17 C 227/2025-23 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 20 288 Kč, společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 309,65 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 682,42 Kč a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 7 590,63 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a dále úroku 8 % ročně z částky 7 384,62 Kč od , datum, do zaplacení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované.2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností , právnická osoba, (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovanou. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž poplatek ve výši 7 350 Kč za poskytnutí úvěru, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 077 Kč a úhradu za splátky v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit úvěr a poplatek v hotovosti v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž celkem žalovaná uhradila částku 15 100 Kč, poslední splátku dne , datum, ve výši 1 000 Kč. K postoupení pohledávky došlo dne , datum, .3. Jednání se konalo v nepřítomnosti žalované.4. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. S postoupením pohledávky byla žalovaná seznámena dopisem ze dne , datum, (dopis ze dne , datum, ).5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne , datum, smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 12 888 Kč, přičemž tato částka zahrnuje úrok ve výši 761 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč a poplatek za hotovostní platby ve výši 2 700 Kč (smlouva o úvěru ze dne , datum, ). Žalovaná uhradila na svůj od , datum, do , datum, částku ve výši 15 100 Kč (přehled transakcí).6. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb.7. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.10. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na smlouvy je nutno pohlížet jako na neplatné dle § 588 NOZ.11. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč za částku 12 888 Kč. Smlouvu o úvěru soud pokládá za absolutně neplatnou pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalované byla částka zapůjčeny na 14 měsíců s úrokem přesahující 73 % ročně. Přestože ve smlouvě se uvádí, že úrok činí po dobu trvání smlouvy pouze 761 Kč, nelze přehlédnout, že účastníci zároveň sjednali náklady na administrativu u každé smlouvy a poplatky za splácení ve výši 12 127 Kč. Úrok sám o sobě by se nejevil jako úrok nemravný, avšak společně s dalšími náklady, které na poskytnutí úvěru žalovaná musí vynaložit a které jsou svou podstatou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí smlouvu jako nemravnou. Náklady na administrativu jsou náklady, které by měly být kryty sjednaným úrokem, a pokud jde o tyto a další poplatky, soud má za to, že jsou de facto skrytým úrokem. Jednání právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu získat finanční prostředky v nadstandardní výši.12. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 12 % ročně, tedy úrok je více než 6 násobný.13. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by právní předchůdkyně žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, ve kterých se skrývá úrok.14. Soud má za prokázané, že žalovaná převzala celkem částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně uhradila do , datum, částku 15 100 Kč. Žalovaná tak zcela navrátila žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 15 000 Kč, a má „přeplatek“ ve výši 100 Kč.15. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované upomínku (oznámení o postoupení pohledávky) dne , datum, , potom se žalovaná nedostala do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.16. Pokud žalovaná převzala částku ve výši 15 000 Kč na základě neplatné smlouvy, potom je její povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 NOZ jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaná na poskytnuté plnění ve výši 15 000 Kč uhradila ve splátkách částku 15 100 Kč, tedy částku vyšší než 15 000 Kč, proto žalobkyni nic nedluží, a soud žalobu z výše uvedených důvodů zamítl. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni požadované poplatky, ani požadované smluvní úroky. Stejně tak soud zamítl nárok na úroky z prodlení, které žalobkyně požadovala, neboť žalovaná se nedostala do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 o. s. ř., kdy procesně úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.