5 C 127/2021-21 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně jako postupník pohledávky původního věřitele společnosti [právnická osoba] se domáhá po žalované dluhu váznoucího na nesplaceném závazku vyplývajícím ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené [datum]. Podle této smlouvy byly poskytnuty žalované finanční prostředky ve výši 39 000 Kč, které žalovaná měla vrátit spolu s úrokem ve výši 6 723 Kč, odpovídající sazbě 28 % ročně, dále s administrativním poplatkem 3 425 Kč a poplatkem ve výši 22 749 Kč za komfortní splácení v hotovosti. Celkem měla žalovaná zaplatit 71 892 Kč v 60 týdenních splátkách po 1 199 Kč a celý závazek uhradit do [datum]. Žalovaná nesplnila svůj závazek v celém rozsahu a ke dni smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] měla uhrazenou pouze částku 44 100 Kč, která byla započítána ve prospěch jistiny, úroků, úroků z prodlení a poplatku, takže na jistině zbývalo k zaplacení 11 229, 93 Kč a na poplatcích 16 187,92 Kč. Žalobkyně proto požaduje zaplatit 27 417,85 Kč a kapitalizované úroky smluvní i úroky z prodlení, které žádá přisoudit i ode dne následujícího po uzavření smlouvy o postoupení pohledávek. Nárok dokládá výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením postoupené pohledávky žalované včetně dokladu o odesílání, smlouvou o zápůjčce, zákaznickou kartou, smluvními podmínkami, předžalobní upomínkou s dokladem o odesílání a přehledem plateb. Zároveň žalobkyně navrhuje postup dle § 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení není v projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky a jestliže účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí nebo se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalovaná měla možnost tento postup odmítnout v sedmidenní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která jí byla zaslána na adresu evidovaného trvalého bydliště [obec a číslo] účinně [datum], takže stanovená sedmi denní lhůta marně uplynula [datum], aniž žalovaná postup dle § 115a o. s. ř. odmítla nebo se k věci jakkoli vyjádřila. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, z nichž je zřejmé, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek vstoupila žalobkyně do pozice původního věřitele, s nímž měla žalovaná uzavřenou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a 2392 občanského zákoníku. Podle těchto ustanovení platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc, tak aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle smlouvy [číslo] ze dne [datum] byly žalované poskytnuté finanční prostředky ve výši 39 000 Kč se sjednaným úrokem 6 723 Kč, odpovídajícím úrokovou sazbě 28 % ročně, které měla žalovaná splácet spolu s dalším závazkem ve výši 26 174 Kč, sjednaném jako administrativní poplatek a poplatek za komfortní splácení v hotovosti. Celkový závazek ve výši 71 892 Kč měla žalovaná zaplatit v 60 týdenních splátkách po 1 199 Kč, přičemž závazek měl být uhrazen [datum]. Ke dni smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] měla žalovaná uhrazeno 44 100 Kč, které byly započteny ve prospěch jistiny, úroků i poplatků. Pokud jde o uzavřenou smlouvu o zápůjčce ve smyslu citovaných ustanovení, je zřejmé, že při zápůjčce lze sjednat i úroky a nepochybné je, že žalovaná byla povinna tuto částku i se sjednanými úroky vrátit. Tato částka tedy představovala 45 723 Kč, přičemž žalovaná plnila ve výši 44 100 Kč, takže ve prospěch jistiny a úroků bylo z větší části plněno a k zaplacení zbývá pouze 1 623 Kč. V tomto rozsahu soud nárok žalobkyni přiznává jako důvodný ve smyslu citovaných ustanovení spolu se sjednaným smluvním úrokem a úrokem z prodlení, což odpovídá ujednání při smlouvě o zápůjčce podle § [číslo] a ustanovení § 1968 a 1970 občanského zákoníku. Pokud jde o úroky z prodlení, jejich výši pak určují prováděcí předpisy, když soud ukládá tuto povinnost z vyčíslené dlužné částky ode dne následujícího po dni, kdy měla být zápůjčka uhrazena. Ve zbývajícím rozsahu pak je třeba nahlížet na ujednání mezi smluvními stranami podle §§ 1724 a 1725obč. zák., kdy se sice původní věřitel a žalovaná shodli na obsahu smlouvy i co do administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek, avšak toto ujednání představuje 60 % poskytnutých finančních prostředků bez ohledu na úroky a takové ujednání je třeba posuzovat ve smyslu § 1813 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele a podle § 1796 je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Ujednání o poplatcích ve výši 26 174 Kč mimo sjednané úroky ve výši 6 723 Kč je majetkovou hodnotou, která je v nepoměru poskytnutým finančním prostředkům a sjednanému závazku právě s ohledem na to, že při zápůjčce byly sjednány úroky. Z toho důvodu se jeví toto ujednání, byť se na obsahu strany shodly, jako ujednání lichevní, odporující ustanovení § 1813 a tedy neplatné podle § 580 občanského zákoníku, protože se příčí dobrým mravům a odporuje zákonu. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne k neplatnosti právního jednání i bez návrhu. Z toho důvodu ve výši 25 794,85 Kč soud žalobu zamítá včetně kapitalizovaných úroků, neboť je nutné vycházet z toho, že tyto úroky byly kapitalizované s přihlédnutím k závazku zahrnujícímu i poplatky, které nepovažuje soud za platné ujednání. Z toho důvodu jsou zamítány jak vyčíslené smluvní úroky, tak kapitalizované úroky z prodlení. Pokud jde o výrok ohledně nákladů řízení, řídí se předpoklady § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy zásadou úspěchu a neúspěchu, přičemž je zřejmé, že žalobkyně byla převážně neúspěšná, na druhé straně žalované žádné náklady s tímto řízením nevznikly. Soud proto rozhodl dle citovaného ustanovení a contrario.