17 C 254/2025-42 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 12 770 Kč a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované. Druhou žalobu, původně vedenou pod sp. zn. 17 C 257/2025, doručenou soudu téhož dne, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 13 316 Kč a náhrady nákladů řízení. Obě řízení soud spojil ke společnému řízení.2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět a souhrnný poplatek ve výši 12 270 Kč – úrok ve výši 70,89 % ročně ve výši 2 970 Kč, poplatek za zpracování ve výši 4 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Žalobkyně sama označuje tyto částky v žalobě jako poplatek ve výši 12 270 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 455 Kč. Žalovaná uhradila částku 14 500 Kč.3. Dále ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět a souhrnný poplatek ve výši 9 816 Kč – úrok ve výši 70,89 % ročně ve výši 2 376 Kč, poplatek za zpracování ve výši 3 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 840 Kč. Žalobkyně sama označuje tyto částky v žalobě jako poplatek ve výši 9 816 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 366 Kč. Žalovaná uhradila částku 8 500 Kč.4. Žalovaná uvedla, že se žalobou nesouhlasí, neboť věc řeší finanční arbitr. Smlouvy považuje za rozporné se zákonem o spotřebitelském úvěru.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v 60 týdenních splátkách po 454,50 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 12 270 Kč, přičemž tato částka zahrnuje kapitalizovaný úrok ve výši 2 970 Kč, dále poplatek za zpracování ve výši 4 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč (smlouva o úvěru ze dne , datum, ). Žalovaná uhradila na svůj závazek částku celkem ve výši 14 500 Kč (tabulka splátek). Dále byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v 60 týdenních splátkách po 363,65 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 9 816 Kč, přičemž tato částka zahrnuje kapitalizovaný úrok ve výši 2 376 Kč, dále poplatek za zpracování ve výši 3 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 840 Kč (smlouva o úvěru ze dne , datum, ). Žalovaná uhradila na svůj závazek částku celkem ve výši 8 500 Kč (tabulka splátek).6. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.7. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.10. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Smlouvy o úvěru soud pokládá za absolutně neplatné pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalované byla částka ve výši 15 000 Kč a 12 000 Kč zapůjčena na 60 týdnů (14 měsíců) s úrokem přesahující 70 % ročně. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč za částku 12 270 Kč, resp. 12 000 Kč za částku 9 816 Kč. Přestože ve smlouvě se uvádí, že úrok činí po dobu trvání smlouvy pouze 2 970 Kč, resp. 2 376 Kč, nelze přehlédnout, že účastníci zároveň sjednali náklady na administrativu u smlouvy ve výši 4 500 Kč, resp. 3 600 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, resp. 3 840 Kč. Celkem se tedy žalovaná zavázala zaplatit za poskytnutí částky 15 000 Kč částku 12 270 Kč a za částku 12 000 Kč úplatu 9 816 Kč. Úrok ve spojení s dalšími náklady, které na poskytnutí úvěru žalovaná musí vynaložit a které jsou svou podstatou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí smlouvu jako nemravnou. Náklady na administrativu jsou náklady, které by měly být kryty sjednaným úrokem, a pokud jde o hotovostní inkaso splátek, jedná se o službu, jejíž uskutečnění je závislé na vůli věřitele. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Poplatky jsou de facto skrytým úrokem.12. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 9 % ročně, tedy úrok je cca 8 násobný.13. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvy o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouvy byly uzavřeny mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvy o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatné v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, ve kterých se skrývá úrok.14. Pokud žalovaná převzala částku ve výši 27 000 Kč na základě neplatně sjednaných smluv, potom je její povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaná na poskytnuté plnění ve výši 27 000 Kč uhradila ve splátkách částku 23 000 Kč, tedy je povinna vrátit rozdíl, tj. částku 4 000 Kč.15. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Soud vyšel z vyjádření žalované, že vydělává 24 000 Kč čistého měsíčně, pracuje jako uklízečka v německé společnosti v , adresa, s tím, že její měsíční výdaje jsou asi 11 000 Kč. Jestliže má uhradit částku 4 000 Kč tato může být uhrazena během 4 měsíců ve splátkách po 1 000 Kč. Soud má za to, že tento odklad nebude mít závažný ekonomický dopad na žalobkyni jako věřitele. Proto soud povolil plnění ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek. Jestliže žalovaná svůj dluh nebude plnit, má žalobkyně právní možnost, jak se domoci celého dluhu najednou.16. Vzhledem k tomu, že smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné, nemohl přiznat soud žalobkyni požadované poplatky. Proto výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.17. Od nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 o. s. ř., kdy procesně úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.