9 C 75/2022-57 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vyklizení bytu [číslo] nacházejícího se v II. nadzemním podlaží domu [adresa], [obec a číslo] [číslo] [obec] (dále jen„ byt“), který je v jeho vlastnictví. Žalovaná užívá byt neoprávněně, neboť již uplynula doba sjednaná v uzavřené nájemní smlouvě ze dne [datum]. Žalobce nemá jinou možnost, nežli se svého práva domáhat soudní cestou, neboť žalovaná ani přes výzvu byt nevyklidila. Zároveň žalobce poukázal na to, že žalovaná opakovaně dlouhodobě nehradí měsíční zálohy na služby spojené s užíváním bytu, když výše dluhu činila k [datum] částku 22 044 Kč. Žalobce předestřel, že v této záležitost podá samostatnou žalobu. 2. Žalovaná uvedla, že se o záležitosti týkající se nájmu staral její manžel. Po jeho smrti vše převzala její dcera. Má za to, že hradí platby řádně, když vznikl i přeplatek ve výši 5 000 Kč. Přijde jí zvláštní, že by žalobce o neexistenci nájemní smlouvy neřekl její dceři, když chodila platit nájemné do pokladny žalobce. 3. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti. 4. Žalovaná a její dnes již zemřelý manžel [celé jméno žalovaného] (dále jen„ manžel žalované“) byly ze Stavebního bytového družstva [obec] vyloučeni na základě rozhodnutí ze dne [datum], a to z důvodu porušování stanov spočívající v neplacení nájemného, úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu a příspěvků na činnost družstva. Rozhodnutí si převzal manžel žalované dne [datum] do vlastních rukou. Vyloučení předcházela výstraha ze dne [datum], kde byli manželé [celé jméno žalovaného] upozorněni na možnost sankčního vyloučení z družstva a zároveň, jim byla sdělena výše dluhu. 5. Ze smlouvy o nájmu družstevního bytu ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a manželem žalované a žalovanou, jako společnou nájemkyní, soud zjistil, že žalobce přenechal manželům [příjmení] byt na základě přidělení družstevního bytu, resp. na základě rozhodnutí představenstva žalobce o uzavření nájemní smlouvy ze dne [datum]. Nájem byl ujednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Manželé [celé jméno žalovaného] byli povinni hradit roční nájemné ve výši 4 968 Kč a roční úhrady za služby ve výši 3 600 Kč. 6. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou a jejího manžela k vyklizení bytu nejpozději do [datum] do 9:00 hodin a zároveň je upozornil na výši dluhu, která činila 22 194 Kč. Výzvu si převzala žalovaná do vlastních rukou dne [datum]. 7. Ze sumární analýzy plateb za období od [datum] do [datum] jsou patrné jednotlivé dlužné částky nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu, jakož i platby, které manžel žalované v jednotlivých obdobích uhradil. Úhrada částek na dlužné nájemné a služby [jméno] [příjmení], dříve [příjmení] (dcerou žalované) je patrná i z příjmových pokladních dokladů ze dne [datum] č. [číslo] [rok] znějícího na částku 19 000 Kč, ze dne [datum] č. [číslo] [rok] na částku 5 200 Kč a ze dne [datum] č. [číslo] [rok] za úhradu částky 4 238 Kč. 8. Svědkyně [jméno] [příjmení] (dcera žalované) vypověděla, že se o záležitosti týkající se bytu staral manžel žalované. Ten však v [měsíc] [rok] zemřel. O úmrtí manžela žalované telefonicky vyrozuměla žalobce, a zároveň jej požádala, s ohledem na přeplatek na platbách ve výši okolo 5 000 Kč, o němž byli informováni dopisem již v [měsíc] [rok], aby přeplatek nevypláceli a započetli jej na další zálohové platby. Z tohoto důvodu neuhradila platbu za [měsíc] [rok]. V [měsíc] [rok] osobně na pokladně žalobce složila částku 5 200 Kč a s ohledem na přeplatek neuhradila platbu za [měsíc] [rok]. V [měsíc] uhradila částku 3 000 Kč z bankovního účtu [jméno] [příjmení] a v září opět složila do pokladny žalobce platbu ve výši 4 238 Kč. V bytě bydlí spolu se žalovanou, svým manželem a nezletilou dcerou. V současné době plnohodnotně, celodenně o žalovanou pečuje, neboť se sama nezvládne zvednout ani z postele. Má za to, že nájemní smlouva k bytu se uzavírala snad někdy před 40 lety. 9. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalovaná a její manžel byli ze Stavebního a bytového družstva [obec] sankčně vyřazeni. Byla s nimi však, již jako s nečleny, uzavřena nájemní smlouva, na základě které byli oprávněni byt užívat, a to na dobu určitou od [datum] do [datum]. Vzhledem k přechodnému ustanovení § 3074 odstavce 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), je nutné na práva a povinnosti z nájmu vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku aplikovat dosavadní právní úpravu, tj. zákona č. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ o. z.“). Nájemní vztah proto skončil uplynutím sjednané doby, tj. dnem [datum], neboť na nájem bytu se nevztahovala nevyvratitelná právní domněnka o konkludentním prodloužení nájmu zakotvená v ustanovení § 676 odstavce 2 o. z., a to s ohledem na ustanovení § 686a odstavec 6 o. z. ve znění účinném do 31. 10. 2011, který aplikaci ustanovení § 676 odstavce 2 o. z. na nájem bytu výslovně vyloučil. S ohledem na přechodná ustanovení zákona č. 132/2011 Sb., jímž došlo ke zrušení § 686a odstavce 6 o. z., nemohlo dojít k automatickému prodloužení nájemní smlouvy ani po tomto datu, neboť po účinnosti novely č. 132/2011 Sb., byla shodná úprava § 686a odstavce 6 o. z. vtělena do § 710 odstavce 3 o. z. ve znění účinném do 1. 11. 2011. S ohledem na uvedené proto nájemní vztah mezi žalobcem a žalovanou skončil uplynutím sjednané doby trvání nájmu tj. [datum] a od této doby jej žalovaná užívá bez právního důvodu, když od tohoto data je pouze na dobré vůli žalobce, že žalovanou, potažmo jejího manžela nechal předmětný byt užívat. S ohledem na shora uvedené je proto nerozhodné, že žalobce žalované účtoval nájemné a zálohy za služby, jakož i to, že tyto žalovaná, byť velmi nepravidelně, hradila. Žalobce dal svůj nesouhlas s dalším užíváním bytu jednoznačně najevo výzvou ze dne [datum], kterou si žalovaná osobně převzala dne [datum]. Nejpozději tedy od této doby si je žalovaná nepochybně vědoma úmyslu žalobce další užívání bytu žalovanou nestrpět, a tedy užívá byt nejen bez právního důvodu, ale též proti vůli žalobce. Žalovaná byla tedy povinna nejpozději do [datum] do 9:00 hodin byt vyklidit. 10. S ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odstavce 2 věty první občanského zákoníku, dle kterého se řídí ustanovením občanského zákoníku i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, není-li dále uvedeno jinak, aplikoval soud při rozhodování o ochraně vlastnického práva § 1040 odstavce 1 občanského zákoníku dle kterého, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal, a žalobě vyhověl, neboť bylo prokázáno vlastnické právo žalobce, jakož i to, že žalovaná užívá byt bez právního důvodu. 11. Žalované soud uložil byt vyklidit ve lhůtě 60 dní od právní moci rozsudku, tedy ve lhůtě delší oproti ustanovením § 160 odstavce 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) předvídané, a to s přihlédnutím k individuálním zvláštnostem případu, zejména s ohledem na věk a zdravotní stav žalované, jakož i skutečnost, že se do nedávné doby o záležitosti staral dnes již zemřelý manžel žalované, když soud dospěl k závěru, že není v reálných schopnostech a možnostech žalované, ukládanou povinnost splnit v zákonem předvídané době, tedy lhůtě 15 dní. Zároveň soud shledal, že stanovení lhůty nad rámec § 160 odstavce 1 o. s. ř. nezaloží nespravedlivou rovnováhu zájmů účastníků řízení. 12. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu § 142 odstavce o. s. ř., dle zásady úspěchu ve věci. Plný úspěch měla ve věci žalobkyně, které soud v souladu s jejím návrhem přiznal na náhradě nákladů řízení částku 14 983 Kč sestávající se z uhrazeného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč podle položky [číslo] bodu 1 písmene a) Sazebníku soudních poplatků, a dále odměny a náhrady hotových výdajů zástupce žalobce. Odměna žalobce činí celkem částku 6 000 Kč, a to podle § 9 odstavce 1 vyhlášky č. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty 10 000 Kč. Odměna za jeden úkon právní služby tedy činí dle § 7 bodu 3 advokátního tarifu částku 1 500 Kč, přičemž zástupce žalobce učinil v řízení celkem 4 právní úkony ve smyslu § 11 odstavce 1 advokátního tarifu, a sice převzetí a příprava právního zastoupení, sepis žaloby a dvakrát účast u jednání u zdejšího soudu. K tomu náleží podle § 13 odstavce 1, odstavce 4 advokátního tarifu náhrada za hotové výdaje v paušální výši 300 Kč za každý učiněný úkon právní služby, tj. celkem 1 200 Kč, a dále náhrada cestovného. Ta činí za dvě cesty na trase [obec] – [obec] a zpět při průměrné spotřebě 6 l [číslo] km dle předloženého technického průkazu a průměrné ceně 95 oktanového benzinu 44,50 Kč a při náhradě 4,70 Kč za 1 kilometr dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., a částku 1 050 Kč. V neposlední řadě náleží žalobci podle § 14a odstavce 1 advokátního tarifu náhrada 21 % daně z přidané hodnoty z částky 8 250 Kč, tj. částka 1 733 Kč. S přihlédnutím k předchozímu odstavci stanovil so