : 30 x 3 = 1 890 Kč + 4 176 Kč = 6 066 Kč x 13,5 % = 819 Kč). Celkem tedy žalobkyně za žalovaného odvedla na výše uvedených odvodech částku ve výši 4 928 Kč, odpovídající uplatněnému nároku. Účetní vývoj je patrný z vyúčtování mzdy za měsíc říjen 2024 (položka „/352“; „ZP podíl , Anonymizováno, , Anonymizováno, “). K nároku na zaplacení částky ve výši 113,80 Kč (srážka za stravování) žalobkyně uvedla, že se jedná o nárok vzniklý ze srážky za čerpané stravování v období od 31.8.2024 do 30.9.2024 do 15:00 hodin. Částka ve výši 113,80 Kč představuje doplatek za nakoupené jídlo pro zaměstnance (žalovaného) po odečtení dotace hrazené zaměstnavatelem (žalobkyní). Účetní vývoj je patrný z vyúčtování mzdy za měsíc září 2024. K nároku na zaplacení částky ve výši 712 Kč (záporný čistý příjem) žalobkyně uvedla, že se jedná o částku vzniklou z titulu odvodů, kdy byla tato částka na základě zpětného přepočtu zákonných odvodů dodatečně odvedena ze mzdy žalovaného za měsíc květen 2024, a to z rozdílu 2 649 Kč, což byla částka, o kterou byla ponížena mzda v měsíci květnu 2024 z důvodu srážky za neoprávněně čerpanou dovolenou (ztráta nároku na základě neomluvené absence). Tedy v květnu 2024 byla žalovanému žalobkyní provedena srážka za čerpanou dovolenou, která ponížila hrubou mzdu a tím i odvody na sociální a zdravotní pojištění a daň o 2 649 Kč. Následně byl v srpnu proveden zpětný přepočet zákonných odvodů v jednotlivých měsících. Srážka za dovolenou a provedené odvody byly žalovanému vráceny. Z tohoto důvodu byly provedeny zákonné odvody za vzniklý rozdíl v celkové výši 712 Kč. K nároku na zaplacení částky ve výši 3 692 Kč (pokrácení mzdy za chybějící hodiny) žalobkyně uvedla, že k tomuto nároku dojde v případě, kdy zaměstnanec (žalovaný) požádá zaměstnavatele (žalobkyni) o pracovní volno s náhradou mzdy, které je přímo vázané na uzavření dohody, v rámci které, se zaměstnanec (žalovaný) zaváže, toto pracovní volno s náhradou mzdy, respektive čerpané hodiny, do 6 měsíců dodatečně napracovat. V případě, že zaměstnanec (žalovaný), tuto dohodu nedodrží a pracovní volno s náhradou mzdy do 6 měsíců nenapracuje, dojde ze strany zaměstnavatele (žalobkyně) ke srážce v odpovídající výši z již vyplacené náhrady mzdy. V tomto konkrétním případě byla se zaměstnancem v květnu 2024 a v červnu 2024 uzavřena dohoda o poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy (tzv. placeného volna), které se po vzájemné dohodě žalovaný zavázal nejpozději do 6 měsíců napracovat. Žalovaný však 16 hodin poskytnutého pracovního volna s náhradou mzdy zpětně nenapracoval, a proto mu byla záloha odečtena. Vypočtená částka se skládá ze součtu tarifu a osobního ohodnocení, vydělená průměrným počtem hodin v měsíci výstupu a vynásobená počtem nenapracovaných hodin, tedy 38 444 Kč + 4 613,28 Kč / 165 hodinami x 16 hodin = 4 175,20 Kč hrubého, tedy uplatněných 3 692 Kč čistého. V tomto případě zaměstnanec (žalovaný) čerpané pracovní volno s náhradu mzdy nenapracoval a z tohoto důvodu vznikl zaměstnavateli (žalobkyni) nárok ve výši 3 692 Kč. Účetní vývoj tohoto nároku je patrný z vyúčtování mzdy za měsíc září 2024 (položka „, Anonymizováno, “; „Pokr. mzda za chyb. hod. , Anonymizováno, “). Ke snížení nároku o částku ve výši 35 Kč (zdravotní benefity) žalobkyně uvedla, že tento nárok vznikne v případě, že zaměstnanec (žalovaný) nevyčerpá příspěvek zaměstnavatele (žalobkyně) na zdravotní benefity. V takovém případě jsou takto nevyčerpané zdravotní benefity zaměstnanci (žalovanému) při ukončení jeho pracovního poměru zaměstnavatelem (žalobkyní) proplaceny. V tomto případě, s ohledem na ukončení pracovního poměru, nedošlo k proplacení této částky žalovanému, nýbrž došlo k zohlednění vzájemných nároků žalobkyně a žalovaného a došlo k započtení částky ve výši 35 Kč na celkový dluh žalovaného. Nárok zdravotních benefitů přitom vyplývá z kolektivní sm

Citovaná ustanovení

§ 223 (262/2006 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 142a (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.