5 C 46/2024-19 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 19 487,89 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč. Dle čl. 3.1. smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, a tento uplatňuje ve výši 7 000 Kč, a to za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Poslední splátka úvěru měla být uhrazena dne , datum, . Předmětem žalobního návrhu tak žalobkyně činí poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 7 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč a dosud nesplacenou jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč.2. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovanou soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno , datum, . V souvislosti s tímto byla zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a soud vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.3. V dané věci pak soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.4. Žalobkyně uzavřela dne , datum, se žalovanou smlouvu o podnikatelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, jež měla žalovaná vrátit v 5 splátkách po 3 400 Kč, splatných dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit žalobkyni vedle jistiny také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Dále v čl. V. – splácení úvěru - bodu 5.3. smlouvy, bylo sjednáno, že v případě prodlení klienta se splacením úvěru trvajícího do 90 dnů bude účtován poplatek ve výši 1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně a v případě více než 90 dnů bude počínaje 91. dnem prodlení účtován poplatek ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. V článku VIII. – prodlení a sankce - bodu 8.1 smlouvy si smluvní strany dohodly smluvní pokutu ve výši 500 Kč pro případ prodlení žalované s úhradou jakékoli jednotlivé splátky. V článku VIII. bodu 8.2. si strany dále ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné jistiny pro případ prodlení žalovaného s úhradou úvěru či jeho jakékoli části po dni konečné splatnosti úvěru.5. Soud dospěl k tomuto právnímu závěru.6. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb.7. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. V rozhodnutí ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019 Nejvyšší soud dovodil, že jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů přitom nevylučuje posouzení, zdali na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany).12. V dané věci byl ve smlouvě mezi stranami ujednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % denně, tj. 365 % ročně. Soud má za to, že poplatek je skrytým úrokem, jež je více než 30 násobný oproti běžnému úroku. Smlouvu o úvěru soud shledává jako absolutně neplatnou pro nepřiměřenost smluvních ujednání, když žalované byla poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč na dobu 70 dnů s úrokem 1 % denně. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši.13. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. V daném období činila běžná úroková sazba 9,57 %.14. Výše úroků, jež byla sjednána ve smlouvě, spolu s dalšími okolnostmi dané věci, jež budou uvedeny dále, se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. V dané věci není ani rozhodné, že se jedná o vztah mezi podnikateli, a to zejména pak s akcentem na sankce v čl. V. a čl. VIII. smlouvy. Kromě toho, že byl sjednán nepřiměřeně vysoký úrok, byla sjednána i celá řada sankcí pro případ prodlení žalované. Při zohlednění výše specifikované kombinace ujednání o úrocích a smluvních pokutách dospěl soud k závěru, že ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru v kombinaci se zmíněnými sankčními ujednáními je třeba posoudit jako absolutně neplatné ve smyslu s § 580 NOZ. Nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroku (poplatku) a sankcí uzavřít.15. Soud má za prokázané, že žalovaná převzala od žalobkyně peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná uhradila žalobkyni toliko částku ve výši 12,11 Kč, což vyplývá ze žalobního tvrzení, které žalovaná nerozporovala, a ve věci zůstala zcela pasivní. Po žalované je pak třeba požadovat, aby uhradila žalobkyni částku ve výši 9 987,89 Kč z titulu bezdůvodného obohacení v souladu s ust. § 2991 NOZ.16. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované upomínku dne , datum, , potom se považuje za doručenou dne , datum, . Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne , datum, , proto od , datum, je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, ve výši 14,75 % ročně.17. Ve zbytku jistiny, smluvní pokuty a včetně zbylých požadovaných zákonných úroků z prodlení, soud žalobu zamítl.18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Při posuzování úspěchu ve věci soud postupoval s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, konkrétně usnesením ze dne , datum, , sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 a poměřoval tak úspěch ve věci i co do uplatňovaného úroku z prodlení a zbylého příslušenství. Dospěl tak k závěru, že v řízení byla úspěšnější žalovaná, té však žádné náklady řízení nevnikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.19. S ohledem na skutečnost, že poplatek za žalobu činí dle položky č. 1 bodu 1 písm. a) a položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, a žalobkyně uhradila pouze částku 800 Kč, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.