17 C 111/2020-22 — Okresní soud v Domažlicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Návrhem, který byl soudu doručen dne [datum], se žalobkyně domáhá zaplacení peněžité částky po žalované ve výši 6 072 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované. 3. Žalobkyně svůj nárok dovozuje z titulu smlouvy o přepravě osob, neboť žalovaná dne [datum] cestovala dopravním prostředkem - tramvají, konkrétně linkou 2, provozovanou žalobkyní, aniž by uhradila jízdné, dále žalovaná cestovala bez úhrady jízdného dne [datum] tramvají, linkou [číslo] dne [datum] autobusem, linkou [číslo] dne [datum] autobusem, linkou [číslo]. V důsledku porušení této smluvní povinnosti vznikla žalované povinnost uhradit kromě jízdného ve výši 4 x 18 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 4 x 1 500 Kč. 4. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovanou vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno dne [datum]. V souvislosti s tím byla zároveň poučena o tom, že za předpokladu pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřila, z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná dne [datum] využila ke své přepravě dopravní prostředek, tramvaj, linku [číslo] dále dne [datum] využila ke své přepravě dopravní prostředek, tramvaj, linku [číslo] dne [datum] využila ke své přepravě dopravní prostředek autobus, linku [číslo] dne [datum] využila ke své přepravě dopravní prostředek autobus, linku [číslo]. Ve všech případech se na výzvu osoby pověřenou dopravcem (žalobkyní) neprokázala jízdním dokladem. O tomto byla sepsána čtyři samostatná hlášení, která žalovaná podepsala. Z jednotlivých hlášenek je zřejmé, že jízdné pro jednotlivou jízdu v každém konkrétním případě činilo 18 Kč. 6. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o přepravě osob podle § 2550 a násl. občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení platí, že smlouvou o přepravě osoby se přepravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, platí, že cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč (odst. 6 citovaného ustanovení). Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, platí, že cestující je povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem – zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Výše přirážky stanoví přepravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč (odst. 3 citovaného ustanovení). 7. Podle článku 4 Smluvních přepravních podmínek platí, že cestující, za jízdu bez platného jízdního dokladu se stanovují Přirážky k jízdnému uvedené ve Výňatku z Ceníku, který je přílohou č. 1 těchto Smluvních přepravních podmínek. Z přílohy [číslo] platí, že výše přirážky od 16. kalendářního dne činí 1 500 Kč. 8. Z citovaných ustanovení je zřejmé, že povinností žalované bylo uhradit jízdné. Vzhledem k tomu, že žalovaná jízdné neuhradila, vznikla jí povinnost v souladu s citovanými ustanoveními zákonů, smluvních přepravních podmínek a tarifu uhradit jízdné ve výši 72 Kč (4 x 18 Kč) a rovněž přirážku k jízdnému ve výši 6 000 Kč (4 x 1 500 Kč). 9. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyně po žalované zcela po právu zákonný úrok z prodlení z částky 6 072 Kč podle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto žalobkyni náleží jistina ve výši 6 072 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částek odpovídající neuhrazenému jízdnému ve výši 18 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to dle dat uvedených ve výroku rozsudku. 10. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za dva úkony (výzva k plnění a návrh ve věci samé) 2 x 100 Kč podle § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu Celkem byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč.