7 C 109/2022-23 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost platit žalobci částku ve výši 41 503,64 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, úroku z jím požadovaných částek a v neposlední řadě se dožadoval přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. 2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu smlouvy o zápůjčce, která byla uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dále právním předchůdcem žalobce ze dne [datum]. Na základě této smlouvy se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 29 000 Kč, v tomto se jí zavázal navrátit zpět za smluvně ujednaných podmínek. 3. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne [datum]. Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Právní předchůdce oznámil žalovanému postoupení pohledávky a vyzval ho k dobrovolné úhradě. 4. Soud má za prokázané, že před podáním žaloby byla realizována ze strany žalovaného postupná úhrada dne [datum], [datum] celkem částka ve výši 33 300 Kč. Žalobce realizoval zápočty předmětné částky, a to část na jistinu a část na poplatky spojené s poskytnutím a správu úvěru. 5. Žalobce se v daném případě dožadoval po žalovaném jistiny ve výši 12 248,02 Kč, poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši 8 359,98 Kč, kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 15 195,64 Kč a sankční poplatky ve výši 5 700 Kč. Dalším nárokem, kterého se po žalovaném dožadoval, byl další úrok ve výši 29 % ročně z jím požadované částky a zákonný úrok z prodlení jako sankce z prodlení s úhradou. 6. Z vyjádření žalovaného soud zjistil, že všichni věřitelé, které má jej kontaktovali řádně a vyzvali jej k úhradě, nyní je realizováno postupné umořování závazků žalovaného prostřednictvím srážek z příjmu. Žalovaný poukazuje na to, že stále pracuje, má pravidelný příjem a byl překvapen, že tato společnost, právní předchůdce žalobce, jej nikdy nekontaktovala. Nebyl jasně orientovaný, o jakou konkrétní pohledávku se jednalo. 7. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. 8. Mezi právním předchůdcem žalobce, v pozici podnikatele, a žalovaným, spotřebitelem, byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne [datum]. Na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalované dostala částka ve výši 29 000 Kč. Povinností žalovaného bylo hradit předmětnou částku i s poplatkem ve výši 24 908 Kč v týdenních splátkách po 899 Kč s tím, že poslední splátka představovala 867 Kč. Předmětný poplatek představoval úrok ve výši 5 187 Kč, částku za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 172 Kč, částku za vedení zákaznického účtu, komfortní splácení ve výši 8 549 Kč. Dále bylo ujednáno, že výše RPSN sazby představuje 228,46 % ročně, zápůjční úroková sazba činí 29 %, je pevná, sjednaná na dobu trvání smlouvy. Předmětná ujednání základní následně navazují na obchodní podmínky smlouvy o zápůjčce, vše je psané drobným písmem, pro subjekt spotřebitele není snadné se v obsahu úpravy orientovat, vnímat důležitost předmětných ujednání. Smluvní vztah založený mezi podnikatelem a spotřebitelem vyžaduje, aby práva a povinnosti v něm obsažená byla dostatečné, srozumitelně, určitě vymezena, aby neobsahovala ujednání, která by byla nepoctivá, nepřiměřená, odporující dobrým mravům. Strany smluvního vztahu měly ujednán úroku ve výši 5 187 Kč, žalovaný mohl být v dobré víře, že toto je jediný úrok, s ohledem na výši pohledávky, splatnost závazku, který po něm jeho věřitel může spravedlivě požadovat. Další úrok ve výši 29 % ročně je upraven způsobem, který nevzbuzuje svoji důležitost, nepřehledně. Způsob úpravy zcela odporuje dobrým mravům. Soud proto toto ujednání shledal za absolutně neplatné postupem podle § 580, 588 z.č. 89/2012 Sb. Pokud se jedná o další ujednání poplatky za flexibilní splácení, vedení zákaznického účtu, komfortní splácení, administrativní činnost, jedná se o ujednání, která zásadním způsobem narušují rovnováhu povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Z předmětných ujednání není zřejmé, jaká konkrétní výhoda volbou těchto služeb žalovanému vznikne, zda skutečně tato konformita byla naplněna i jinak než tím, než že se mu o 100 % navýšila těmito poplatky částka, kterou má svému věřiteli navrátit zpět. Soud posoudil předmětná ujednání za nepřiměřená a proto k nim s poukazem na ustavení § 1812 ve spojení s § 1813 ve spojení s § 1815 zákona č. 89/2012 Sb. nepřihlédl. Smluvní ujednání upravující smluvní pokutu s ohledem na svůj charakter a způsob úpravy, která je nepřehledná, na svoji výši s ohledem na předmět zajištění, je možné považovat za absolutně neplatné stejně tak i sankční poplatek, jako další sankce pro případ prodlení s poukazem na ustanovení § 580, 588 z.č. 89/212 Sb. 9. Za předpokladu, pokud ze strany žalobce byl realizován zápočet žalovaným realizovaného plnění ve výši 33 000 Kč, soud považuje předmětné plnění za plnění na jistinu a kapitalizovaný úrok, tak jak byl sjednán v hlavní části smlouvy. V tomto ohledu je tak zřejmé, že žalovaný se splněním svých povinností v této části nemohl dostat do prodlení, soud proto přistoupil k zamítnutí i zákonného úroku z prodlení z této částky. Povinností žalovaného s ohledem na smluvní vztah smlouvu o spotřebitelském úvěru podřazenou pod ustanovení § 2395 z.č. 89/2012 Sb., je aby uhradil zbývající část jistiny a úrok. Soud proto z důvodu výše uvedeného právního posouzení co do části žalobu zamítl a ve zbývající části žalobě vyhověl. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaný se v této části dostal do prodlení, nárokuje žalobce zcela po právu po žalovaném i zákonný úrok z prodlení z jím požadované částky postupem podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. 11. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud v daném případě rozhodoval podle poměrů úspěchu účastníků řízení. V daném případě by to byl žalovaný, kdo byl poměrně úspěšný ve věci a měl by nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů, které uplatnil na svoji obranu vůči žalobci. Vzhledem k tomu, že mu v souvislosti s tímto řízením žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku předmětného rozsudku.