22 C 399/2025-22 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení je žaloba doručená soudu dne , datum, o zrušení vyživovací povinnosti žalobce jako otce vůči žalované jako dceři, neboť od , datum, je schopna sama se živit – již se od tohoto data nepřipravuje na své budoucí povolání denním studiem, ale pouze dálkovým studiem na , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Tím se také podstatně změnily poměry oproti stavu, za kterého byla vyživovací povinnost žalobce k žalované byla dosud upravena soudem, a sice na základě rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) ve výši , částka, měsíčně počínaje , datum, .Soud nařídil první jednání ve věci na den , datum, . Žalovaná , Jméno žalované, byla obeslána do vlastních rukou soudní zásilkou se žalobou na adresu její trvalého pobytu dne , datum, ; předvolání k prvnímu jednání ve věci samé jí bylo doručeno dne , datum, . K prvnímu jednání ve věci samé se však žalovaná , Jméno žalované, bez důvodné a včasné omluvy nedostavila, ač byla o následcích nedostavení se řádně poučena. 10denní lhůta k přípravě jednání byla v jejím případě zachována. První jednání, které se ve věci konalo, tak žalovaná , Jméno žalované, zmeškala.Žalobce, který se k jednání dostavil, navrhl, aby soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Protože byly splněny předpoklady pro jeho vydání, soud podle § 153b odst. 1, 2, 3 o. s. ř. rozhodl rozsudkem pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl. Při tom tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal za nesporná. Ve věci lze uzavřít a schválit smír, jsa předmět řízení plně v dispozici účastníků a nejdouc o věc konstitutivní povahy.Po právní stránce soud věc posoudil podle § 910, § 911, § 922 a § 923 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Ten se jejich náhrady ale vzdal.