17 C 86/2020-32 — Okresní soud v Domažlicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Žalobou, která byla doručena soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 2 500 Kč společně s úrokem z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení ve výši 8,05% ročně a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované. 3. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy [právní předchůdce žalobce] (dále jen právní předchůdce žalobce) a žalovanou. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 2 500 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět s úroky. 4. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který byl po podání odporu zrušen. Ve vyjádření žalovaná uvedla, že nárok částečně uznává, peníze si půjčila, ale v současné době je vedena na úřadu práce a je schopna splácet 200 Kč měsíčně. 5. Aktivní legitimace žalobkyně je ověřena ze smlouvy o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. 6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní (právním předchůdcem žalobkyně) a žalovanou byla uzavřena (neplatná, jak bude níže uvedeno) smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 2 500 Kč. Tuto smlouvu soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalované byla tato částka zapůjčena na 49 dnů s úrokem ve výši 390 % ročně. 7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. 8. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 9. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Soud má za prokázané, že žalovaná převzala částku ve výši 2 500 Kč, kterou nevrátila. 13. Soud má tedy za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatila částku ve výši 2 500 Kč a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství. Soud rozhodl postupem podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. o zákonných úrocích z prodlení. 14. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Soud vyšel z vyjádření žalované, a jestliže má žalovaná uhradit jistinu ve výši 2 500 Kč, tato může být uhrazena během 14 měsíců ve splátkách po 200 Kč. Soud má za to, že tento odklad nebude mít závažný ekonomický dopad na žalobkyni jako věřitele. Proto soud povolil plnění ve splátkách ve výši 200 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek. Jestliže žalovaná svůj dluh nebude plnit, má žalobkyně právní možnost, jak se domoci celého dluhu najednou. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s ř., žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva se základním skutkovým a právním rozborem a návrh ve věci samé) 3x 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., (dále advokátní tarif), tři režijní paušály 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a 21% DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky [údaje o zástupci], a to ve splátkách ze stejných důvodů jako podrobně uvedených v odstavci 14 tohoto rozsudku.