11 C 46/2021-67 — Okresní soud v Domažlicích

<b>I. Stručná rekapitulace obsahu žaloby a průběhu řízení</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] na žalované domáhala zaplacení částky 19 344 Kč z titulu odstupného, a to ve výši 80 % z ceny zájezdu ujednané mezi účastnicemi řízení ve smlouvě o zájezdu ze dne [datum]. 2. Ve věci zdejší soud vydal dne [datum] platební rozkaz, proti kterému si žalovaná podala dne [datum] odpor, v jehož následném odůvodnění namítla, že při sjednání smlouvy nebyla upozorněna na skutečnost, že by případně měla platit nějaké storno poplatky; miniaturní text ve smlouvě nečetla a žádné všeobecné podmínky jí předloženy nebyly. Podle žalované přitom jsou v současnosti na internetových stránkách žalobkyně všeobecné podmínky účinné od 13. 12. 2021, přičemž nelze zjistit, v jakém znění existovaly tyto podmínky v roce 2018. Žalovaná, jež od smlouvy odstoupila striktně z důvodu onemocnění syna, tak má za to, že ji nemohou k ničemu zavazovat všeobecné podmínky, které jsou toliko umístěny na internetu, a jež může žalobkyně kdykoliv svévolně měnit. Vzhledem k tomu, že cena zájezdu měla být zaplacena dne [datum], vznesla žalovaná námitku promlčení. 3. Při jednání konaném dne [datum] vznesla žalovaná opětovně námitku promlčení. Žalobkyně v návaznosti na to namítla, že promlčecí lhůta v daném případě nemohla začít běžet dne [datum], neboť žalobkyně nevznáší nárok z titulu dlužné ceny zájezdu, nýbrž z titulu odstupného, přičemž na odstupné vzniklo žalobkyni právo až na základě odstoupení žalované od smlouvy dne [datum], přičemž podle ustanovení § 2536a občanského zákoníku nastává splatnost odstupného až 14. den od odstoupení od smlouvy. Při tomto jednání soud provedl níže uvedené listinné důkazy a současně z dále pojednaných důvodů zamítl důkazní návrhy obou stran; poté poskytl účastnicím řízení lhůtu k podání písemných závěrečných návrhů, přičemž předtím je seznámil s předběžným právním názorem, podle kterého je namístě žalobu zamítnout. 4. V závěrečném návrhu žalobkyně zdůraznila, že jí nárok na odstupné ve smyslu ustanovení § 2533 odst. 2 občanského zákoníku vznikl ex lege, a rovněž připomněla, že povinný údaj o tom, že zákazník může odstoupit kdykoliv od smlouvy, může být součástí všeobecných obchodních podmínek, respektive že je běžnou praxí, že tento povinný údaj není obsažen přímo ve smlouvě, ale ve všeobecných obchodních podmínkách. Nadto žalobkyně poukázala na nedbalost a nepoctivost žalované, jež sama připouští, že smlouvu nečetla pozorně a že ji nečetla celou. Podle žalobkyně by tudíž bylo v rozporu s dobrými mravy a veřejným pořádkem, pakliže by takovému jednání žalované byla poskytnuta právní ochrana, respektive by rozhodnutí, kterým by soud jednání žalované poskytl právní ochranu, bylo v rozporu s jednou ze základních občanskoprávních zásad, vyjádřenou v ustanovení § 3 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku. V závěru pak žalobkyně opětovně vyjádřila s odkazem na ustanovení § 2536a občanského zákoníku přesvědčení, že námitka promlčení není důvodná. Z rekapitulovaných důvodů žalobkyně v závěrečném návrhu požádala, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. <b>II. Dokazování</b> 5. Soud provedl toliko účastnicemi předložené listinné důkazy, neboť tyto důkazy považoval za dostatečný základ pro níže přijaté skutkové a právní závěry. 6. Ze Smlouvy o zájezdu [číslo] (na č. l. 8; v čitelnější podobě pak na č. l. 56-57) se podává, že účastnice řízení uzavřely dne [datum] smlouvu, podle které měla žalovaná za zájezd do Egypta, kterého se měla ve dne [datum] – [datum] účastnit se synem, zaplatit částku 25 060 Kč (a to včetně cestovního pojištění ve výši 880 Kč). Ujednanou cenu měla žalovaná zaplatit dne [datum]. Pod velkým písmem označené ceny je výrazně menším – modrým – písmem uvedeno:„ Celková cena je definována ve všeobecných smluvních podmínkách, které jsou nedílnou součástí této smlouvy“. Ještě o něco menším písmem (jež je v kopii již prakticky nečitelné) je potom mj. uvedeno, že se žalovaná seznámila s všeobecnými smluvními podmínkami žalobkyně a že jí tyto všeobecné podmínky byly předány. Současně je zde uvedeno, že žalovaná souhlasí„ s nárokem na odstupné“„ ve výši a za podmínek uvedených v čl. 6“ všeobecných smluvních podmínek. 