5 C 170/2021-24 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně jako postupník pohledávky původního věřitele společnosti [právnická osoba], se domáhá po žalovaném zaplacení dluhu váznoucího na nesplaceném úvěru poskytnutém žalovanému na základě smlouvy [číslo] uzavřené [2018]. Podle této smlouvy po prověření úvěruschopnosti spotřebitele byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč se sjednaným úrokem 32,15 % ročně, který se zavázal žalovaný splácet ve splátkách po dobu 60 týdnů po 450 Kč týdně při sjednaném závazku zaplatit administrativní poplatek 3 000 Kč s tím, že byla dohodnuta úhrada započítávaná nejprve na úrok, pak na administrativní poplatek, a teprve potom na jistinu. Z každé splátky pak bylo zahrnuto plnění i ve prospěch hotovostního inkasa splátek. Žalovaný ke dni postoupení pohledávek měl uhrazeno pouze 4 260 Kč, které byly započteny na úrok ve výši 3 000 Kč, na administrativní poplatek 260 Kč a na hotovostní inkaso splátek 1 000 Kč. Žalovaný tak dluží na jistině 15 000 Kč, na poplatku 2 740 Kč a na hotovostním inkasu splátek 5 000 Kč. K tomu pak nárokuje žalobkyně ještě úroky kapitalizované za dobu od splatnosti do postoupení pohledávek. Žalobkyně nárok dokládá smlouvou o úvěru, kartou zákazníka, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupené pohledávce žalovanému včetně dokladů o odesílání, přadžalobní upomínkou s dokladem o doručování, výpisem z obchodního rejstříku. Zároveň navrhuje postup dle § 115 a) o. s. ř. Podle tohoto ustanovení není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout na základě listinných důkazů předložených účastníky, a jestliže se účastníci práva účasti na projednání věci vzdali, nebo s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě od doručení výzvy, která mu byla zasílána na adresu evidovaného trvalého pobytu [obec], [ulice a číslo], a to účinně [2021], takže stanovená 7 denní lhůta uplynula [2021], aniž žalovaný postup dle § 115 a) o. s. ř. odmítl, nebo se k věci jakkoliv vyjádřil. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, jak jsou zmíněny shora, zejména ze smlouvy o úvěru a všeobecných podmínek, kdy smlouva, pokud jde o poskytnutou částku 15 000 Kč a sjednané úroky ve výši 3 000 Kč odpovídá předpokladům § 2395 obč. zák. Podle tohoto ustanovení se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný měl tedy při poskytnutí částky 15 000 Kč a sjednaných úrocích zaplatit 18 000 Kč, když byly dohodnuté splátky po dobu 60 týdnů. Žalovaný svůj závazek neplnil řádně a včas a ke dni postoupení pohledávky [2021] měl uhrazeno pouze 4 260 Kč. Na vlastním závazku z úvěru včetně úroků tak dlužil 13 740 Kč. V tomto rozsahu soud považuje žalobu uplatněnou postupníkem za opodstatněnou s ohledem na cit. předpoklady § 2395 obč. zák. Pokud pak jde o další ujednání ve smlouvě o úvěru související s povinností platit administrativní poplatek a hotovostní inkaso splátek, jde o náklady ve výši 9 000 Kč, což představuje 60 % poskytnutých finančních prostředků bez ohledu na úroky, kdy toto ujednání ve smyslu § 1724 a § 1725 obč. zák., přestože se strany shodly na obsahu smlouvy je třeba posuzovat ve smyslu § 1813 obč. zák. a § 580 obč. zák. Podle § 1813 obč. zák. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle § 1796 obč. zák. je pak neplatná smlouva, jíž někdo dá sobě nebo jinému slíbit, či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Podle § 580 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Vzhledem k tomu, že sjednaný závazek, pokud jde o administrativní poplatek, aniž by bylo zřejmé, jak k takovému vyčíslení žalobkyně dospěla a vzhledem k částce za hotovostní inkaso splátek, představuje kromě sjednaných úroků věřitele jeho nárok ještě 60 % dalších finančních prostředků, což je nutné považovat za nepřiměřené částce, kterou původní věřitel žalovanému jako úvěr poskytl, zejména při sjednání úroků, které jsou náležitostí úvěrové smlouvy, a tedy i adekvátním plněním ze strany žalovaného za poskytnuté finanční prostředky. Soud proto v části ujednání o administrativním poplatku a nákladech hotovostního inkasa, považuje ujednání za neplatné, odporující ustanovení § 1813 obč. zák. a nemravné, a proto podle § 588 obč. zák. neplatné. Z toho důvodu plnění ze strany žalovaného započítává pouze ve prospěch úvěru a úroku a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítá. Zamítavý výrok se vztahuje i na kapitalizované úroky smluvní a úroky z prodlení, neboť není zřejmé, jakým způsobem žalobkyně tyto úroky vyčíslila, z jakých částek vycházela, zda jsou do těchto kapitalizovaných úroků zahrnuty i částky připadající na administrativní poplatky a hotovostní inkaso splátek a soud z toho důvodu zamítá výrok o kapitalizovaných úrocích. Pokud pak jde o úroky, které byly sjednané, a které nárokuje žalobkyně ve výši 19,32 % ročně přiznává je soud od následujícího pod dni, kdy měl být úvěr uhrazen, a to z dlužné jistiny a od tohoto data přiznává rovněž úroky z prodlení, které žalobkyni náleží ve smyslu § 1970 obč. zák. ve výši stanovené prováděcími předpisy. Úroky kapitalizované pokud jde o úroky z prodlení, soud zamítá, a tyto zamítá i z rozdílu mezi vyčíslenou jistinou a soudem přisouzenou od [2021] do zaplacení, neboť částku zaplacenou žalovaným ve prospěch platného závazku je možné započítat na sjednané úroky ve výši 3 000 Kč, a dále na plnění ve prospěch jistiny. Žalovaný tedy nedluží na jistině 15 000 Kč, ale pouze 13 740 Kč, kdy z této částky soud úroky přiznal od [2019] i po uplynutí splatnosti původního závazku. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení, postupuje soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně byla úspěšná ze 60 %, žalovaný ze 40 %. Žalobkyni tedy náleží 20 % vynaložených nákladů, a to za soudní poplatek ve výši 1 128 Kč a náklady právního zastoupení advokátem, ty spočívají ve třech úkonech po 300 Kč, třech režijních paušálech po 100 Kč dle § 14 b) a 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 3 o. s. ř. Z celkových nákladů žalobkyně ve výši 2 580 Kč představuje 20 % částku přisouzenou ve výroku rozsudku a splatnou k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.