19 C 164/2021-45 — Okresní soud v Domažlicích

<b>I. Stručná rekapitulace obsahu žaloby a průběhu řízení</b> 1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhala určení, že okamžité zrušení pracovního poměru, dané jí dopisem žalované ze dne [datum], doručeného dne [datum], je neplatné„ pro rozpor s dobrými mravy“. 2. Žalobkyně převzala dne [datum] přípis žalované ze dne [datum], kterým žalovaná zrušila podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pracovní poměr s tím, že jí nebyla vyplacena mzda za měsíce únor a březen 2021. Žalobkyně považuje toto okamžité zrušení pracovního poměru za neplané, když připomíná, že byla-li v prodlení s placením mzdy za měsíc březen, mohla žalovaná okamžitě ukončit pracovní poměr nejdříve dne [datum]. Nadto žalobkyně namítá, že v dané věci je nutno zohlednit skutečnosti způsobené probíhající pandemií viru SARS-COV-2 (dále jen„ pandemie“), tedy skutečnost, že zvláště v předmětu podnikání žalobkyně, tedy hostinské činnosti, došlo k výrazným omezením, jež mají za následek platební neschopnost žalobkyně. O této skutečnosti byla žalovaná žalobkyní informována a s pozdější výplatou mzdy sama souhlasila; současně byla informována, že dlužnou mzdu obdrží v návaznosti na platby státu z programu [program]. Žalobkyně má proto za to, že žalovaná nepostupovala v souladu s dobrými mravy, neboť věděla, v jaké situaci se žalobkyně nachází, přesto využila mezní situace, do které se žalobkyně bez svého zavinění dostala, a bez předchozí výzvy okamžitě zrušila pracovní poměr. Jednání žalované proto považuje žalobkyně za nemravné, a tudíž právně neplatné. 3. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] vyslovila přesvědčení, že okamžité rozvázání pracovního poměru bylo učiněno ze zákonem předvídaného důvodu v zákonem předvídané lhůtě, přičemž připomněla, že jí nebyla vyplacena mzda již za měsíc [únor] 2021. Nadto žalovaná namítla, že ji žalobkyně ohledně dlužné mzdy v rozhodné době nekontaktovala a nesdělila jí, kdy bude dlužná mzda vyplacena; nesouhlasí tudíž s tvrzením žalobkyně, že byla uzavřena údajná dohoda o kompenzaci mzdových nároků v rámci programu [program]. Závěrem žalovaná vyjádřila názor, že žalobkyně podala předmětnou žalobu primárně proto, aby žalované nemusela platit odstupné, na které má ze zákona nárok. Současně žalovaná uvedla, že sice plně chápe tíživou situaci žalobkyně, současně připomíná, že po delší období neobdržela ani část mzdy, na kterou jí vznikl nárok; podle jejího názoru proto není namístě hodnotit její jednání jako nevhodné, tím méně pak jako rozporné s dobrými mravy. Žalobkyně tudíž navrhla zamítnutí žaloby. 4. Na jednání konaném dne [datum] soud seznámil účastnice řízení s relevantní judikaturou, přičemž je rovněž seznámil s předběžným právním názorem, že má-li být žalobkyně ve věci úspěšné, musí prokázat, že žalovaná při okamžitém zrušení pracovního poměru vědomě jednala tak, aby poškodila svého dosavadního zaměstnavatele. Na tomto jednání přitom na jednání přítomný právní zástupce žalobkyně doplnil skutková tvrzení v tom smyslu, že žalovaná v měsících [měsíc] a [měsíc] 2021 obdržela – v návaznosti na platby státu – určité (blíže nespecifikované) platby. 5. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] zdůraznila, že od žalobkyně obdržela dne [datum] částku 15 000 Kč, další plnění pak následovalo až dne [datum] (což doložila kopií výpisu z účtu – na č. l. 28). Žalovaná má tudíž za to, že nemohla postupovat v rozporu s dobrými mravy, pakliže v rozhodném období od žalobkyně neobdržela žádné platby, a to navíc za situace, kdy sama žalobkyně v návrhu uvádí, že čerpala příspěvky z programu [program] ve dnech [datum], [datum] a [datum]. 6. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že se její jednatel„ na přelomu zimy a jara 2021“ osobně sešel se svými zaměstnanci, aby jim osvětlil aktuální složitou situaci v oboru gastronomie a požádal je o dočasnou shovívavost s tím, že opožděné platby mezd budou zaměstnancům vypláceny v návaznosti na příspěvky z programu Antivirus. Žalobkyně proto navrhla provést výslech všech v doplnění žaloby identifikovaných zaměstnanců, kteří se této schůzky zúčastnili, a kteří by tudíž potvrdili existenci dohody mezi žalobkyní a jejími zaměstnanci, že žalobkyně může počítat se součinností (shovívavostí) svých zaměstnanců do doby, než dojde k opětovnému otevření restauračních zařízení. V [měsíc] 2021 potom žalobkyně organizovala několik úklidů restauračního zařízení, žalovaná se však této činnosti na rozdíl od ostatních zaměstnanců nezúčastnila, přestože k tomu byla žalobkyní opětovně vyzývána. Žalobkyně přitom neměla do poslední chvíle povědomí o záměru žalované pracovní poměr ukončit, neboť ještě dne [datum] byla žalovaná na návštěvě u jednatele žalobkyně, kde souhlasila s opětovným návratem„ do práce“, přičemž jí byla vyplacena„ záloha na mzdu“ ve výši 4 700 Kč (což žalobkyně dokládá kopií výdajového pokladního dokladu – na č. l. 34). O to větší mělo být tudíž překvapení žalobkyně, že žalovaná následujícího dne okamžitě zrušila pracovní poměr. Postup žalované proto žalobkyně považuje za rozporný„ s dobrými mravy, se zásadou poctivosti a dobré víry“. V této souvislosti žalobkyně dodává, že podle jejích informací si žalovaná v době uzavření provozu restauračního zařízení našla jiné zaměstnání, a existence tohoto nového pracovního poměru představuje skutečný důvod ukončení předmětného pracovního poměru. Závěrem doplnění žaloby proto žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že ukončila-li žalovaná pracovní poměr z důvodu opožděné platby za oba uvedené měsíce, zneužila podle mínění žalobkyně právo, zvláště když den před okamžitým zrušením pracovního poměru jednateli žalobkyně osobě přislíbila návrat do práce a převzala část mzdy, neboť tím zjevně jednala s cílem poškodit žalobkyni jakožto svého zaměstnavatele. 7. Na odročeném jednání dne [datum] žalobkyně sice navrhla, aby bylo žalobě vyhověno, po poučení však nad rámec provedených listinných důkazů na jednání přítomný právní zástupce žalobkyně doplnění dokazování nenavrhl. <b>II. Dokazování</b> 8. Z Pracovní smlouvy (č. l. 4) se podává, že účastnice řízení uzavřely dne [datum] pracovní smlouvu, ve které si ujednaly, že žalovaná téhož dne nastoupila u žalobkyně na pozici servírky; v pracovní smlouvě byla rovněž ujednána hrubá měsíční mzda ve výši 27 000 Kč. 9. Z Okamžitého zrušení pracovního poměru (č. l. 5) vyplývá, že dne [datum] žalovaná adresovala žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru, založeného pracovní smlouvou ze dne [datum], a to z důvodu, že jí„ k dnešnímu dni nebyla vyplacena náhrada mzdy ani jakákoli její část za měsíce [měsíc] 2021 a [měsíc] 2021“; toto okamžité zrušení převzala žalobkyně dne [datum]. 10. Z kopie výpisu účtu žalované za období od [datum] do [datum] (č. l. 28) je zřejmé, že žalovaná obdržela od žalobkyně následující platby: dne [datum] částku 15 000 Kč, dne [datum] částku 38 590 Kč, dne 2. 7 částku 19 862 Kč a částku 12 743 Kč. 11. Z kopie výdajového pokladního dokladu ze dne [datum] se podává, že osobě označené jako„ [jméno]“ byla vyplacena částka 5 000 Kč. <b>II. a) Důvod neprovedení dalších důkazů</b> 12. Jakkoli právní zástupce žalobkyně na odročeném jednání doplnění dokazování nepožadoval, považuje soud za vhodné uvést, z jakého důvodu nebylo namístě provést v řízení další důkazy. 13. Žalobkyně totiž v doplnění žaloby ze dne [datum] označila celou řadu svědků, jež měli dosvědčit existenci (ústní) dohody, podle které – patrně – měli všichni zaměstnanci žalované souhlasit s tím, že jim budou odložené platby dlužných mezd postupně vypláceny v návaznosti na platby státu z programu [program]. 14. Provedení těchto důkazů by nicméně bylo podle mínění soudu procesně relevantní toliko za předpokladu, že by žalobkyně nějakým předloženým či označeným důkazem byla s to prokázat, že v rozhodné době vskutku v návaznosti na platby z programu [program] mzdové nároky svých zaměstnanců postupně uspokojovala. Žádný takový důkaz však žalobkyně v řízení nepředložila ani neoznačila (viz níže). <b>II. b) Hodnocení provedených důkazů</b> 15. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, pro níže přijatá skutková zjištění přitom použil pouze první tři výše označené listinné důkazy. Z žalobkyní předložené kopie výdajového pokladního dokladu ze dne [datum] totiž soud nebyl s to učinit žádné pro předmět řízení podstatné skutkové zjištění. Z tohoto listinného důkazu totiž toliko vyplývá, že dne [datum] byla z pokladny žalobkyně vyplacena částka 5 000 Kč, přičemž na základě tohoto důkazu, a to ani nepřímo (ve spojení s jinými důkazy) není možno usuzovat, že tato finanční hotovost (resp. její podstatná část) byla vyplacena právě žalované, jak tvrdí žalobkyně v doplnění žaloby. Ostatně ani v případě, že by tento důkaz vyplacení částky 4 700 Kč žalované v posledku prokazoval, nemělo by to zásadní vliv na skutkové, a tím méně pak na právní hodnocení souzené věci. <b>III. Skutkové hodnocení věci</b> 16. Na základě provedených důkazů dospěl soud ke skutkovému zjištění, že účastnice řízení uzavřely dne [datum] pracovní smlouvu, podle kt