5 C 228/2021-21 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu má žalovaný evidované bydliště, domáhá zaplacení dluhu, který vázne na nesplaceném úvěru poskytnutém žalovanému původním věřitelem společností [právnická osoba] [datum] ve výši 4 100 Kč. Úvěr byl splatný [datum] spolu se sjednaným poplatkem při dodržení splatnosti ve výši 1 404,66 Kč při nedodržené včasnosti zaplacení s poplatkem ve výši 3 680,16 Kč. Žalovaný svůj závazek nesplnil a pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum] o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně nárok dokládá smlouvou o úvěru č. [číslo] včetně smluvních podmínek, dokladem o vyplacení částky na účet žalovaného u [právnická osoba], formulářem žádosti o poskytnutí úvěru, smlouvou o postoupení pohledávky, seznamem postoupených pohledávek a oznámením postoupené pohledávky s odesíláním žalovanému s předžalobní upomínkou, rovněž dokladem o doručování, zároveň navrhuje postup dle § 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která mu byla doručena do vlastních rukou na adresu [adresa žalovaného], stanovená 7 denní lhůta tedy marně uplynula [datum], aniž žalovaný postup dle § 115a o. s. ř. odmítl, nebo se k věci jakkoliv vyjádřil. Soud proto jedná v nepřítomnosti účastníků na základě písemností žalobkyní předložených, ze kterých zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, jíž byla pohledávka postoupena [datum], byla s žalovaným uzavřena smlouva o úvěru s krátkodobou návratností pod č. [číslo] dne [datum] se splatností poskytnutých finančních prostředků na dobu 25 dnů, tedy [datum]. Finanční prostředky ve výši 4 100 Kč byly poukázány [datum] na účet [bankovní účet] s označením zápůjčky. K uzavřené smlouvě pak byl stanoven úrok ve výši 40% ročně a sjednán celkový poplatek 1 404,66 Kč po slevě a 3 680,16 Kč před slevou. Částka 5 546,76 byla splatná [datum], žalovaný však neprokázal, že by cokoliv ve prospěch postupníka, tedy žalobkyně uhradil, když žalobkyně vstoupila do pozice věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Soud proto posuzuje nárok žalobkyně ve smyslu § 2395 obč. zák., podle níž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V poplatku 1 404,66 Kč jsou úroky zahrnuté, a protože odpovídají sazbě 40%, což je sice nad hranicí obvyklé poskytované úrokové sazby, jedná se však o shodně projevenou vůli, kterou žalovaný akceptoval, a proto lze i s touto částkou úrokové sazby počítat. Kromě toho lze vycházet z toho, že v takto sjednaném souhrnném poplatku, který činí cca 30% poskytnuté finanční částky, jsou zahrnuté i další částky kromě úvěru, na jejichž zaplacení se strany shodly a stvrdily obsah smlouvy ve smyslu § 1724 a 1725 obč. zák. Protože celková částka dohodnutého poplatku tzv. po slevě je přibližně 30%, nepovažuje soud toto ujednání smluvních stran za nepřiměřené a v rozporu s ust. § 1813 obč. zák. Proto pokud žalovaný svůj závazek ve sjednaném rozsahu nesplnil, ukládá mu soud tuto povinnost ve výroku rozsudku spolu s povinností platit úrok z prodlení dle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené prováděcími předpisy. Pokud jde o další částku žalobkyní nárokovanou, vychází z poplatku označeného ve smlouvě o úvěru jako poplatek,, před slevou“, a to ve výši 3 680,16 Kč, když z něho není patrné, kolik představují úroky a jaké částky se týkají dalšího smluvního závazku, neboť toto označení smlouva o úvěru ve vysvětlení použitých výrazů neobsahuje. Smluvní ujednání používá pojem pro sankční poplatky, aniž by však bylo zřejmé, že jsou tím míněny právě poplatky před slevou, kolik z těchto poplatků připadá na sankce a kolik na vyčíslené úroky. Soud takto sjednanou částku v případě, že by se jednalo o sankci považuje za nesrozumitelnou, v podstatě jde o ujednání odporující dobrým mravům, neboť celkově uvedená částka jako,,poplatek před slevou“ činí 90% poskytnutých finančních prostředků, což je ujednání, které staví žalovaného do nevýhodné pozice spotřebitele a v podstatě takto sjednaný neurčitý poplatek před slevou představující 90% poskytnutých finančních prostředků je závazek nemravný. Proto soud nahlíží na toto ujednání ve smyslu § 580 obč. zák. a podle § 588 obč. zák. k neplatnosti takového ujednání přihlíží i bez návrhu, v tomto rozsahu tedy nad rámec přiměřenosti sjednaného poplatku a pro jeho nesrozumitelnost soud žalobu zamítá. Náhrada nákladů řízení mezi účastníky se řídí předpoklady § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy poměrem úspěchu a neúspěchu. S ohledem na částečný neúspěch žalobkyně, a to zhruba v rozsahu 30% má pak žalobkyně právo na 40% nákladů řízení. Tyto náklady spočívají ve vynaloženém soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladech právního zastoupení advokátem. Ty soud přiznává za 3 úkony po 200 Kč a tři paušály po 100 Kč dle § 14b advokátního tarifu a 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně. Z částky 1 489 Kč pak představuje 40% částku přisouzenou ve výroku rozsudku, tedy 596 Kč, která je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta.