7 C 10/2024-21 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 126 848,67 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladu řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, . Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 130 000 Kč. Žalovaný si neměl řádně a včas plnit své povinnosti z této smlouvy.3. Žalobce se k ústnímu jednání omluvil, a žalovaný se bez omluvy nedostavil.4. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.5. Mezi žalobcem v pozici věřitele a žalovaným v pozici dlužníka byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 130 000 Kč. Žalovaný se zavázal předmětnou částku hradit v měsíčních splátkách po 5 624 Kč vždy k 15. dni kalendářního měsíce spolu s úrokem ve výši 26,10 %.6. Žalovaný si své povinnosti řádně neplnil a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Žalobce tak přistoupil k realizaci výzvy k úhradě dlužné splátky písemností ze dne , datum, . Žalovaný na tuto výzvu nikterak nereagoval. Žalobce svůj požadavek vůči žalovanému k úhradě opakoval písemností ze dne , datum, . Opětovně na tuto výzvu žalovaný nereagoval. V souladu s článkem V odst. 5 smlouvy o úvěru žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného k úhradě celé částky. Vztah založený mezi žalobcem a žalovaným je vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem, práva a povinnosti stran musí být dostatečně srozumitelně a určitě vymezena. Smlouva nesmí obsahovat ujednání odporující dobrým mravům a ujednání, která zásadním způsobem narušují rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu.7. V daném případě ze strany žalobce nebyla dostatečně prozkoumána úvěruschopnost žalovaného spotřebitele. Náklady na bydlení výši 3 000 Kč jsou částkou, která je zcela neadekvátní a nevěrohodná, pokud se jedná o její výši. Žalobce pouze a jen formálně převzal údaje uvedené ze strany žalovaného. Částka ve výši 130 000 Kč byla rozpoložena tak, že ve prospěch žalovaného spotřebitele na jeho účet byla vyplacena částka ve výši 46 906 Kč, částka ve výši 62 594 Kč pak na žádost spotřebitele byla vyplacena ve prospěch věřitele CFIG za účelem úplné úhrady předchozího závazku spotřebitele, částka ve výši 20 500 Kč (15,76%) byla poukázána na poplatky požadované žalobcem. Finanční situace žalovaného v době uzavření smlouvy s žalobcem nebyla dobrá, zejména když žalovaný prostřednictvím tohoto, zcela pro něj nevýhodného závazku, řešil závazek, který měl uzavřený s žalobcem v minulosti.8. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.9. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.10. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalovaného a jím tvrzené informace, pouze a jen pasivně převzal. V případě žalovaného se jednalo o opakované úvěry, rozdíl mezi příjmy a výdaji byl nedostatečně určen, neboť žalobce si neověřil výdaje žalobce. Předmětné výdaje jsou, pokud se jedná o výdaje spojené s bydlením podhodnocené, nejsou přesně specifikované, závazků v součtu povinností má žalovaný mnohem více a předmětné výdaje nedopovídají měsíčně odváděné částce tak, jak byla žalobcem zjištěna. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného a zneužil své pozice a v rámci smlouvy vymezil práva a povinnosti tak, že zásadním způsobem je narušena rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu, zejména pokud se jedná o nepřiměřeně vysoké poplatky, úroky (§§ 1812, 1813, 1814 zákona č. 89/2012 Sb.) a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátila zpět částku, která se do jeho dispozice dostala z titulu neplatného právního úkonu tak, jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb..11. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce po žalovaném i zákonný úrok z prodlení z jím požadované částky postupem podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb..12. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.. V daném případě to byl žalobce, kdo byl plně ve věci úspěšný, a komu tak náleží právo na přiznání práva na náhradu nákladů řízení. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 5074 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle § 7 vyhl. 177/1996 Sb- 3 x 6180 Kč, odměna za tři režijní paušály podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. 3 x 300 Kč. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 24 514 Kč, kterou je žalovaný povinen s odkazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám advokáta Mgr. , jméno FO, .