7. Ve Všeobecných smluvních podmínkách [právnická osoba] pro kamenný prodej (na č. l. 9-15), účinných od [datum], je pod bodem 6.2 uvedeno, že„ v případě odstoupení od smlouvy o zájezdu nejpozději 14 dnů (včetně) před zahájením čerpání služeb uvedených ve smlouvě o zájezdu“ vzniká žalobkyni nárok na odstupné ve výši nejméně 80 % z celkové ceny zájezdu. Pod bodem 6.1 je pak uvedeno, že odstoupení od smlouvy„ musí být provedeno písemnou formou“, přičemž„ musí vždy být podepsáno osobou, která jako zákazník platně uzavřela smlouvu o zájezdu“. 8. Z vytištěného e-mailu žalované ze dne [datum] (na č. l. 7) vyplývá, že žalovaná„ žádá odstoupení od smlouvy“. 9. Z přepisu e-mailové komunikace (na č. l. 45-45) se pak podává, že na„ žádost odstoupení od smlouvy“ odpověděla zaměstnankyně žalobkyně sdělením žalované, že„ odstoupení od smlouvy má určité náležitosti a je třeba kontaktovat místo, kde“ žalovaná„ sepisovala smlouvu o zájezdu“, přičemž tam s ní cestovní agentura„ sepíše odstoupení od smlouvy a následně nám zašle podepsané odstoupení od smlouvy. Na základě odstoupení od smlouvy vystavíme storno fakturu, která Vám dorazí poštou a s tou pak půjdete na pojišťovnu“. 10. V Předžalobní výzvě k uhrazení dlužné částky (na č. l. 6), datované dne [datum] (nicméně z kontextu je zjevné, že šlo o [datum]) je uvedeno, že žalovaná byla„ mnohokrát telefonicky i prostřednictvím e-mailu urgována k zaplacení“ částky 20 224 Kč; na úhradu dluhu přitom žalobkyně poskytla žalované lhůtu do [datum]. <b>II. a) Důvod neprovedení některých navržených důkazů</b> 11. Pro nadbytečnost soud neprovedl následující navrhované důkazy. Jelikož soud dospěl k dále uvedeným právním závěrům, nepovažoval za potřebné provést důkaz svědeckou výpovědí pana [jméno] [příjmení], jenž měl potvrdit tvrzení žalobkyně, že při podpisu smlouvy došlo rovněž k předání všeobecných smluvních podmínek žalované, a to ve verzi, která je obsahem spisu. Pomine-li soud skutečnost, že není příliš pravděpodobné, že by si svědek s odstupem více než tří let mohl s jistotou pamatovat, že skutečně žalované byly předány rovněž smluvní podmínky, je namístě úsudek, že ani případné prokázání této skutečnosti by nemohlo změnit níže přijaté skutkové a právní závěry. Za dané procesní situace by bylo obdobně nadbytečné, aby naopak žalovaná v účastnické výpovědi (po) tvrdila, že jí žádné všeobecné smluvní podmínky předány nebyly. <b>III. Skutkové závěry</b> 12. Na základě provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, je možno konstatovat, že účastnice řízení uzavřely dne [datum] smlouvu, podle které měla žalovaná téhož dne zaplatit ujednanou cenu 25 060 Kč (a to včetně cestovního pojištění ve výši 880 Kč), a to za zájezd do Egypta, kterého se měla ve dnech [datum] – [datum] účastnit se svým synem. Z deklarovaného důvodu onemocnění syna pak žalovaná prostřednictvím e-mailu dne [datum] požádala o odstoupení od smlouvy, na tento její e-mail ovšem reagovala pracovnice žalobkyně sdělením, že tímto způsobem není možno od smlouvy odstoupit, přičemž ji odkázala na postup, který víceméně koresponduje s postupem popsaným v bodu 6.1 Všeobecných smluvních podmínek. Přesto žalobkyně původní odstoupení žalované, provedené e-mailem, následně v přesně nezjištěné době akceptovala, neboť v předžalobní výzvě ze dne [datum] konstatuje, že žalovaná od smlouvy odstoupila dne [datum]. <b>IV. Právní závěry - důvody zamítnutí žaloby (ratio decidendi)</b> 13. Jelikož žalovaná opakovaně v řízení vznesla námitku promlčení žalobkyní uplatněného nároku, musel se soud touto námitkou zabývat, přičemž ji z dále uvedených důvodů shledal důvodnou. Podepsaný soud si je nicméně vědom toho, že závěr o promlčení nároku není závěrem nezpochybnitelným, a proto níže uvádí rovněž důvody, pro které je nutno mít za to, že žalobkyní uplatněný nárok by nepožíval právní ochrany ani za předpokladu, že by závěr o promlčení nároku byl závěrem nesprávným. <b>IV. a) Promlčení nároku</b> 14. Žalovaná vznesla námitku promlčení s tím, že podle předmětné smlouvy měla být ujednaná cena zájezdu (včetně pojistného) zaplacena dne [datum]; následujícího dne tudíž začala běžet promlčecí lhůta, která (marně) uplynula dne [datum]. Podala-li žalobkyně žalobu (až) dne [datum], učinila tak zjevně po uplynutí promlčecí lhůty. 15. Žalobkyně však namítla, že se jí uplatněný nárok v žádném případě neodvíjí od nároku na zaplacení ceny zájezdu, nýbrž„ toliko“ od nároku na zaplacení odstupného, přičemž nárok na zaplacení odstupného vzniká přímo ze zákona a jeho splatnost nastává čtrnáctý den po ukončení závazku ze smlouvy. Žalovaná byla podle žalobkyně vyzvána k úhradě odstupného nejpozději do [datum], námitka promlčení tak podle žalobkyně důvodná není. 16. Žalobkyně svůj právní názor odůvodňuje odkazem na ustanovení § 2536a občanského zákoníku, poněkud však př