6 C 191/2020-33 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce žádá, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 70 439,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 53 635 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně. V žalobě uvedl, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě této smlouvy byla žalovanému vyplacena zápůjčka ve výši 41 000 Kč. Žalobce doložil jak smlouvu o zápůjčce, tak i doklad o tom, že žalovanému byla skutečně částka 41 000 Kč poskytnuta. Za to se žalovaný zavázal zaplatit celkem 136 632 Kč z toho obchodní úrok ve výši 62 632 Kč, administrativní poplatek ve výši 33 000 Kč, a to v 59 měsíčních splátkách po 2 578 Kč a 60tá splátka měla činit 2 230 Kč. 2. Žalovaný však platby podle předmětné smlouvy hradil pouze částečně, když zaplatil celkem 20 502 Kč z toho na jistinu 1 989 Kč, na úrok 13 563 Kč a na poplatky 4 950 Kč. Žalobce požaduje neuhrazenou jistinu 39 011 Kč, dále neuhrazené obchodní úroky ve výši 10 024 Kč, neuhrazené administrativní poplatky 3 850 Kč, zákonný úrok do zesplatnění ve výši 389,37 Kč a po zesplatnění do [datum] – 2 442,96 Kč, dále smluvní pokutu 0,5 % denně z aktuální dlužné částky celkem 3 782 Kč a za dobu od zesplatnění smlouvy o zápůjčce do [datum] smluvní pokutu v celkové výši 10 190,65 Kč, když za obě doby do zesplatnění i po zesplatnění požaduje celkem smluvní pokutu ve výši 13 972,65 Kč a 750 Kč za upomínku, tedy jako náhradu účelně vynaložených nákladů. Z částky 53 635 Kč pak požaduje úrok z prodlení. 3. Žalobce kromě smlouvy o zápůjčce včetně obchodních podmínek a dokladu o vyplacení částky 41 000 Kč doložil ještě vyčíslení pohledávky, předžalobní upomínku, sazebník úroků poplatků a smluvních pokut, splátkový kalendář, oznámení o zesplatnění zápůjčky a výzvu k úhradě dlužných splátek a informace o zesplatnění doposud neuhrazené jistiny. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání, na které se žalovaný nedostavil a v důsledku toho, žalobce navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Tomuto návrhu však nemohlo být vyhověno, neboť žalovaný nebyl předvolán na jednání s potřebným poučením s tím, že soud by stejně rozsudek pro zmeškání v dané věci nemohl vydat, neboť by to bylo v rozporu s právními předpisy. Smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] soud pokládá za absolutně neplatnou, a to hned ze dvou důvodů. Jednání z nich je skutečnost, že žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného. Zástupkyně žalobce sice na jednání doložila celou řadu dokladů, ze kterých je zřejmé, že žalobce úvěruschopnost žalovaného určitým způsobem zkoumal, když si ověřil jeho existenci z občanského průkazu, dále doložil výpis z jeho účtu za 3 měsíce, a také výplatní lístek za jeden měsíc a potvrzení [název společnosti], že žalovaný nemá záznam o exekuci. Na žalovaného však ještě před uzavřením smlouvy o zápůjčce byla u zdejšího soudu, vedena exekuce, když pověření k této exekuci bylo vydáno dne [datum], tedy dva roky před tím, než žalobce se žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, tato exekuce je dosud v běhu a na žalovaného jsou vedeny další exekuce. Soud však zkoumá pouze situaci před uzavřením smlouvy o zápůjčce. O tom, že je na žalovaného vedena exekuce, se mohl žalobce dozvědět např. výpisem z Czech Pointu, ze kterého jsou nařízené exekuce zřejmé. To však žalovaný neučinil. Povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného řádně je opakovaně zdůrazňována a řešena mimo jiné finančním arbitrem – viz. např. AF/4056/2017. Zde je uvedeno, že k absolutní neplatnosti podle § 588 obč. zák. je třeba kromě rozporu se zákonem splnit i podmínku zjevného narušení veřejného pořádku. Součástí veřejného pořádku je mimo jiné ochrana skupin osob, které jsou určitým způsobem zranitelné. Mezi takové skupiny osob nepochybně patří spotřebitelé, neboť jejich postavení je obecně ve styku s profesionálním podnikatelem znevýhodněno tím, že do vztahu s podnikatelem vstupují jako neprofesionálové a jsou vůči podnikateli zpravidla hospodářsky a informačně slabší stranou s menší dostupností právních služeb, nedostatkem profesionálních zkušeností a nemožností stanovovat si smluvní podmínky. Soud je vázán i rozhodnutím Soudního dvora EU (SDEU) C – 679/18, v tomto rozsudku je uvedeno, že vnitrostátní soudy jsou povinné zkoumat řádné posouzení úvěruschopnosti z úřední povinnosti, a to včetně vyvození důsledku případného porušení této povinnosti. 5. Dalším důvodem proč je smlouva absolutně neplatná podle § 588 obč. zák. je skutečnost, že uzavřená smlouva se zjevně příčí dobrým mravům pro nepřiměřenost smluvních podmínek podle § 1813 obč. zák. Úrok sjednaný ve smlouvě o zápůjčce je nepřiměřeně vysoký, když činí 45 % ročně, když nejvyšší úrok, za který půjčují peníze bankovní instituce v době uzavření smlouvy v sídle dlužníka činil podle zjištění soudu 25,40 % ročně, navíc administrativní poplatek sjednaný ve smlouvě částkou 550 Kč měsíčně, nemá absolutně žádné odůvodnění, neboť jeho výše za dobu trávní smlouvy by činila 33 000 Kč, a tato částka je zjevně nepřiměřená, navíc se jedná o další platbu nad sjednané úroky. Stejně tak částka za upomínku ve výši 750 Kč měsíčně neodpovídá účelně vynaloženým nákladům. Vše co bylo uvedeno výše, platí i pro sjednanou smluvní pokutu. Pokud jsou tedy zhodnoceny veškeré podmínky, za kterých byla smlouva o zápůjčce mezi účastníky uzavřena, nelze než jí pokládat podle výše cit. ustanovení obč. zák. za absolutně neplatnou, neboť částka, která byla poskytnuta jako zápůjčka žalované je ve smlouvě k vrácení požadovaná ve výši více než trojnásobné. 6. Smlouva o zápůjčce byla mezi účastníky uzavřena podle § 2390 obč. zák. Podle tohoto ustanovení, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 obč. zák. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Úroky by měly být sjednány ve výši obvyklých úroků podle § 1802 obč. zák., které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy, v případě zápůjčky v době jejího poskytnutí vydlužiteli. Jak bylo vysvětleno výše, soud pokládá uzavřenou smlouvu mezi účastníky za absolutně neplatnou, proto posoudil vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 2991 obč. zák. Žalovanému pak uložil povinnost zaplatit rozdíl mezi částkou, která mu byla poskytnuta, tedy částkou 41 000 Kč a částkou, kterou již uhradil, tj. 20 502 Kč, bylo mu tedy uloženo zaplatit částku 20 498 Kč. V této části soud žalobě vyhověl a vyhověl žalobci, i pokud se jedná o úrok z prodlení z této částky, když tento úrok z prodlení uložil žalovanému zaplatit od doby, kdy se do prodlení dostal. 7. Vzhledem k tomu, že věc nebyla rozhodována platebním rozkazem, soud uložil žalobci doplatit soudní poplatek podle pol. 1/1 a) Sazebníku soudních poplatků. Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 3 433 Kč, zbývá tedy doplatit částka 89 Kč. 8. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud o ní rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější, žádné náklady řízení nevznikly.