7 C 229/2018-359 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobci dožadovali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům částku ve výši 127 680 Kč včetně příslušenství, představující zákonné úroky z prodlení z jím požadované částky a v neposlední řadě se dožadovali přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložili k uplatnění svého práva proti žalovanému. 2. Žalobci se svého nároku po žalovaném dožadují z titulu náhrady škody, která jim měla vzniknout tím, že žalovaného skot pronikal opakovaně na jejich pozemek a svým působením způsobil škodu na plotě a na dřevinách. 3. Žalobci tento svůj návrh odůvodnili tím, že oni jsou spoluvlastníky pozemku č. 1975 o výměře 4 989 m2 – zahrada zemědělský půdní fond v [obec]. Tento jejich pozemek bezprostředně sousedí s pozemkem parcelní č. 1973 o výměře 80 732 m2 – trvalý travní porost, který náleží do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalovaný je chovatel skotu, kdy v průběhu let choval skot v různém počtu a tento počet se výražně snižuje. Po dlouhá léta opakovaně pronikal tento jeho skot na pozemek žalobců, kdy v důsledku tohoto počinu opakovaně ničil a působil destruktivně na plot, porost na pozemku žalobců. Žalobcům vznikala škoda, která daleko přesahuje částku, kterou nyní požadují po žalovaném. Žalobci však po dlouhou dobu jen vyjednávali, avšak zcela marně. Až tento stav vyústil v odhodlání se k tomu, aby svůj nárok uplatnili soudní cestou. Žalobci popisovali velmi podobně charakter vztahu s žalovaným, dokladovali písemné kontakty řešení problémů, které vznikly působením skotu na majetku žalobců, žalovaný zcela ignoroval majetek žalobců a přes přísliby, které poskytoval různým subjektům, neučinil žádná opatření, která by zamezila skotu vniku na pozemek žalobců. Žalobci se pokoušeli opakovaně o to, aby žalovaný napravil toto jednání, avšak zcela bezvýsledně. K úniku zvířat docházelo v dávné minulosti, o čemž svědčí písemnosti z let 2008, ale i v období let 2017 a 2018, kdy tato období jsou předmětem žaloby, kdy minimálně ve třech případech –jednalo se o [datum], [datum], [datum], krávy žalovaného prokazatelně vnikly na pozemek žalobců, způsobily mu svým chováním na tomto pozemku škodu. Žalobci si ponechali předmětnou výši škody vyčíslit odborným subjektem, kdy na dřevinách žalobců měla být způsobena škoda [datum] ve výši 23 262 Kč, kde většina dřevin byla zcela poničena, jejich zničení bylo neslučitelné s dalším bytím, dne [datum] vznikla žalobcům škoda ve výši 8 145 Kč, [datum] byla způsobena škoda ve výši 6 720 Kč. Žalobcům pak v důsledku oslovení této odborné osoby, která vypracovala odborné vyjádření o vzniku škody, vznikly náklady spojené s uplatněním tohoto nároku, v celkové výši 3830 Kč. V souvislosti s působením skotu na plot žalobců vznikla žalobcům škoda i na plotu. Žalobci vyjadřovali, že budou muset vynaložit náklady na obnovení tohoto plotu tak, aby zamezili případným dalším škodám působením skot žalovaného. Žalobci se opakovaně dožadovali řešení situace přes obecní úřad, policii i další instituty, avšak bezvýsledně. 4. Žalovaný zcela nesouhlasil s nárokem žalobců. O tom, že vniká jeho skot na pozemek žalobců, se dle jeho slov dozvěděl, až ze žaloby ve věci. Krávy tam nikdy neviděl, nikdo mu nikdy nevolal, že má pro ně jít. V minulosti se v obci před 5 – 6 let, řešil vnik krav na pozemek žalobců, to však bylo uzavřeno, že oznámení je nedůvodné. Dle náhledu žalovaného z jeho strany bylo učiněno vše, co mohl, dal tam ohradníky. Měl podezření, že s těmito manipulovali žalobci, ale neměl jak tuto skutečnost dokázat. Na svoji obranu uvedl, že žalobci se samotní měli podílet na poškození plotu, káceli stromy na jeho plot. 5. Podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. první věta za středníkem v návaznosti na část věty před středníkem stanoví, že zákaz imisí platí i pro vnikání zvířat. Povinnost zabránit, tíží vlastníka tohoto pozemku, na kterém jsou tato chovná zvířata, povinnost se vztahuje i na vlastníka zvířete. Samotným oplocením se však žalovaný nemůže zbavit povinnosti, zabránit svým chovaným zvířatům vnikat na sousedící pozemek, tzn. na pozemek žalobců v dané právní věci. 6. Podle § 1014 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. způsobí-li věc, zvíře, (v daném konkrétním případě žalovaného krávy) na cizím pozemku, (podle odstavce 1 předmětného ustanovení) škodu, má vlastním pozemku právo na její náhradu. 