17 C 227/2023-22 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 40 026,01 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 305,88 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 012,01 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z částky ve výši 13 428,22 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 14 019,45 Kč od [datum] do zaplacení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému. 2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyni zpět jistinu a úrok ve výši 2 888 Kč, dále zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 2 788 Kč a úhradu za hotovostní splátky ve výši 5 400 Kč, celkem úhradu za služby ve výši 22 888 Kč, společně s úrokem potom částku 25 776 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku a jistinu v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. 3. Jednání se dne [datum] konalo v nepřítomnosti účastníků. 4. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne [datum], která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. 5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 30 000 Kč na základě smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět včetně poplatků a úroku ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 25 776 Kč, skládající se z úroku ve výši 2 888 Kč, odměny za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 2 788 Kč a poplatku za hotovostní splátky ve výši 5 400 Kč. 6. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný celkem uhradil částku 32 000 Kč ve splátkách, kdy poslední splátka ve výši 2 000 Kč byla uhrazena [datum]. 7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 11. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč za částku 25 776 Kč Smlouvu o úvěru soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byla tato částka zapůjčena na 14 měsíců s úrokem přesahující 70 % ročně. Přestože ve smlouvě se uvádí, že úrok činí po dobu trvání smlouvy pouze 2 888 Kč, nelze přehlédnout, že účastníci zároveň sjednali náklady na administrativu u smlouvy a poplatky za splácení ve výši 22 888 Kč. Úrok sám o sobě by se nejevil jako úrok nemravný, avšak společně s dalšími náklady, které na poskytnutí úvěru žalovaný musí vynaložit a které jsou svou podstatou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí smlouvy jako nemravné. Náklady na administrativu jsou náklady, které by měly být kryty sjednaným úrokem, a pokud jde o tyto a další poplatky, soud má za to, že jsou de facto skrytým úrokem. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. 13. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 10 % ročně, tedy úrok je více než 7 násobný. 14. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, ve kterých se skrývá úrok. 15. Soud má za prokázané, že žalovaný převzal částku ve výši 30 000 Kč a žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, uhradil celkem 32 000 Kč. 16. Pokud žalovaný převzal částku ve výši 30 000 Kč na základě neplatné sjednané smlouvy, potom je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 NOZ jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný na poskytnuté plnění ve výši 30 000 Kč uhradil ve splátkách částku 32 000 Kč, tedy částku vyšší než 30 000 Kč, proto žalobkyni nic nedluží a soud žalobu z výše uvedených důvodů zamítl. Žalovaný nedluží nic ani na úrocích z prodlení, neboť předžalobní výzva, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě částky (vydání bezdůvodného obohacení), byla odeslána dne [datum] a žalovanému byla dána možnost uhradit dluh do [datum]. Žalovaný ve splátkách do [datum] uhradil celkem 32 000 Kč, proto se nedostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Z těchto důvodu soud žalobu ohledně jistiny, úroků a úroků z prodlení zcela zamítl. 17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 o. s. ř., kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.