§ 813 občanský zákoník – Právo matky dát souhlas
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 813 občanského zákoníku stanovuje, že matka může dát souhlas k osvojení dítěte nejdříve šest týdnů po jeho narození, zatímco otec může souhlasit s osvojením nejdříve po narození dítěte. Matka musí počkat minimálně šest týdnů po porodu, než může právoplatně souhlasit s osvojením svého dítěte. (§ 813 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: dítě
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Matka osvojovaného dítěte může dát souhlas k osvojení nejdříve šest týdnů po narození dítěte“
- Judikatura: na § 813 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Matka osvojovaného dítěte může dát souhlas k osvojení nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Otec osvojovaného dítěte může dát souhlas k osvojení i před uplynutím této doby, nejdříve však po narození dítěte.
(2) Byl-li souhlas otce nebo matky dán dříve, nepřihlíží se k němu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Matka musí počkat minimálně šest týdnů po porodu, než může právoplatně souhlasit s osvojením svého dítěte.
- Otec může dát souhlas k osvojení dítěte ihned po jeho narození, nemusí čekat šest týdnů jako matka.
- Pokud by matka nebo otec dali souhlas k osvojení dříve, než je stanoveno (matka před uplynutím šesti týdnů, otec před narozením dítěte), takový souhlas by byl neplatný.
Příklad
Paní Nováková porodí dítě. Pokud by chtěla dát souhlas k osvojení hned druhý den po porodu, její souhlas by nebyl platný. Musí počkat alespoň šest týdnů. Pan Novák, otec dítěte, může dát souhlas k osvojení již den po narození dítěte.
Na co si dát pozor
- Souhlas matky daný před uplynutím šesti týdnů po narození dítěte je neplatný.
- Souhlas otce daný před narozením dítěte je neplatný.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 813
Jak soudy aplikují § 813
Současná právní úprava zákonné cese podle § 2820 odst. 1 o. z. se od předchozích úprav (srov. § 813 odst. 1 obč. zák., resp. § 33 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě) odlišuje tím, že výslovně uvádí, že na pojistitele „až do výše plnění, které oprávněné osobě vyplatil“ přechází nejen sama pohledávka proti jinému (dlužníkovi), nýbrž také její „příslušenství, zajištění a další práva s ní spojená“, jinak vyjádřeno, vedlejší práva s pojištěnou pohledávkou spojená.
Podle § 813 odst. 1 obč. zák. jestliže pojištěný má proti jinému právo na náhradu škody způsobené pojistnou událostí, přechází jeho právo na pojistitele, a to do výše plnění, které mu pojistitel poskytl.
Obdobně platí, že v právním vztahu založeném mezi pojistitelem poškozeného a škůdcem podle § 813 odst. 1 občanského zákoníku je třeba za škůdce považovat toho, kdo způsobil škodu, a za pojištěného (poškozeného) a pojistitele účastníky smlouvy o pojištění majetku.
Právní otázky
Související
§ 11 Nezletilé matky a jejich děti (Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti)§ 19 Kniha manželství (Zákon o matrikách, jménu a příjmení a o )§ 28 Zvláštní úprava udělení státního občanství Če (Zákon o státním občanství České republik)§ 26 Odnímání částí lidského těla v souvislosti s (Zákon o péči o zdraví lidu)§ 16 (Zákon o matrikách, jménu a příjmení a o )