26 C 17/2026-24 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně, obchodnice s elektřinou, se vůči žalovanému (zákazníkovi) domáhala zaplacení částky 23 402,25 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne 19. 10. 2021 uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě mu dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávku elektřiny do tohoto odběrného místa za období od 24. 7. 2024 do 5. 2. 2025 fakturou č. , hodnota, na částku 26 514,75 Kč se splatností dne 25. 2. 2025. Jelikož žalovaný uhradil dne 12. 2. 2025 pouze částku 3 112,50 Kč, zůstává žalobkyni dlužen částku 23 402,25 Kč. Úrok z prodlení žádala žalobkyně v zákonné výši z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti předmětné faktury (26. 2. 2025).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv ho k tomu soud vyzval.3. Soud účastníky vyzval k vyjádření, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil; proto soud předpokládal, že i on s takovým postupem souhlasí /§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)/. Dle § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařídil jednání.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil zejména následující skutečnosti:5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, ze dne 19. 10. 2021 plyne, že se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) a žalovaný se oproti tomu zavázal hradit žalobkyni za dodanou elektřinu dohodnutou úplatu. Součástí obsahu smlouvy byly (formou odkazu) učiněny všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, které podrobněji upravují další obsah právního vztahu mezi účastníky. Z vyúčtování (faktury) č. , hodnota, vyplývá, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala elektřinu odebranou v daném odběrném místě v období od 24. 7. 2024 do 5. 2. 2025 v částce 26 514,75 Kč se splatností dne 25. 2. 2025. Z interního výpisu žalobkyně soud zjistil, že žalovaný dne 12. 2. 2025 uhradil (na vyúčtovanou částku 26 514,75 Kč) celkem 3 112,5 Kč. Dopisem ze dne 29. 9. 2025 žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu vyčísleného v částce 25 056,44 Kč ve lhůtě do 6. 10. 2025; zároveň ho upozornila, že jinak již přistoupí k zahájení soudního řízení; poštovní zásilku (s touto listinou) odeslal zástupce žalobkyně na adresu žalovaného téhož dne, což plyne z poštovního podacího archu.6. Na základě skutečností zjištěných z provedeného dokazování soud po skutkové stránce dospěl k závěru, že žalobkyně, jako obchodnice s elektřinou, žalovanému (zákazníkovi) – na podkladě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z 19. 10. 2021 – v rozhodné době dodávala elektřinu do odběrného místa č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, na adrese , adresa, , PSČ , adresa, , a v té souvislosti mu podle smlouvy vyúčtovala dodanou elektřinu a služby související s její dodávkou v celkové výši 26 514,75 Kč, se splatností určenou na den 25. 2. 2025. Dne 12. 2. 2025 uhradil žalovaný žalobkyni na předmětnou fakturu částku 3 112,50 Kč. Zbývající část uplatněné pohledávky (dluhu) ve výši 23 402,25 Kč však žalobkyni dosud neuhradil, přestože jej k tomu zástupce žalobkyně znovu vyzval (předžalobní výzvou).7. Po právní stránce soud vztah mezi účastníky posoudil jako právní vztah vzniklý ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „OZ“), na jejímž základě vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni neuhrazenou část ceny ve výši 23 402,25 Kč (za elektřinu dodanou mu v rozhodném období od 24. 7. 2024 do 5. 2. 2025) do smluvně vymezeného odběrného místa, resp. cenu sjednanou za takto poskytnuté sdružené služby dodávky elektřiny.8. Soud tudíž žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 402,25 Kč (cenu sdružených služeb dodávky elektřiny) a úrok z prodlení v zákonné sazbě (12 % ročně) z této částky za dobu od 26. 2. 2025 do zaplacení (srov. § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením (vyúčtované ceny sdružených služeb dodávky elektřiny) v den následující po dni splatnosti příslušné faktury (srov. § 1958 OZ) a od tohoto dne vůči němu byla žalobkyně oprávněna požadovat (vedle jistiny dluhu) i zaplacení zákonného úroku z prodlení.9. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud ve věci úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši, tj. v částce 2 147 Kč, jež sestává ze soudního poplatku ve výši 937 Kč, odměny advokáta ve výši 800 Kč, a to celkem za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis žaloby), při sazbě odměny 400 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu celkem ve výši 200 Kč za uvedené dva (účelně provedené) úkony právní služby a dále – jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty – z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 210 Kč /dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., počítáno ze základu 1 000 Kč/.10. Odměnu advokáta soud určil podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť – jak je mu známo z úřední činnosti – se jedná o návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech („formulářová žaloba“) a peněžité plnění (tarifní hodnota) nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud zohlednil i typovou jednoduchost vymáhání v této věci uplatněného nároku.11. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů spojených se sepisem výzvy k plnění podle § 142a o. s. ř. advokátem, neboť tento náklad nelze považovat za potřebný k účelnému uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně, obchodník s elektřinou a plynem (a současně dodavatel poslední instance), je natolik personálně i technicky vybavena, aby učinila zadost požadavku § 142a o. s. ř. i bez pomoci advokáta, resp. aby dlužníka sama vyzvala k plnění a upozornila ho, že v opačném případě dluh uplatní soudně a přitom bude zastoupena advokátem, což významně zvýší náklady spojené s vymáháním práva.12. Ostatně předžalobní výzva je zákonné dobrodiní, jež poskytuje žalovanému (dlužníkům obecně) poslední možnost k splnění právní povinnosti bez nutnosti hrazení nákladů spojených se soudním řízením. Předžalobní výzvu by proto měl zásadně sepsat (a dlužníku odeslat) sám věřitel, a to ještě předtím, než věc předá advokátovi k dalšímu postupu (to má být obecným pravidlem především u věřitelů, kteří při své podnikatelské činnosti zahajují soudní řízení nikoliv jen výjimečně – což je právě případ žalobkyně). Jestliže by soud přiznal žalobkyni náhradu odměny advokáta za sepis předžalobní výzvy, popřel by tím smysl § 142a o. s. ř., protože kvůli aplikaci tohoto ustanovení, které má vůči žalovanému působit velkoryse, by se jeho postavení zhoršilo, a to tím, že by se (nikoliv zanedbatelně) zvýšila jeho celková platební povinnost. Žalovaný by tak ve své podstatě byl postižen za to, že nabídnutého dobrodiní nevyužil. Přitom v době před účinností § 142a o. s. ř., který se stal součástí právního řádu „v zájmu dlužníků“, mu taková sankce nehrozila, přestože slušně postupující věřitelé (a jejich zástupci – advokáti) již tehdy dlužníkům pravidelně zasílali výzvy k plnění v dostatečném předstihu před podáním žaloby. Samotná povaha (smysl, účel a funkce) institutu předžalobní výzvy proto obecně vylučuje, aby se jeho použití v konkrétním případě negativně odrazilo v povinnosti dlužníka hradit věřiteli zvýšené náklady řízení.13. Nelze ani přehlédnout, co vše je součástí odměny (a paušální náhrady) advokáta za úkony právní služby, které soud v rámci náhrady nákladů řízení zohlednil, tj. za převzetí a přípravu zastoupení /§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu/ a sepis žaloby /§11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu/. Když advokát přebírá a připravuje zastoupení věřitele k uplatnění jeho splatné pohledávky u soudu, musí od něj zjistit všechny rozhodné skutkové okolnosti, tyto analyzovat, právně vyhodnotit a doporučit mu vhodný postup; tato jeho odborná činnost je honorována odměnou za převzetí a přípravu zastoupení. Paušální náhrada hotových výdajů, která je na tento úkon navázána, kompenzuje zejména výdaje spojené s administrací převzaté věci (založení spisu, pořízení kopií listin atp.). Odměna za sepis žaloby honoruje vyhotovení formálně a obsahově bezvadného návrhu na zahájení soudního řízení o splnění dlužníkovy povinnosti a paušální náhrada výdajů kompenzuje především náklady na její kompletaci a doručení soudu. Žaloba musí o