9 C 53/2022-20 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 16 926,10 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 16 926,10 Kč od [datum] do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 961,57 Kč vypočteným z dlužné částky 16 926,10 Kč za období od [datum] do [datum], s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 338,82 Kč představující souhrn nedoplatku poplatku ve výši 9 409,90, smluvních úroků ve výši 740,92 a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 188 Kč, dále částku smluvní pokuty ve výši 661,53 Kč a v neposlední řadě částku 328 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. Vše žádala žalobkyně přiznat s ohledem na uzavření smlouvy o postoupení pohledávek s jejím právním předchůdcem (společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]), na základě které na ni přešla práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru č. [číslo úvěru], kterou s jejím právním předchůdcem uzavřela žalovaná dne [datum]. Žalované částky žalobkyně požaduje s ohledem na to, že žalovaná své závazky ze smlouvy řádně a včas nesplnila, když na dluh uhradila pouze částku 14 872 Kč. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odstavec 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písmeno a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] č. [číslo úvěru] zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit s poplatkem ve výši 15 845,36 Kč a úrokem ve výši 12 % p. a., tj. ve výši 1 531,51 Kč. To vše ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 3 531 Kč Poslední splátka úvěru byla splatná dne [datum]. Pro případ prodlení si smluvní strany ujednaly právo věřitele úvěr zesplatnit. V případě prodlení byla žalovaná rovněž povinna právnímu předchůdci žalobkyně uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále též účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením dle aktuální produktové tabulky. Finanční prostředky ve výši 25 000 Kč byly dne [datum] žalované poskytnuty na bankovní účet, který žalovaná uvedla ve smlouvě o úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru ve výši 28 119,22 Kč na žalobkyni. O postoupení pohledávek žalobkyně žalovanou informovala dopisem ze dne [datum], ve které ji zároveň vyzvala k úhradě dlužné částky a upozornila na výši jednotlivých nákladů mimosoudního vymáhání. Taktéž právní předchůdce žalobkyně žalovanou o postoupení pohledávky vyrozuměl, a to dopisem ze dne [datum]. Žalovaná ke dni podání žaloby uhradila na závazek celkem částku 14 872 Kč. Žalovaná částka se tedy skládá z dlužné jistiny ve výši 16 926,10 Kč a nesplaceného poplatku ve výši 9 409,90 Kč, příslušných úroků, smluvní pokuty ve výši 661,53 Kč a nákladů. Předžalobní upomínkou a dokladem o jejím odeslání žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzvala k zaplacení dlužných částek ještě před podáním žaloby. 4. S ohledem na skutečnost, že si skutečnosti zjištěné z listinných důkazů neodporují, lze na ně odkázat jako na skutkový závěr ve věci. 5. Při právním hodnocení soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), nicméně sjednaný poplatek ve výši 15 845,36 Kč byl soudem posouzen jako absolutně neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy s odkazem na ustanovení § 547, 580, 588 občanského zákoníku, dle nichž právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ujednání o poplatku rovněž představuje významnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy v neprospěch spotřebitele dle § 1813 občanského zákoníku, dle nějž se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Uvedená částka poplatku představuje 63 % ze skutečně poskytnuté jistiny. Má-li představovat odměnu za půjčení peněžních prostředků, je evidentně v rozporu s dobrými mravy, neboť je nepřiměřeně vysoký, když při zohlednění již sjednaných úroků by zisk z poskytnutého úvěru činil 70 %. Soud takto sjednaný zisk na straně věřitele považuje za nepřiměřený. Soud tak hodnotí počínání právního předchůdce žalobce jako nemravné. 6. Soud rovněž uzavřel, že žalobkyně je k podání žaloby aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek prokázala, že na ni přešlo právo dle § 1879 občanského zákoníku a následujících. 7. Vzhledem k tomu, že soud vzal za prokázané, že smlouva o úvěru byla platně uzavřena a právní předchůdce žalobkyně půjčil žalované částku 25 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s úrokem ve výši 1 531,51 Kč a poplatkem ve výši 15 845,36 Kč, který však soud posoudil jako absolutně neplatný, a žalovaná na úvěr zaplatila celkem částku 14 872 Kč, přiznal soud žalobkyni právo pouze na částku 11 659,51 Kč, když ve zbytku žalobou uplatněnou částku zamítl, a to včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 266,59 Kč od [datum] (první den po dni splatnosti závazku), do zaplacení, neboť tomuto úrokovému příslušenství soud vyhověl z přiznané částky 11 659,51 Kč pro totožné období od [datum] do zaplacení, neboť na něj má žalobkyně právo podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve výši 10 % ročně z dlužné částky ode dne splatnosti závazku. 8. S ohledem na požadované kapitalizované úrokové příslušenství ve výši 10 338,82 Kč zahrnující částku nedoplatku poplatku ve výši 9 409,90, smluvních úroků ve výši 740,92 a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 188 Kč, soud přiznal žalobkyni pouze částku 188 Kč představující vynaložené náklady na vymožení pohledávky před jejím postoupením a ve zbytku nárok zamítl, a to s ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost ujednání ohledně poplatku a ohledně nedoplatku smluvního úroku z důvodu, že tento byl žalovanou uhrazen a byl soudem započten při přiznání částky 11 659,51 Kč. 9. Soud rovněž žalobkyni přiznal právo na smluvní pokutu, a to pouze ve výši 291,49 Kč, neboť tuto je zapotřebí počítat z dlužné částky 11 659,51 Kč. Soud proto požadovanou smluvní pokutu ve výši rozdílu, tj. ve výši 370,04 Kč zamítl. 10. V neposlední řadě přiznal soud žalobkyni též náklady účelně vynaložené na vymáhání pohledávky po jejím postoupení, a to ve výši 328 Kč. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odstavce 2 o. s. ř., podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 68 % a neúspěšná v rozsahu 32 %, neboť žaloba byla v částce 5 636,64 Kč (souhrn jistiny a smluvní pokuty) zamítnuta. Žalobkyně tak má právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení v rozsahu 36 %, a to v částce 883 Kč. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku v celkové výši 1 000 Kč podle položky 1 bodu 1 písmene a) Sazebníku soudních poplatků, odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ustanovení § 14b odstavec 1 za tři úkony advokáta po 300 Kč a podle ustanovení § 14b odstavce 5 písmene a) za tři režijní paušály po 100 Kč a z náhrady 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, celkem tedy 2 452 Kč z toho 36 % (rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně) činí částku 883 Kč.