7 C 115/2022-33 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 3 800, 80 Kč i příslušenství v podobě úroku, zákonného úroku z prodlení z jím požadovaných částek a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. 2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu smlouvy o půjčce, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], právním předchůdcem žalobce s žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného dostaly finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a tento se je zavázal navrátit zpět za smluvně ujednaných podmínek. Ze strany žalovaného byla realizovaná úhrada ve výši 22 300 Kč. 3. Aktivní legitimace žalobce dané ve věcí má oporu ve smlouvy o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne 6 12. 2019. Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným a která je specifikovaná v příloze číslo 1 smlouvy o postoupení pohledávky na straně č. l. 133 seznamu postoupených pohledávek. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ho k dobrovolné úhradě. 4. Žalovaný se vyjádřil, že je s podivem, že předmětná pohledávka je po tak dlouhé době ze strany žalobce po něm uplatňována. Poukázal na to, že předmětný závazek vznikl v době, kdy měl partnerku, které pomáhal z dluhů, zavázal se, partnerka jej opustila, avšak on její závazky byl nucen stále hradit. Měl za to, že je vše již uhrazené. Řada subjektů jej kontaktovala, ale žalobce ne. 5. Soud má za prokázané následující skutková zjištění. 6. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce. Na základě této smlouvy se fakticky do dispozici žalovaného dostala částka ve výši 20 000 Kč, a tento se zavázal v rámci smluvního ujednání navrátit zpět kromě této částky i úrok ve výši 2 800 Kč, poplatek za administrativní činnost a odměnu ve výši 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč. Z předmětné smlouvy tak, jak jsou vymezena práva a povinnosti, není zřejmé, jaká konkrétní výhoda volba hotovostního inkasa splátek žalovanému vznikne, zda vůbec předmětná služba byla ze strany právního předchůdce žalobce ve vztahu k žalovanému realizovaná. Další částka, která byla po žalovaném požadována, byl poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč. S ohledem na vymezení práv a povinnosti, se jedná o vymezení práv mezi subjektem podnikatele, právním předchůdcem žalobce a spotřebitelem, žalovaným a je tak nezbytečně nutné, aby práva a povinnosti stran byla srozumitelně, určitě vymezena, aby neodporovala dobrým mravům a neobsahovala nepoctivá ujednání, nepřiměřená, která zásadním způsobem narušují rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Úpravou nároků hotovostního inkasa, poplatku za administrativní činnost došlo k naplnění zásady nepřiměřenosti, povinností v neprospěch žalovaného subjektu. Poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč je poplatkem, který je nepřiměřeně vysoký s ohledem na částku, která se fakticky dostala do dispozici žalovaného. Pokud se jedná o hotovostní inkaso splátek, jedná se o fakultativní službu, jejíž výši je nepřiměřeně vysoká. Obě předmětná ujednání kromě toho, že jsou nepoctivá, nepřiměřená, zatěžují nepřiměřeně povinnostmi daný subjekt v pozici spotřebitele, jsou i nemravná. V daném případě s poukazem na § 580, § 588 zákona z.č. 89/2012 Sb. soud ujednání považuje za absolutně neplatná a s poukazem na § 1812, § 1813, § 1814, § 1815 zákona č. 89/2012 Sb. k nim ani soud nepřihlédl. 7. Za předpokladu, pokud žalovaný plnil tyto položky, soud považoval předmětné plnění za plnění jistinu. V daném případě je tak zřejmé, že ze strany žalovaného byla uhrazena již jistina a úrok, který byl ve věci specifikován na částku 2 800 Kč. Z předmětné smlouvy bylo zjištěno, že se jedná o úrok kapitalizovaný. S ohledem na výši pohledávky, dobu splatnosti 58 týdnů, se jeví výše tohoto úroku jako přiměřená. Žalovaný v pozici spotřebitele, mohl být v dobré výře, že jediným úrokem, který je po něm možný spravedlivě požadovat je ten, který je přímo srozumitelně a jasně upraven v rámci základní části smlouvy. 8. Další úroková sazba, která navazuje na ujednání kapitalizované částky úroku 2 800 Kč, ve výši 23,66 % je ujednáním, které je nemravné, způsobem své úpravy působí na subjekt žalovaného v pozici spotřebitele zmatečně. Žalovaný mohl být nepochybně v dobré výře, že jediným úrokem, který je po něm možné spravedlivě požadovat je ten ve výši 2 800 Kč. V této výši tento úrok odpovídá přiměřeným podmínkám, výši pohledávky a době splatnosti. Způsob úpravy dalšího úroku ve výši 23,66 % ročně soud posoudil za nepřehledný, neurčitý a s poukazem na § 580, § 588 zákona č. 89/2012 Sb. soud považuje toto ujednání za absolutně neplatné ujednání. 9. Soud proto přistoupil k zamítnutí nároku žalobce v plném rozsahu, neboť tak, jak soud po provedeném dokazování má za prokázané, ze strany žalovaného byla plně uhrazena jistina včetně úroku tak, jak byl smluvně ujednán. Za předpokladu, pokud žalovaný plnil na poplatek za administrativní činnosti, hotovostní inkaso splátek, soud vyhodnotil předmětná plnění za plnění na jistinu. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně a včas plnil, nemohl se dostat ani do prodlení se splněním svých povinností vůči žalobci, soud tak přistoupil i k zamítnutí zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky. 11. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř.. V daném případě soud rozhodl podle úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že úspěšný v dané věci byl žalovaný, kterému nevznikly v souvislosti s tímto řízením žádné účelně vynaložené náklady, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku předmětného rozsudku.