20 C 260/2023-20 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému. Dále uvedla, že v případě, kdy soud věc neposoudí jako závazek ze smlouvy o úvěru, pak žádá vydání bezdůvodného obohacení žalovaného. 2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným. Na základě této smlouvy předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 11 500 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět a rovněž poplatek ve výši 4 708,73 Kč a úrok ve výši 340,27 Kč, a to do [datum]. Žalovaný neuhradil na svůj závazek ničeho. Pohledávka byla předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní (právním předchůdcem žalobkyně) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 11 500 Kč, kterou měl vrátit společně s poplatkem ve výši 4 708,73 Kč a úrokem ve výši 340,27 Kč, tj. ve výši téměř 70 % ze žalované jistiny. Tuto smlouvu soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byla tato částka zapůjčena na 30 dnů s úrokem, skrytým za poplatek činící cca 828 % ročně. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne [datum], která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. Žalovanému bylo dne [datum] zasláno oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni spolu s upomínkou k zaplacení dlužné částky. 5. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 6. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Soud má za prokázané, že žalovaný převzal částku ve výši 11 500 Kč, která nebyla žalobkyni dosud žalovaným navrácena. 10. Ohledně příslušenství soud vyšel z § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínku (oznámení o postoupení pohledávky) dne [datum], potom se považuje za doručenou dne [datum]. Od této doby byl žalovaný povinen plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne [datum], od [datum] je tedy žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení od tohoto data ve výši požadované žalobkyní 8,5 % ročně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaného příslušenství. 12. Soud zároveň uložil žalobkyni povinnost doplatit soudní poplatek podle § 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků, neboť věc nebyla rozhodována platebním rozkazem. 13. Právo na náhradu nákladů řízení náleží dle § 142 odst. 2 o.s.ř. žalobkyni, která byla v řízení úspěšná z 69 %. Žalobkyni tak na náhradě nákladů řízení náleží poměrná část (38 %) z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 300 Kč (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), náhrady 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), a také náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč; celkem tedy 932 Kč (když v této částce je již dopočtena částka, která byla žalobkyni uložena k doplacení).