17 C 172/2023-26 — Okresní soud v Domažlicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení peněžité částky 12 640,10 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 769,90 Kč. 2. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který měla žalovaná vrátit [datum] společně s poplatky za službu„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč a dále poplatkem za sjednání úvěru ve výši 2 900 Kč, celkem měla žalovaná uhradit 13 010 Kč. Žalovaná uhradila žalobkyni částku 369,90 Kč, která byla započtena na poplatek ve výši 2 900 Kč. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 10 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru 2 530,10 Kč a poplatku za„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum]. 3. Žalobkyně již v žalobním návrhu nesouhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání; z jednání se však omluvila. 4. Žalovaná se k věci nevyjádřila. K jednání se vedle žalobkyně nedostavila ani žalovaná a neuplatnila ani jinou procesní obranu. Soud tedy dospěl k závěru o skutkovém stavu ve věci samé na základě zjištění učiněných z listin předložených žalobkyní. 5. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž součástí byl sazebník. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalované ve výši 10 000 Kč s tím, že nejdéle do ujednaného data splatnosti dne [datum] tuto částku žalovaná uhradí žalobkyni spolu s částkami představujícími sjednané poplatky dle sazebníku. Jednalo se o poplatky za službu„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč a dále poplatek za sjednání úvěru ve výši 2 900 Kč, celkem tedy 13 010 Kč. Na tuto smlouvu žalovaná uhradila částku 369,90 Kč, jak vyplývá ze žalobních tvrzení. Smlouva obsahovala rovněž odkaz na Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“) a sazebník (čl. 6 VOP a čl. 3 sazebníku) určující výši smluvní pokuty v případě neuhrazení peněžitých prostředků do data splatnosti na 0, 1% z částky jistiny za každý den prodlení. 6. Jelikož žalovaná nesplnila svou smluvní povinnost, požadovala po ní žalobkyně vedle jistiny a poplatků i částku představující smluvní pokutu, přičemž se v tomto omezila na započítání prvních 90 dnů. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu dospěl soud k následujícímu právnímu posouzení. 8. Na danou věc je třeba aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ). 9. Podle § 547 NOZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 10. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 419 NOZ spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 13. Podle § 420 odst. 1 a 2 NOZ kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. 14. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 15. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Soud má za prokázané, že žalované byla žalobkyní vyplacena částka 10 000 Kč, přičemž z této částky 369,90 Kč žalobkyni uhradila. Zbývající částka 9 630,10 Kč dosud nebyla žalobkyni uhrazena. 17. Pokud jde o ujednání o poplatcích, není ze smlouvy zřejmé, jakého protiplnění se mělo žalovanému dostat za nejvýznamnější z nich (poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 900 Kč). Zároveň sjednaný úrok za poskytnutý úvěr činil 0 %. Z toho vyplývá, že poplatky, jež v souhrnu představují částku 3 010 Kč (30 % hodnoty jistiny), jsou evidentně skrytým úrokem, který výrazně přesahuje obvyklou úrokovou sazbu v té době poskytovanou bankami (cca 10 % p. a.). Úroková sazba v tomto případě (232 % p. a.) vybočuje z míry, kterou lze považovat za neodporující dobrým mravům, jak ostatně plyne z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007. 18. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Nelze ani odhlédnout od toho, že na subjekty nebankovního typu, jakým je žalobkyně se obracejí fyzické osoby, které již nedokážou získat úvěrové smlouvy od bankovních subjektů a obvykle se nacházejí ve finanční tísni a žalobkyně a další společnosti obvykle zneužívají své pozice a přistupují k uzavírání smluv, které jsou nepoctivé a obsahují nepřiměřená ujednání, která zakládají nerovnost smluvních stran. 19. Nemravná výše skrytých úroků tak zakládá neplatnost smlouvy, a to neplatnost absolutní. 20. Pokud žalovaná převzala částku ve výši 10 000 Kč na základě neplatné sjednané smlouvy, potom je její povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Soud má za prokázané, že žalovaná přezvala částku ve výši 10 000 Kč a vrátila 369,90 Kč. Po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni vrátila rozdíl, tj. částku ve výši 9 630,10 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 630,10 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. 21. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované upomínku dne [datum], potom se považuje za doručenou dne [datum]. Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne [datum], proto od [datum] je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne [datum] ve výši požadované žalobkyní, tj. 15 % ročně. 22. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy soud nepřiznal žalobkyni nárok na poplatky, ani smluvní pokutu. 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 982,32 Kč, přičemž tato částka představuje 43,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,81 % a úspěchu žalované v rozsahu 28,19 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 410 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.