7. Povinností chovatele skotu je, že nesmí obtěžovat souseda, vlastníka sousedícího pozemku (stavby) nad míru přiměřeným poměrům tím, že nechá vnikat chovná zvířata na sousedící pozemek. Předmětná hypotéza je naplněna, když dochází k opakovanému obtěžování. Vlastník chráněného pozemku může podle § 14. zákona č. 89/2012 Sb. požít svépomoci, realizovat v díře plotu, řešit oplocení. K tomuto kroku může přistoupit tím spíše, pokud tato škoda od vniknuvšího zvířete hrozí. I takovéto jednání majitele ohroženého pozemku musí být v souladu s dobrými mravy. Vlastník tak postupuje podle § 2903 zákona č. 89/2012 Sb. V tomto ohledu se jedná o svobodné rozhodnutí majitele ohroženého pozemku. Žalobci v tomto ohledu realizovali příslušné kroky v průběhu let, opravovali plot, dožadovali se nápravy, aby se žalovaný zdržel rušení vnikáním zvířat tak, aby toto právo na náhradu škody neztratili. 8. Je zřejmé, že v průběhu řízení žalovaný reagoval i na podání žaloby tak, že opravil ohradník, který již byl funkční pod elektrickým napětím. V rámci místního šetřeno bylo toto i potvrzeno ze strany žalobců, když delší dobu neměli prokázaný další vnik skotu na jejich pozemek. 9. Okresní soud v Domažlicích v dané věci již jedenkrát rozhodl, a to rozsudkem ze dne [datum]. Předmětný rozsudek byl k odvolání žalovaného usnesením Krajského soudu v Plzni dne [datum] zrušen. Soud byl vyzván, aby reagoval na početní chybu, která vyplývá ze skutkových tvrzení, obsažených v žalobě oproti částce, která je ze strany žalobců vůči žalovanému požadovaná. Dále se dožadoval, aby bylo doplněno dokazování vztahující se k výši škodu tak, jak je uplatněna ze strany žalobců, aby nebyla zpochybnitelná. V případě oplocení žalobců odkazoval na závěry soudu prvého stupně a prokázání zda za výši škody požadovat náklady na vybudování části funkčního oplocení v takové kvalitě, která by nadále zajišťovala zabránění dalšího pronikání skotu žalovaného na pozemek žalobců. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem z vyjádření žalobců i žalovaného, které byly potvrzeny i v rámci místního šetření soud měl za prokázané, že žalobci mohou požadovat pouze náklady na nutné provedení opravy stávajícího poškozeného oplocení, nikoliv náklady na oplocení nové. 10. Rozhodnutí o částečném zastavení řízení co do části 1290 Kč má oporu v ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. 11. Pokud se jednalo prokázání faktického průchodu skotu žalovaného z jeho pozemku na pozemek žalobců, k tomuto soud prováděl důkazy přímé i nepřímé, které v souhrnu prokazovaly skutkový děj tak, jak popisovali žalobci v rámci svého návrhu. 12. Svědek [jméno] [příjmení] nepotvrdil z jeho pozice starosty nebo zastupitelstva, problémy řešené mezi žalobci a žalovaným v daném období, kdy tuto pozici zastával. Byl obeznámen s tím, že žalobci, asi ve dvou případech, se obraceli písemností – oznámením, upozorněním, že dochází k poškození jejich majetku ze strany skotu žalovaného. V tomto ohledu je odkázal na orgán Policie ČR, neboť slyšený svědek vyhodnotil, že pro vyřešení této záležitosti není kompetentní. Byl v kontaktu se žalovaným, žalovaný měl svědkovi v pozici starosty slíbit, že zjedná nápravu. Svědek považoval krávy na pastvině za nedostatečně zabezpečené. Svědek zjistil, že ohradníky nebyly plně funkční, žádal žalovaného o nápravu. Žalovaný měl tuto nápravu svědkovi slíbit. I toto zjištění,tak jak soud zjistil v rámci dokazování z výslechu tohoto svědka zcela popírá obranu žalovaného, která si neměl být vědom problematiky unikání jeho skotu na pozemek žalobců dřív než z podané žaloby. Svědek byl slyšen v březnu v roce 2019 a kontakt s žalovaným měl mít 3,4, až 5 měsíců zpět. Svědek připustil, že krávy vnikají nepovoleně na silnici, za poslední dva měsíce se s nimi setkal dvakrát. V období, kdy byl slyšen v pozici svědka, ohradníky byly zastaralé a nefunkční. Ze strany úřadu bylo vydáno povolení na kácení stromu u náhonu, žalobci realizovali údržbu v podobě prořezů stromů. V době výkonu funkce starosty nebyly realizovány klasické terénní práce. 13. Svědkyně [příjmení] se vyjadřovala stejně tak, jako žalobci v tom směru, že skot žalovaného páchá škodu na jejím pozemku. Žalovaného pozemek sousedí s pozemkem svědkyně a tyto dva pozemky odděluje jenom náhon. V jejím případě se mělo tak stát asi dvakrát, že jí krávy poničily zeleninu, stromy. Žalovaný přislíbil škodu uhradit, ale nic z toho nezrealizoval. K danému případu mělo dojít před 10ti lety, což by odpovídalo i době, ke které se vyjadřovali žalobci, kdy i oni byli poškození jednáním skotu žalovaného na svém pozemku a dožadovali se písemně nápravy u žalovaného a druhý případ se měl stát tak 2 –