6 C 265/2019-53 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který byl Okresnímu soudu v Domažlicích doručen dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud žalované uložil povinnost uhradit částku ve výši 23 475,72 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 273,98 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 289,27 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 466 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % a úrokem 19,98 % ročně z částky 15 466 Kč od [datum] do zaplacení, a dále zaplacení částky 14 463,28 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 265,56 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 437,20 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 990 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 9 990 Kč od [datum] do zaplacení a úhrady účelně vynaložených nákladů. 2. Žalobkyně uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, tj. společností [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy převzala žalovaná finanční prostředky ve výši 16 000 Kč, a to v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 29 377 Kč skládající se z jistiny ve výši 16 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 043 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně), odměny za zpracování půjčky ve výši 3 041 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 293 Kč. Žalovaná měla tuto částku vrátit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 490 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Žalovaná na tuto smlouvu uhradila celkem částku 5 901,28 Kč. 3. Dále mezi právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce [číslo] dne [datum], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku ve výši 13 000 Kč, která měla být vrácena společně s částkou 10 869 Kč, která představuje kapitalizované úroky ve výši 1 660 Kč, dále s poplatkem za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 471 Kč a s náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 738 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit tuto částku v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 398 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila poslední splátku dne [datum], přičemž celkem uhradila 9 405,72 Kč. 4. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v již podaném návrhu. Žalovanou soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Toto usnesení a usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno [datum]. V souvislosti s tímto byla žalovaná zároveň poučena o tom, že za předpokladu, jestliže se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a to ani k otázce jednání, ani k zaslané žalobě. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 5. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku. 6. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. S postoupením pohledávek byla žalovaná obeznámena písemně dopisem ze dne [datum]. 7. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalované do její dispozice dostala částka ve výši 16 000 Kč, kterou se zavázala vrátit zpět včetně souhrnného poplatku (jak je ostatně uvedeno ve smlouvě) ve výši 13 377 Kč, a to v týdenních splátkách po 490 Kč po dobu 60 týdnů. Žalovaná uhradila na svůj závazek celkem částku 5 901,28 Kč. Dále mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru, na základě které se žalované do dispozice dostala částka ve výši 13 000 Kč, kterou se zavázala žalovaná vrátit zpět společně se souhrnným poplatkem – jak je ostatně uvedeno ve smlouvě – ve výši 10 869 Kč, a to v týdenních splátkách po 398 Kč po dobu 60 týdnů. Žalovaná uhradila na tento závazek částku celkem 9 405,72 Kč. 8. Právní posouzení případu vychází z právního předpisu zrušeného ke dni [datum] zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť podle jeho § 3028 odst. 3 platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 9. V posuzované věci bylo významné vyřešení právní otázky, zda závazek žalované zaplatit žalobkyni částkou ve výši 13 377 Kč (u smlouvy ze dne [datum]) a poplatek ve výši 10 869 Kč (poplatek u smlouvy ze dne [datum]) je nebo není v rozporu s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák., a proto podle § 39 obč. zák. ujednání neplatným. 10. Tato ujednání soud posoudil jako ujednání, která odporují dobrým mravům, neboť způsobuje nerovnost práv a povinností v neprospěch žalované. Soud v daném případě zohlednil i výši souhrnného poplatku, která převyšuje polovinu půjčených finančních prostředků a dokonce atakuje hranici 86 % (u smlouvy ze dne [datum]) a 83 % (u smlouvy ze dne [datum]). Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem – právním předchůdcem žalobkyně a spotřebitelem – žalovanou a tento vztah je nutno posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch žalovaného spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Přestože ve smlouvách je uvedeno, že úrok po dobu trvání smlouvy činí pouze 2 043 Kč (u smlouvy ze dne [datum]) a 1 660 Kč (u smlouvy ze dne [datum]) nelze přehlédnout, že účastníci zároveň sjednali náklady na administrativu u každé smlouvy a poplatky za hotovostní splácení v tisícových částkách. Úrok sám o sobě by se nejevil jako nemravný, ale společně s dalšími náklady, které za poskytnutí úvěru žalovaná musí vynaložit, a které jsou svou podstatnou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí smlouvu jako nemravnou. Náklady na administrativu jsou náklady, které by měly být kryty sjednaným úrokem a pokud jde o tyto další poplatky, soud má za to, že jsou de facto skrytým úrokem, neboť i samy smlouvy označují společně s úroky souhrnně jako poplatek za půjčku. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazuje pouze na vztahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandartní výši. 11. Soud vyhodnotil z výše uvedených důvodů smlouvy za absolutně neplatné ve smyslu § 3 obč. zák. Podle tohoto ustanovení platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 12. Soud ve věci rozhodoval podle § 451 a násl. obč. zák. ve znění k [datum]. Podle tohoto ustanovení platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná převzala od žalobkyně částku celkem 29 000 Kč, přičemž celkem uhradila 15 307 Kč, tedy je povinna vrátit rozdíl, tj. částku 13 693 Kč (29 000 Kč – 5 901,28 Kč, uhrazeno na smlouvu ze dne [datum] a 9 405,72 Kč, uhrazeno na smlouvu ze dne [datum]). 13. Žalo