5 C 177/2021-28 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně jako postupník pohledávky původního věřitele, [právnická osoba], se domáhá po žalované zaplacení dluhu váznoucího na neuhrazeném závazku vyplývajícím ze smlouvy [číslo] uzavřené [2018]. Podle této smlouvy byly žalované poskytnuté finanční prostředky ve výši 12 00 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s dalšími poplatky, a to 2 400 Kč za úrok odpovídající sazbě 19,23 % ročně, poplatkem administrativním ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Dále žalovaná sjednala ve smlouvě i životní pojištění ve výši 300 Kč Celkem měla žalovaná zaplatit 21 900 Kč, a to ve splátkách po 365 Kč po dobu 60 týdnů. Žalovaná plnila ve prospěch závazku pouze 2 920 Kč, které byly alokovány na jednotlivé položky sjednaného závazku. Podle žalobkyně tedy žalovaná dluží 18 980 Kč a kapitalizované úroky smluvní a úroky z prodlení, což žalobkyně jako postupník pohledávky, která jí byla postoupena smlouvou ze dne [2021], uplatňuje touto žalobou. Nárok dokládá smlouvou o úvěru, smluvními podmínkami, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením postoupené pohledávky odesílané žalované, předžalobní upomínkou s dokladem o doručování. Zároveň navrhuje postup dle § 115 a) o. s. ř. 2. Podle tohoto ustanovení není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná měla možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která jí byla zasílána na adresu evidovaného trvalého bydliště, a to fikcí s účinky doručení [2021], když stanovená 7 denní lhůta marně uplynula [2021], aniž žalovaná postup dle § 115 a) o. s. ř. odmítla, nebo se k věci jakkoliv vyjádřila. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, ze kterých je zřejmé, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, podle které byly žalované poskytnuté finanční prostředky, a které se žalovaná zavázala vrátit ve splátkách spolu se sjednanými poplatky a úroky. 3. Pokud jde o ujednání obsažené ve smlouvě, odděluje soud ujednání o úvěru se sjednanými úroky od ostatních ujednáních týkající se poplatků, a to na základě ustanovení § 576 obč. zák. Podle tohoto ustanovení platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část a lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bezplatné části, rozpoznala by strana neplatnost včas. Soud pak posuzuje ujednání o poplatcích za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek jako ujednání neplatné odporující ustanovení § 1813 obč. zák. podle něhož jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Za nepřiměřené ujednání je třeba považovat ujednání o poplatcích, které kromě úroků byly sjednány, a které tvoří 60 % poskytnutých finančních prostředků žalované a žalovaná by tedy o 60 % více finančních prostředků mimo úroky měla žalobkyni vrátit. Soud považuje toto ujednání za nepřiměřené a nemravné ve smyslu § 580 obč. zák., které naplňuje znaky lichevního chování žalobkyně podle § 1796 obč. zák. Proto s ohledem na posuzovanou neplatnost těchto ujednání nemůže žalobkyni přiznat nárok, který vedl k tomu, že platby poskytnuté žalovanou byly nesprávně zaúčtovány ve prospěch neplatného ujednání. Z toho důvodu žalobu týkající se sjednaných poplatků ve výši 7 200 Kč zamítá jako nedůvodnou. Žalobkyni tak lze přiznat plnění poskytnuté ve prospěch úvěrové smlouvy s úroky a se sjednaným pojištěním, které odpovídá ustanovení § 2758 a násl. obč. zák. Podle § 2782 obč. zák., pak má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. V tomto rozsahu tedy ve výši 300 Kč je žaloba důvodná. Stejně tak je žaloba důvodná, pokud jde o zbývající ujednání týkající se poskytnutého úvěru ve výši 12 000 Kč i ujednání o úrocích ve výši 2 400 Kč, což odpovídá ustanovení § 2395 obč. zák. Podle něho se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne v jeho prospěch na jeho požádání peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaná tedy měla ve prospěch tohoto závazku zaplatit 14 400 Kč a spolu se sjednaným pojištěním byla povinna uhradit 14 700 Kč. Protože podle žalobkyně plnila pouze ve výši 2 920 Kč, dluží žalobkyni 11 780 Kč, a to s úroky z prodlení dle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené prováděcími předpisy. Pokud pak jde o smluvní úroky, náleží žalobkyni z dlužné jistiny, kdy z částky 11 780 Kč jako dluhu na úvěru je třeba odečíst částku 300 Kč připadající na platně sjednaný závazek pro pojištění, takže dluh na jistině je o 300 Kč ponížen a z tohoto nezaplaceného úvěru je žalovaná povinna platit sjednané smluvní úroky a v obou případech, tedy jak úroky z prodlení, tak smluvní úroky je povinna platit ode dne následujícího po dni, který byl dnem posledním pro včasné splnění závazků. Pokud pak jde o vyčíslené kapitalizované úroky z prodlení i kapitalizované smluvní úroky, soud žalobu zamítá s ohledem na to, že při výpočtu těchto úroků bylo vycházeno z jiného základu ohledně jistiny vzhledem k ujednání, které soud považuje za neplatné. Proto kapitalizované úroky považuje za nesprávně vyčíslené a v tomto rozsahu jsou zamítané. 4. Výrok o náhradě nákladů řízení se řídí předpoklady § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy rozdílem poměru v úspěchu a neúspěchu sporných stran, kdy žalobkyně byla úspěšná z 62 % a neúspěšná z 38 %, rozdíl představuje 24 %, na které má žalobkyně právo, pokud jde o vynaložené náklady. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, a nákladech právního zastoupení advokátem, ty pak spočívají ve 3 úkonech po 300 Kč, 3 režijních paušálech po 100 Kč dle § 14 b) advokátního tarifu a 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně. Z celkové částky nákladů řízení 2 452 Kč, představuje 24 % částku 588 Kč, kterou soud přiznává žalobkyni ve smyslu cit. ustanovení, a která je splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.