5 C 127/2023-33 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích domáhá zaplacení dlužné částky pro nesplněný závazek ze smlouvy o úvěru číslo [číslo], kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] dne [datum]. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 10 500 Kč. Tuto částku včetně poplatků za poskytnutí úvěru ve výši 10 702,65 Kč a smluvního úroku z úvěru se žalovaný zavázal uhradit za 28 dní, tj. [datum], když fakticky mu byla částka 10 500 Kč poskytnuta dne [datum], jak vyplývá z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce u komerční banky a.s. Žalobce dále v žalobě uvádí, že dne [datum] došlo ke sloučení zanikající společnosti [právnická osoba] se společností [právnická osoba], když na nástupnickou organizaci přešlo veškeré jmění zanikající společnosti včetně vymáhaných pohledávek. Notářským zápisem ze dne [datum] se změnil název obchodní firmy na název původní, tedy [právnická osoba] Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka prostřednictvím dílčí smlouvy ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, když přípisem ze dne [datum] původní věřitel oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Žalobkyně k žalobě připojila smlouvu o úvěru včetně standartních informací o spotřebitelském úvěru, výpis z bankovního účtu prokazující poskytnutí jistiny, dokumentaci k fúzi původního věřitele a Notářský zápis ze dne [datum], rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek a dílčí smlouvu o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek. Zároveň navrhla postup dle § 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně dala souhlas s rozhodnutím věci bez jednání přímo žalobě, žalovaný byl vyzván, nechť se vyjádří, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Tato výzva mu byla doručena na adresu jeho trvalého pobytu dne [datum], takže stanovená sedmidenní lhůta uplynula dne [datum], aniž by žalovaný postup dle § 115a o. s. ř. odmítl či se k věci jakkoliv vyjádřil. Soud proto vychází z listin předložených žalobkyní tak, jak byly citovány shora. Smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud pokládá za absolutně neplatnou podle § 1813 a následujících, a § 580 a § 588 občanského zákoníku, tedy pro nepřiměřenost podmínek ve smlouvě uvedených. Žalovaný se zavázal jen na poplatku za poskytnutí úvěru zaplatit částku vyšší, než jakou činila jistina úvěru ! Do této částky přitom není započten úrok, který je ve smlouvě vyčíslen na 40 % ročně. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Jestliže je po žalovaném požadován poplatek (kromě úroků), který převyšuje poskytnutou jistinu, jedná se o zřejmě nepřiměřené podmínky v jeho neprospěch. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soulad obsahu právního úkonu s dobrými mravy musí být posuzován vždy bez ohledu na to, že obsah byl výsledkem svobodného ujednání mezi účastníky a také bez ohledu na to, kdo případný rozpor s dobrými mravy zavinil, či zda některá ze stran byla při uzavírání smlouvy v dobré víře. Toto výše uvedené je však jedním z důvodů neplatnosti uzavřené smlouvy. Dalším důvodem pro její neplatnost je nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka, jak byl povinen právní předchůdce žalobce učinit podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Ze systému zdejšího soudu soud zjistil, že před uzavřením smlouvy tj. před rokem 2021 byla na žalovaného vedena celá řada exekucí, z nichž některé jsou dosud v běhu tj. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]. Na žalovaného jsou vedeny ještě další exekuce, nicméně ty z právního hlediska nejsou významné, neboť byly nařízeny až po uzavření smlouvy s právním předchůdcem žalobce. Navíc povinnost zkoumat řádné posouzení úvěruschopnosti dlužníka je dána rozhodnutím - rozsudkem soudního dvora EU ve věci C -679/18. Zde je uvedeno, že vnitrostátní soudy jsou povinny zkoumat řádné posouzení úvěruschopnosti s úřední povinností a to včetně vyvození důsledku z případného porušení této povinnosti. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného nezkoumal nebo pokud ji zkoumal, neučinil tak řádně. Soud z výše uvedených důvodů posoudil vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V daném případě žalobkyně prokázala, že dne [datum] zaslala na účet žalovaného částku 10 500 Kč, kterou jí žalovaný nevrátil. Soud mu proto podle výše citovaného ustanovení občanského zákoníku tuto povinnost uložil ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl, i pokud jde o úrok z prodlení, kde postupoval podle § 1968 a následujících občanského zákoníku. Ve zbytku soud žalobu z výše uvedených důvodů, tedy pro její absolutní neplatnost, zamítl. Pokud jde o náhradu nákladu řízení, soud vycházel z poměru úspěchu a neúspěchu ve věci, žalobkyně měla ve věci úspěch z 67%, neúspěch z 33%, náleží jí tedy náhrada nákladů řízení ve výši 34% z částky 2 252 Kč, tj. za tři úkony po 500 Kč, třikrát 100 Kč paušál a DPH z částky 1 800 Kč tj. 378 Kč a za zaplacený soudní poplatek 800 Kč Celkem by náhrada nákladu řízení činila 2 252 Kč, 34% z této částky činí 765,68 Kč. Tato částka je splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.