7 C 311/2021-26 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 47 760,17 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a úroku z jím požadovaných částek, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované. Žalobce se svého nároku po žalované dožaduje z titulu smluv o zápůjčce, které byly uzavírány mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [název firmy] a žalovanou dne [datum], a dne [datum]. Nedílnou součástí těchto smluv měly být i všeobecné obchodní podmínky. Na základě těchto smluv se fakticky v případě smlouvy ze dne [datum] dostala do dispozice žalované částka ve výši 15 000 Kč, a tato se zavázala navrátit zpět tuto částku včetně poplatků ve výši 14 925 Kč v týdenních splátkách. Na základě smlouvy ze dne [datum] se dostala do dispozice žalované částka ve výši 20 000 Kč a tato se zavázala navrátit zpět kromě této částky i poplatek ve výši 17 333 Kč v týdenních splátkách. Žalovaná si své povinnosti neměla řádně plnit. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne … 12. 2020. Na základě této smlouvy se do dispozice žalované dostala i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovanou a která je specifikovaná v příloze [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek na straně [číslo] seznamu postoupených pohledávek na straně [číslo] seznamu postoupených pohledávek. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval jí k dobrovolné úhradě, žalovaná však na tyto výzvy řádně nereagovala. Žalovaná se dostala do prodlení se splněním svých povinností vůči svému původnímu věřiteli. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce. Na základě této se fakticky do dispozice žalované dostala částka ve výši 15 000 Kč a tato se zavázala navrátit zpět kromě této částky i poplatek ve výši 14 925 Kč v týdenních splátkách. Předmětný poplatek představoval úrok ve výši 2 683 Kč, poplatek za administrativní a flexibilní splácení 6020 Kč, poplatek vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 422 Kč. Na základě smlouvy ze dne [datum] se fakticky do dispozice žalované dostala částka ve výši 20 000 Kč a tuto se zavázala navrátit zpět včetně poplatků ve výši 17 333 Kč v týdenních splátkách po 623 Kč s tím, že poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Předmětný poplatek představoval úrok ve výši 3 577 Kč, poplatek za flexibilní splácení a administrativní činnost ve výši 7 860 Kč, komfortní splácení, poplatek za vedení účtu ve výši 5 896 Kč. S ohledem na charakter smluvních subjektů a způsobu vymezení práv a povinností, soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva obsahuje ujednání, která jsou nepřiměřená. Pokud se jedná o odměnu a za poplatek za flexibilní splácení, komfortní splácení, soudu není s ohledem na obsah předmětné smlouvy zřejmé, jaká konkrétní služba je pod tímto poplatkem podřazena, z jakého důvodu je v této výši, zda byla konkrétně naplněna, jaká konkrétní výhoda volbou této služby podpisem předmětné smlouvy pro žalovanou vznikne. Stejně tak pokud se jedná o komfortní splácení v hotovosti, soud neshledal s ohledem na obsah předmětného ujednání naplnění pojmu komfort, v čem konkrétně spočívala tato služba, zda byla naplněna, jakým způsobem byla realizovaná ve vztahu k žalované, jaká konkrétní výhoda žalované v pozici spotřebitele volbou této fakultativní služby vznikla. Soud považuje tuto částku dále za nepřiměřeně vysokou s ohledem na výši zapůjčené částky, představuje téměř polovinu zapůjčené částky. Předmětná ujednání jsou nepoctivá, narušují rovnost povinnosti v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Předmětná ujednání pro svoji nepoctivost jsou v příkrém rozporu s dobrými mravy. Soud za daných okolností tak s poukazem na § 1812, 1813 z. č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 580, 588 z. č. 89/2012 Sb. k těmto ujednáním, nejenže je považuje za absolutně neplatná, ale zcela k nim nepřihlédl, neboť se jedná o ujednání nepřiměřená. Pokud se jedná o úrokovou sazbu další, soud vzal na vědomí způsob vymezení práv a povinností a má za to, že žalovaná jako spotřebitel mohla spravedlivě očekávat, že jediným úrokem, který je možný po ní požadovat je ten, který je specifikován přímo v základním vymezení práv a povinností v kapitalizované podobě. Tato výše i odpovídá výši zapůjčené částky a délce splatnosti. Další ujednání, které navazuje v podobě dalšího úroku ve výši 29% ročně je ujednáním, které je nepřehledné, nevzbuzuje způsobem vymezení svojí důležitost, působí neurčitě, nesrozumitelně vůči slabší straně, kterou v daném konkrétním případě je spotřebitel žalovaná. Za daných okolností soud tak přistoupil k částečnému zamítnutí žaloby, pokud se jedná o poplatek a další úrok. Vzhledem k tomu, že žalovaná se nemohla v této části dostat do prodlení, soud přistoupil k zamítnutí i části zákonného úroku z prodlení z této částky. Ve zbývající části soud návrhu žalobce vyhověl, neboť základní podmínkou civilního vztahu je, že smlouvy mají být plněny. Povinností žalované je, aby částku, která se fakticky do její dispozice dostala, s přiměřeným úrokem, uhradila žalobci. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala se splněním této části do prodlení, nárokuje žalobce zcela po právu zákonný úrok z prodlení postupem podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. Soud i v této části nároku žalobce vyhověl. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud rozhodoval podle poměru úspěchu účastníků řízení ve věci, s ohledem na výsledek předmětného řízení, kdy poměr je téměř ve shodě, soud nepřiznal žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení.