20 C 90/2024-20 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované. Dále uvedla, že v případě, kdy soud věc neposoudí jako závazek ze smlouvy o úvěru, pak žádá vydání bezdůvodného obohacení žalovaného.2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., a žalovanou. Na základě této smlouvy předchůdce žalobkyně žalované poskytl finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázal vrátit tuto částku zpět a rovněž poplatek ve výši 10 682 Kč a úrok ve výši, a to do , datum, . Žalovaná neuhradila na svůj závazek ničeho. Pohledávka byla předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek.3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní (právním předchůdcem žalobkyně) a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 10 000 Kč, kterou měla vrátit společně s poplatkem ve výši 10 999,81 Kč před slevou a 4 399,81 Kč po slevě, tj. ve výši téměř 40 % až více než 100 % ze žalované jistiny. Tuto smlouvu soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalované byla tato částka zapůjčena na 30 dnů s úrokem, skrytým za poplatek přesahující 1 000 % ročně, kdy RSPN činila po slevě 9 742,60 %. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. Žalované bylo dne , datum, zasláno oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni spolu s upomínkou k zaplacení dlužné částky.5. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.6. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle ustanovení § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. Soud má za prokázané, že žalovaná převzala částku ve výši 10 000 Kč, která nebyla žalobkyni dosud žalovanou navrácena.10. Ohledně příslušenství soud vyšel z § 1958 odst. 2 o.z. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínku (oznámení o postoupení pohledávky) dne , datum, , potom se považuje za doručenou dne , datum, . Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne , datum, , od , datum, je tedy žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení od tohoto data ve výši 14,75 % ročně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaného příslušenství.12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Základem pro rozhodnutí je tedy míra úspěchu ve věci, resp. poměr, v jakém kdo z účastníků byl úspěšný. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 20 682 Kč. Soud žalobu zamítl ohledně částky 10 682 Kč. Ve věci byla proto více úspěšná žalovaná, které ovšem žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.