17 C 267/2024-27 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 6 700,35 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 601,70 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 9 197,95 Kč a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 6 500 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a dále úroku 20,5 % ročně z částky 6 500 Kč od , datum, do zaplacení, dále částky ve výši 5 579 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 348,36 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 809,64 Kč a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 5 579 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a dále úroku 20,5 % ročně z částky 5 579 Kč od , datum, do zaplacení, a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované.2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností , právnická osoba, (dále jen právní předchůdce žalobce) a žalovanou. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyni zpět jistinu a částku 5 852 Kč, skládající se z úroku ve výši 922 Kč, odměny za zpracování úvěru ve výši 1 438 Kč a částky za hotovostní inkaso ve výši 3 492 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 215 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, .3. Dále z titulu smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyni zpět jistinu a částku 8 361 Kč, skládající se z úroku ve výši 1 317 Kč, odměny za zpracování úvěru ve výši 2 055 Kč a částky za hotovostní inkaso ve výši 4 989 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, .4. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovanou vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno dne , datum, . V souvislosti s tímto byla žalovaná zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.5. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.6. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. S postoupením pohledávky byla žalovaná seznámena dopisem ze dne , datum, , který byl žalované odeslán dne , datum, .7. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně poplatků a úroku v 60 týdenních splátkách po 215 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 5 852 Kč, přičemž tato částka zahrnuje kapitalizovaný úrok ve výši 922 Kč, odměnu za zpracování úvěru ve výši 1 438 Kč a odměnu za hotovostní inkaso ve výši 3 492 Kč. Žalovaná uhradila na svůj závazek částku celkem ve výši 1 000 Kč, a to do , datum, .8. Dále mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně poplatků a úroku v 60 týdenních splátkách po 307 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 8 361 Kč, přičemž tato částka zahrnuje kapitalizovaný úrok ve výši 1 317 Kč, odměnu za zpracování úvěru ve výši 2 055 Kč a odměnu za hotovostní inkaso ve výši 4 989 Kč. Žalovaná uhradila na svůj závazek částku celkem ve výši 9 200 Kč, a to do , datum, .9. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.10. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.13. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Žalobkyně poskytla žalované úvěry ve výši 17 000 Kč za částku 14 213 Kč. U první smlouvy jde o částku 5 852 Kč (úvěr ve výši 7 000 Kč) a u druhé o částku 8 361 Kč (úvěr ve výši 10 000 Kč) Smlouvy o úvěru soud pokládá za absolutně neplatné, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalované byla tato částka zapůjčeny na 60 týdnů s úrokem přesahující 73 % ročně. Přestože ve smlouvě se uvádí, že úrok činí po dobu trvání smlouvy pouze 922 Kč (první smlouva) a 1 317 Kč (druhá smlouva), nelze přehlédnout, že účastníci zároveň sjednali odměnu za zpracování úvěrů a splácení. Úrok sám o sobě by se nejevil jako úrok nemravný, avšak společně s dalšími náklady, které na poskytnutí úvěru žalovaná musí vynaložit a které jsou svou podstatou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí smlouvy jako nemravné. Náklady na administrativu jsou náklady, které by měly být kryty sjednaným úrokem, a pokud jde o tyto a další poplatky, soud má za to, že jsou de facto skrytým úrokem. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši.15. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 12 % ročně, tedy úrok je více než 6 násobný.16. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuz