5 C 116/2022-24 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu měl žalovaný evidované trvalé bydliště, domáhá zaplacení dlužného nájemného za nájem bytu v domě [adresa] na pozemku [číslo] v [katastrální uzemí], jehož vlastníkem je žalobkyně. Nájemné stanovené v roce 2021 ve výši 5 250 Kč bylo změněno dodatkem, podle kterého se žalovaný zavázal platit 150 Kč jako paušální náhradu za vodné a stočné a zálohy na energie ve výši 3 600 Kč [datum] žalobkyně pozbyla vlastnické právo k nemovitosti, k níž byl sjednán nájem, přičemž dlužné nájemné se týká části měsíce března 2021 výši 3 250 Kč, neuhrazeného nájemného za duben 2021 ve výši 5 250 Kč, neuhrazené nájemné za část května 2021 ve výši 2 709 Kč a neuhrazené paušální platby za vodné, stočné ve výši 377 Kč, neuhrazené zálohy za služby související s nájmem, tedy za duben a březen 2021 ve výši 7 200 Kč a neuhrazené zálohy na část měsíce května 2021 do [datum] ve výši 1 858 Kč. Dluh takto vyčíslený žalobkyně nárokuje po žalovaném a dokládá ho nájemní smlouvou, předžalobní upomínkou, dokladem o změně vlastnictví, výzvou k zaplacení a navrhuje postup dle § 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která mu byla doručována na adresu evidovaného trvalého bydliště s účinky doručení fikcí [datum]. Stanovená 7 denní lhůta tak marně uplynula [datum], aniž žalovaný postup dle § 115a o. s. ř. odmítl, nebo se k věci jakkoliv vyjádřil. Soud proto vychází z tvrzení žalobkyně a písemností žalobkyní doložených, ze kterých je zřejmé, že žalovaný byl nájemcem bytu v domě, který žalobkyně vlastnila až do [datum]. Za tu dobu žalovaná evidovala u žalovaného dluh na nájemném tak, jak je uvedeno v žalobě včetně dluhu na sjednaných úhradách za vodné, stočné a služby s nájmem související. Žalovaný pak neprokázal, že by cokoliv ve prospěch tohoto závazku plnil nebo tvrzení žalobkyně, jako nesprávné, vyvrátil. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného nárokovanou částku uhradit dle § 2246 a § 2248 obč. zák. Podle těchto ustanovení si strany ujednají nájemné pevnou částkou a má se za to, že nájemné se sjednává za 1 měsíc, když si strany mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného. Dle § 2247 obč. zák. si strany ujednávají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Podle § 2251 se nájemné platí předem na každý měsíc nebo jiné ujednané platební období. Protože žalovaný neprokázal, že by požadované nájemné a služby s nájmem související tak, jak bylo dohodnuto uhradil, uložil mu soud tuto povinnost ve výroku rozsudku s povinností platit úroky z prodlení dle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené prováděcími předpisy. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má úspěšní žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení a to za vynaložený osudní poplatek ve výši 826 Kč a náklady právního zastoupení advokátem. Ty soud přiznává za tři úkony po 200 Kč, tři paušály po 100 Kč dle § 14b advokátního tarifu a 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.