4 C 2/2022-59 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobci podali dne [datum] u Okresního soudu v Domažlicích žalobu, kterou se domáhali vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že jsou neopomenutelnými dědici v pozůstalostním řízení po zemřelém [jméno] [příjmení], narozenému [datum], posledně bytem [adresa žalované], zemřelém dne [datum], které je vedeno u Okresního soudu v Domažlicích pod spisovou značkou [spisová značka]. Návrh zdůvodnili tím, že namítají neexistenci důvodu vydědění, které uvedl jejich otec v listině v notářském zápise Mgr. [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka] a NZ [číslo] ze dne [datum], kterým je závěť a listina o vydědění. Důvody vydědění se nezakládají na pravdě, zemřelý otec uvedl, že žalobci jako děti neprojevovaly o zůstavitele opravdový zájem, který by jako potomci projevovat měly, nestýkaly se s ním, nenavštěvovaly jej, nezajímaly se o jeho život a jeho potřeby a to nejméně již tři roky a v případě pokusu o kontakt z jeho strany jej hrubě urážely. Žalobci uvedli, že zněním listiny o vydědění byli zaskočeni, mají za to, že vztahy mezi rodiči a potomky nebyly a nejsou narušeny takovýmto způsobem, aby mohlo dojít k případnému vydědění v souladu se zákonem, kdy žalobci jakožto potomci se o své rodiče zajímali, kontaktovali je, navštěvovali je, a to i společně se svými potomky. Žalobci jsou toho názoru, že zesnulý otec byl velice zvláštní povahy, kdy mimo jiné preferoval své zájmy na úkor svých potomků, a proto učinil výše uvedený krok, kdy i vydědil své vlastní potomky bez jakéhokoliv zákonného důvodu. Pokud po nějakou dobu došlo k ochladnutí vztahů, došlo k tomu z důvodu nezájmu na straně zůstavitele a žalované. Žalobci mají v této souvislosti za to, že by soud měl dle příslušné judikatury přihlédnout také k tomu, zdali vůbec žalobci měli v době ochladnutí vztahů možnost o zesnulého otce projevit zájem. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, tvrdila, že vydědění žalobců je oprávněné a nemá důvod nerespektovat vůli svého zesnulého manžela. Uvedla, že pokud se chtějí žalobci se svojí matkou soudit, nemůže jim v tom zabránit. Je připravena své stanovisko v případném soudním řízení obhájit a trvá na tom, že žalobci po její smrti zdědí veškerý její majetek. Navrhovala zamítnutí žaloby. 3. Ze spisu [spisová značka] Okresního soudu v Domažlicích bylo zjištěno, že zůstavitel [jméno] [příjmení], [datum narození], posledně [adresa žalované], zemřelý dne [datum], zemřel jako ženatý a zanechal po sobě pozůstalou manželku [celé jméno žalované], narozenou [datum] a pozůstalé děti [celé jméno žalobce], narozeného [datum], a [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum]. Zůstavitel zanechal závěť a listinu o vydědění učiněnou notářským zápisem sepsaným [datum] před notářem v [obec] Mgr. [jméno] [příjmení] pod spisovou značkou NZ [číslo] a [spisová značka]. Uvedenou listinou [jméno] [příjmení] odkázal pro případ svého úmrtí veškerý svůj majetek, který v den úmrtí po něm zbyde, kdekoli se nacházející a z čehokoli sestávající, své manželce [celé jméno žalované], narozené [datum]. Současně stejnou listinou vydědil své děti [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], a [celé jméno žalobce], narozeného [datum], neboť„ tyto děti o mě trvale neprojevují opravdový zájem, který by jako potomci projevovat měli, se mnou se nestýkají, nenavštěvují mne, nezajímají se o můj život a moje potřeby, a to již nejméně tři roky a v případě pokusu o kontakt z mé strany mě hrubě urážejí“. Dne [datum] byl zjištěn obsah listiny uložené ve sbírce notářských zápisů Mgr. [jméno] [příjmení], notáře v [obec], pod [číslo jednací] a pod položkou seznamu závětí Z [číslo]. Dne [datum] byla pozůstalá dcera a pozůstalý syn seznámeni s protokolem o předběžném šetření ze dne [datum], který byl sepsán s pozůstalou manželkou [celé jméno žalované] a dále se závětí a listinou o vydědění sepsanou Mgr. [jméno] [příjmení], notářem v [obec] dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] a [spisová značka]. Účastníci si ponechali lhůtu na rozmyšlenou. Dne [datum] pozůstalé děti vznesly námitku neplatnosti notářského zápisu závěti a listiny o vydědění, neboť„ důvod vydědění není dán a vydědění jejich osob není platné. Skutečnosti uvedené v notářském zápisu týkající se vydědění se nezakládají na pravdě“. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], byli pozůstalý syn a pozůstalá dcera odkázáni, aby své právo uplatnili žalobou na určení svého dědického práva u soudu ve lhůtě dvou měsíců od právní moci předmětného usnesení ve smyslu § 170 zákona č. 292/2013 Sbírky. Podle poučení daného ve shora citovaném usnesení podali žalobci u Okresního soudu v Domažlicích dne [datum] předmětnou žalobu. 4. V dané věci bylo postaveno najisto, že žaloba o určení dědického práva žalobců byla podána u Okresního soudu v Domažlicích dne [datum] v souladu s odkazem učiněným soudem v pozůstalostním řízení usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalobci byli odkázáni k podání žaloby na určení svého dědického práva za situace, kdy v pozůstalostním řízení bylo zjištěno, že zemřelý otec žalobců pořídil dne [datum] závěť společně s listinou o vydědění ve formě notářského zápisu. Veškerý svůj majetek odkázal své manželce a jako důvod vydědění uvedl, že o něj děti trvale neprojevují opravdový zájem, který by jako potomci projevovat měly, nestýkají se s ním, nenavštěvují jej, nezajímají se o jeho život a jeho potřeby a to nejméně již tři roky a v případě pokusu o kontakt z jeho strany jej hrubě urážejí. Žalobci sice uvedli, že namítají neplatnost notářského zápisu, nicméně k dotazu soudu upřesnili, že nenamítají neplatnost listiny o vydědění a závěti jako takové, ale namítají neexistenci důvodů vydědění. Žalobci neuznali důvody vydědění a na základě tohoto jejich prohlášení pak byli odkázáni k podání žaloby na určení svého dědického práva. 5. V projednávané věci zůstavitel pořídil listinu o vydědění a závěť ve formě notářského zápisu podle ustanovení § 469a a § 476 d) odst. 1 zákona č. 40/1964 Sbírky, občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. 6. Podle § 476d odst. 1 zák. č. 40/1964 Sbírky zůstavitel může projevit svoji poslední vůli formou notářského zápisu; zvláštní zákon stanoví, kdy úkon musí být učiněn před svědky a kdy musí mít formu notářského zápisu. 7. Žalobci nenamítali platnost listiny jako takové, závěti a vydědění, učiněné formou notářského zápisu, pouze namítali neexistenci důvodů o vydědění v listině uváděných. 8. Soud se proto bude dále zabývat pouze důvody vydědění uvedené v listině o vydědění, když k dalším možným zákonným důvodům vydědění shodně žalobci i žalovaná uvedli, že nejsou na místě. 9. Podle ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sbírky, občanského zákoníku, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinností tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinností tohoto zákona, jakož i práva a povinnost z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinností tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 10. Podle § 3069 zákona č. 89/2012 Sbírky se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. 11. Podle ustanovení § 3072 zákona č. 89/2012 Sbírky zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho prohlášení o vydědění právním předpisům účinných v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu. 12. Z výše uvedeného ustanovení § 3072 lze dovodit, že platnost prohlášení o vydědění je třeba posuzovat podle právní úpravy platné a účinné ke dni jeho pořízení, ledaže by bylo podle takové úpravy neplatné. 13. V dané věci nebyla zpochybňována platnost listiny závěti a listiny o vydědění učiněné notářským zápisem a to formou listiny veřejné. Na veřejnou listinu je třeba pohlížet především jako na platné právní jednání, pokud není prokázán opak. Platnost předmětné listiny nebyla zpochybňována, jakož nebylo zpochybňováno ani to, že by některý z účastníků řízení byl dědicky nezpůsobilý ve smyslu ustanovení § 1481 až 1483 zákona č. 89/2012 Sbírky. 14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že zůstavitelem uvedený důvod vydědění, že dcera a syn o něj trvale neprojevovali opravdový zájem, který by jako potomci projevovat měli podle ustanovení § 469a odstavec 1 písmeno b) občanského zákoníku č. 40/1964 Sbírky, byl naplněn. 15. Dle ustálené judikatury je třeba otázku, zda potomek o zůstavitele trvale neprojevoval opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, posuzovat s přihlédnutím ke všem okolnostem případu a ve spektru dobrých mravů, které se ve společnosti ust