25 C 91/2026-23 – Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhá vydání takového soudního rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení. Žalobu zdůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, případně „původní věřitelka“) a žalovaným byla k žádosti žalovaného č. , hodnota, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši , částka, . Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původní věřitelky na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Splácení úvěru bylo ujednáno formou pravidelných měsíčních splátek splatných nejpozději ke každému 13. dni v měsíci. K poskytnutí úvěru došlo dne , datum, . K jeho vrácení, ani částečnému, žalovaným nedošlo. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky , částka, , která se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny úvěru za první měsíc čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, a dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % p. d. z jistiny úvěru za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . K ověření úvěruschopnosti žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně poskytl výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy a současně byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně úvěruschopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru.Žalobkyně v žalobě uvedla, že pokud by soud její nárok neposoudil z titulu řádně uzavřené smlouvy o úvěru, požádala o jeho posouzení z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, který by představoval peněžní prostředky, které byly žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty, avšak nebyly žalovaným vráceny.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci byl v průběhu celého soudního řízení nečinný.Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, a ze kterého se žalobkyně řádně omluvila s návrhem, aby soud ve věci jednal a věc rozhodl v její nepřítomnosti.Soud za účelem zjištění existence smluvního vztahu právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného, existence dluhu žalovaného a jeho výše vůči právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni a prokázání skutečnosti, že pohledávka za žalovaným byla z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni řádně postoupena provedl dokazování formou čtení listin předložených žalobkyní, zejména žádostí o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzením ze dne , datum, o provedené platbě ve výši , částka, z účtu původní věřitelky na účet žalovaného č. , č. účtu, s identifikací platby vedené pod VS č.: , var. symbol, , smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky žalovanému ze dne , datum, a předžalobní výzvou ze dne , datum, .Z výše citovaných listin soud učinil takový závěr o skutkovém stavu věci, podle kterého byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným na základě žádosti žalovaného č. , hodnota, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který mu byl dne , datum, vyplacen na jeho účet. č. , č. účtu, . Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Splácení úvěru bylo ujednáno formou pravidelných měsíčních splátek splatných nejpozději ke každému 13. dni v měsíci. Na poskytnutý úvěr žalovaný vrátil celkem částku , částka, . Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) řádně postoupena, což žalobkyně prokázala obsahem smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný řádně obeznámen oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, .Žalobkyně v řízení rovněž prokázala, že žalovaný byl k zaplacení žalované částky vyzván rovněž předžalobní výzvou ze dne , datum, .Pokud se týká toho, jakým způsobem a v jaké intenzitě právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala (posuzovala) schopnost žalovaného splatit navrhovaný úvěr, žalobkyně soudu k jeho výzvě nedoložila žádný důkaz způsobilý tuto skutečnost řádně prokázat, kdy žalobkyně již v rámci svého žalobního návrhu požádala, že pro případ, kdy by soud neuznal požadovaný nárok jako nárok z titulu smlouvy o spotřebitelského úvěru, požaduje, aby soud tento nárok v části nevrácené jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1.Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohled