8 C 56/2026-34 – Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení ve výroku uvedené částky s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 22. 9. 2023 na základě žádosti o poskytnutí úvěru uzavřena smlouva o kontokorentu č. , Anonymizováno, až do limitu 15 000 Kč, dodatkem následně došlo k navýšení kontokorentu až do 18 000 Kč. Protože žalovaná své závazky řádně a včas neplnila, žalobkyně zesplatnila svoji pohledávku za žalovanou v celém rozsahu ke dni 30. 5. 2025. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 8 397,65 Kč a poplatků ve výši 1 950 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 929,94 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 412,58 Kč, vždy ke dni 30. 10. 2025. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z výpisů z bankovního účtu žalované vedeného u žalobkyně, z údajů poskytnutých žalovanou, z interní databáze žalobkyně a z veřejných úvěrových registrů. Z těchto zdrojů žalobkyně zjistila, že žalovaná má měsíční příjem 50 000 Kč a měsíční výdaje činí 26 250 Kč. Údaje zjištěné o žalované žalobkyně následně porovnala se státem publikovanými informacemi o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a dospěla k závěru, že žalovaná byla schopna úvěr řádně splácet.Žalovaná se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.Ze smlouvy o kontokorentu ze dne 22. 9. 2023 č. , Anonymizováno, a z následného dodatku k této smlouvě ze dne 4. 10. 2024 soud zjistil, že žalovaná se žalobkyní uzavřela smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši až 18 000 Kč formou povoleného přečerpání účtu. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 21,9 % p. a. V této souvislosti se žalovaná zavázala, že k poslednímu pracovnímu dni každého kalendářního měsíce bude na jejím účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků, naběhlých úroků z prodlení a smluvní pokuty.Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaná v rámci úvěrového rámce průběžně čerpala finanční prostředky až do výše 18 000 Kč, svůj dluh však řádně a včas nesplácela. Dlužná jistina činila 8 397,65 Kč a poplatků ve výši 1 950 Kč.Z výpisů z běžného účtu žalované za rok 2022 a 2023 soud zjistil příjmy a výdaje žalované. Platební kapacita (rozdíl mezi příjmy a výdaji) činila průměrně 23 750 Kč.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu ve znění dodatku, na jejímž základě byla žalovaná oprávněna čerpat peněžní prostředky ve výši až 18 000 Kč formou povoleného přečerpání zůstatku na běžném účtu. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednanými poplatky a úrokem ve výši 21,9 % p. a. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila schopnost žalované úvěr splácet, přičemž vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, z výpisů z bankovního účtu žalované vedeného u žalobkyně, interní databáze žalobkyně a z veřejných úvěrových registrů. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkami úvěru, proto žalobkyně ke dni 30. 5. 2025 zesplatnila svoji pohledávku za žalovanou v plném rozsahu.Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovanou a žalobkyní jako smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož žalobkyně úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná nejednala v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání, posoudil soud právní vztah rovněž podle zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posuzování poskytovatel v souladu s § 86 odst. 2 z. s. ú. zejména porovná příjmy a výdaje spotřebitele a zkoumá i údaje o jeho závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Jestliže poskytovatel nesplní svou povinnost a úvěruschopnost spotřebitele důkladně neposoudí, je smlouva podle § 87 odst. 1 z. s. ú. neplatná, k čemuž soud přihlédne i bez návrhu. Podle § 2991 odst. 1 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému to, oč se obohatil, podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl.Soud dospěl k závěru, že se žalovaná smluvně zavázala ke splácení úvěru, své závazky však řádně a včas neplnila. Před poskytnutím úvěru žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost a posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu a dlužné poplatky spolu se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení (výrok I).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Odměnu a náhrady advokáta soud určil podle § 14b a. t., neboť je mu z úřední činnosti známo, že se jedná o návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech.