17 C 284/2023-24 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne [datum], domáhala zaplacení částky ve výši 87 500 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně a dále úhrady náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila v řízení proti žalovanému. 2. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 35 000 Kč. Jistina s poplatkem byly splatné dne [datum], přičemž žalovaný své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil nic. Žalobkyně dále popsala postup při uzavírání smlouvy a uvedla, že má nárok rovněž na smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč za prodlení s úhradou pěti splátek (5x 500 Kč). 3. Žalovaný uvedl při ústním jednání, že úvěr ve výši 50 000 Kč se žalobkyní sjednal, peníze obdržel a požádal o možnost úhrady ve splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně. Má domluvenou práci v Německu a v případě, že ji získá, předpokládá, že dlužnou částku uhradí dříve. 4. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. 5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla dne [datum] poskytnuta žalovanému částka ve výši 50 000 Kč, kterou měl vrátit dne [datum] společně s poplatkem ve výši 35 000 Kč, tj. ve výši 70 % ze žalované jistiny. Úrok tak činí 365 % ročně. Úvěr měl být uhrazen v 5 splátkách po 17 000 Kč splatných [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Každá splátka v celkové výši 17 000 Kč se sestávala z částky 10 000 Kč na úhradu jistiny a částky 7 000 Kč na úhradu poplatku. V čl. V. – splácení úvěru - bodu 5.3. smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení klienta se splacením úvěru trvajícího do 90 dnů bude účtován poplatek ve výši 1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně a v případě více než 90 dnů bude počínaje 91. dnem prodlení účtován poplatek ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. V článku VIII. – prodlení a sankce - bodu 8.1 smlouvy si smluvní strany dohodly smluvní pokutu ve výši 500 Kč pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoli jednotlivé splátky. V článku VIII. bodu 8.2. si strany dále ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné jistiny pro případ prodlení žalovaného s úhradou úvěru či jeho jakékoli části po dni konečné splatnosti úvěru. 6. Soud dospěl k tomuto právnímu závěru. 7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. 8. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 9. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019 Nejvyšší soud dovodil, že jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů přitom nevylučuje posouzení, zdali na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany). 13. V předmětné věci byl ve smlouvě mezi stranami ujednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % denně, tj. 365 % ročně. Podle názoru soudu je poplatek skrytý úrok, který je 30 násobný oproti běžnému úroku. Žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 50 000 Kč Smlouvu o úvěru soud shledává jako absolutně neplatnou pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byla tato částka zapůjčená na dobu 70 dnů s úrokem 1 % denně. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. 14. Sjednaná výše úroku s dalšími okolnostmi, jak bude dále uvedeno, se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Na tom nemění nic ani skutečnost, že se jednalo o vztah mezi podnikateli, a to zejména s akcentem na sankce ve čl. V. a čl. VIII. smlouvy. Nejenže byl sjednán velmi vysoký úrok, ale rovněž celá řada sankcí pro případ prodlení žalovaného. Při zohlednění výše specifikované kombinace ujednání o úrocích a smluvních pokutách dospěl soud k závěru, že ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru v kombinaci se zmíněnými sankčními ujednáními je třeba posoudit jako absolutně neplatné ve smyslu s § 580 NOZ. Nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroku (poplatku) a sankcí uzavřít. 15. Soud má za prokázané, že žalovaný přezval částku ve výši 50 000 Kč, kterou nevrátil. Soud má za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni tuto částku vrátil, neboť se bezdůvodně obohatil. 16. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínku dne [datum], potom se považuje za doručenou dne [datum]. Od této doby byl žalovaný povinen plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne [datum], proto od [datum] je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne [datum] ve výši požadované žalobkyní, tj. 15 % ročně. 17. Ve zbytku jistiny, smluvní pokuty a včetně zbylých požadovaných zákonných úroků z prodlení, soud žalobu zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 175,10 Kč, přičemž tato částka představuje 14,28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57,14 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42,86 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 375 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 87 500 Kč sestávající z částky 4 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 760 Kč ve výši 3 099,60 Kč. 19. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Soud vyšel ze sdělení žalovaného, a jestliže má uhradit jistinu ve výši 50 tis. Kč s úroky a náklady řízení ve výši cca 10 tis. Kč, tato může být uhrazena během 12 měsíců ve splátkách po 5 000 Kč. Soud má za to, že tento odklad nebude mít závažný ekonomický dopad na žalobkyni jako věřitele. Proto soud povolil plnění ve splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek. Jestliže žalovaný svůj dluh nebude plnit, má žalobkyně právní možnost, jak se domoci celého dluhu najednou. Obdobnými úvahy se soud řídil i ohledně náhrady nákladů řízení, proto výrokem IV. rozsudku rozhodl, že žalovaný je povinen všechny peněžité povinnosti uhradit ve splátkách.