17 C 175/2025-55 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 25 721,79 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 491,31 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, která byla uzavřena mezi účastníky řízení. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 23 406 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž poplatek za službu „klidné spaní“ ve výši 102,48 Kč a za službu „presto“ ve výši 660 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží částku 11 499,99 Kč na jistině, poplatek za vyplacení úvěru 228,64 Kč, smluvní úrok 11 999,90 Kč, poplatek za službu „klidné spaní“ ve výši 102,48 Kč a poplatek za službu „Presto“ ve výši 660 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úrok ve výši 0,88 % denně z nesplacené části. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši 1 230,58 Kč za dobu od , datum, do , datum, .3. Žalovaný uvedl, že smlouvu uzavřel, zkoušel se domluvit se žalobkyní, ale splátkový kalendář byl zamítnut. Nemůže uhradit celou částku najednou a požádal o splátky. Žalovaný má příjem cca 30 000 Kč měsíčně, jeho partnerka, která je v oddlužení, cca 19 000 Kč. Za bydlení hradí měsíčně cca 20 000 (včetně energií). Možné splátky jsou ve výši 4 000 – 5 000 Kč měsíčně.4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (smlouva o úvěru č. , hodnota, ), na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 23 406 Kč (výpisy z banky a sdělení banky), přičemž žalovaný na uzavřenou smlouvu uhradil celkem částku 11 906 Kč (nesporné tvrzení). Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 0,883 % denně, tj. 322 % ročně.5. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.6. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.9. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Smlouvu o revolvingovém úvěru soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byla tato částka zapůjčena s úrokem 320 % ročně. Soud má za to, že úroky jsou představovány i poplatkem za čerpání úvěru (1,99 %), roční úrok by tak byl ještě vyšší. S přihlédnutím k tomu, že žalovaný je spotřebitelem, je smlouva, jak bylo uvedeno, absolutně neplatná.11. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 10 % ročně, tedy úrok je více než 30 násobný.12. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši úroků a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o úrocích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků.13. Soud má za prokázané, že žalovaný převzal částku ve výši 23 406 Kč, přičemž dosud žalovaný navrátil částku ve výši 11 906 Kč.14. Soud má tedy za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatil částku ve výši 11 500 Kč, a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství.15. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu dne , datum, , potom se považuje za doručenou dne , datum, . Od této doby byl žalovaný povinen plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne , datum, , proto od , datum, je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, ve výši požadované žalobkyní a odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tj. ve výši 12 % ročně.16. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Soud vyšel z vyjádření žalovaného a jestliže má uhradit částku 11 500 Kč společně s úroky (cca 1 500 Kč za rok), tato může být uhrazena během 4 měsíců ve splátkách po 4 000 Kč. Soud má za to, že tento odklad nebude mít závažný ekonomický dopad na žalobkyni jako věřitele. Proto soud povolil plnění ve splátkách ve výši 4 000 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek. Jestliže žalovaný svůj dluh nebude plnit, má žalobkyně právní možnost, jak se domoci celého dluhu najednou.17. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni požadované poplatky, smluvní pokuty, ani požadované zákonné úroky z prodlení od dat požadovaných v žalobě. Proto výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně úspěšnější žalovaný by měl nárok na náhradu nákladů řízení, avšak žádné náklady mu nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.