11 C 123/2020-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 10 827 Kč s příslušenstvím (jako součtu jistiny ve výši 8 220,54 Kč a poplatků ve výši 2 606,46 Kč) s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], dne 14. 5. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku včetně sjednaného úroku ve výši 1 960 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč, nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč a pojistného ve výši 348 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 426 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 6. 2017. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, uhradil toliko částku 13 881 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena dne 25. 2. 2019, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 10 827 Kč (jako součtu jistiny ve výši 8 220,54 Kč a poplatků ve výši 2 606,46 Kč). 2. Dále se žalobkyně podanou žalobou domáhala zaplacení částky 5 289 Kč s příslušenstvím (jako součtu jistiny ve výši 4 015,69 Kč a poplatků ve výši 1 273,31 Kč) s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], dne 15. 2. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku včetně sjednaného úroku ve výši 1 960 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč, nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč a pojistného ve výši 348 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 426 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 3. 2017. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, uhradil toliko částku 19 419 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena dne 25. 2. 2019, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 5 289 Kč (jako součtu jistiny ve výši 4 015,69 Kč a poplatků ve výši 1 273,31 Kč). 3. Úvěruschopnost žalovaného zkoumal právní předchůdce žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalovaného a zapsány do zákaznické karty žalovaného. Ze smluvních podmínek plyne, že údaje nezbytné pro posouzení schopnosti žalovaného půjčku splácet, které žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé. Žalobkyně tak má za to, že její právní předchůdce splnil podmínky zákona pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a tedy že právní předchůdce žalobkyně postupoval v dané věci s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tyto své pohledávky za žalovaným žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud ve věci usnesením ze dne 15. 10. 2020 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 2. 11.2020 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 6. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako smlouva o půjčce ze dne 14. 5. 2016 vč. smluvních podmínek a zákaznickou kartou žalovaného ze dne 14. 5. 2016. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 14. 5. 2016 smlouvu nazvanou jako smlouva o půjčce, podle které [právnická osoba] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit tuto jistinu navýšenou o administrativní poplatek ve výši 2 800 Kč, úrok ve výši 1 960 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 5 600 Kč a pojistné ve výši 348 Kč (celkem navýšené o 10 708 Kč) v 58 týdenních splátkách po 426 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. V rámci smlouvy si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána dotazem na jeho příjmy a výdaje. Z prohlášení žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný je výdělečně činný na hlavní pracovní poměr s čistou měsíční mzdou [částka], což představuje jeho celkové měsíční příjmy v roce 2016. Celkové výdaje měly činit v roce 2016 částku [částka], která sestává z částek [částka] za nájem, výdaje domácnosti [částka] a splátky úvěru ve výši [částka]. Jako použitelný příjem žalobkyně stanovila částku [částka]. S tím, že obchodní zástupce oprávněný jednat za právního předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy v zákaznické kartě prohlásil, že ověřil výplatní pásky žalovaného, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a doklad o platbě SIPO. Dále bylo zjištěno, že žalovaný žije v samostatné domácnosti v nájemním bytě. 7. Dále soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako smlouva o půjčce ze dne 15. 2. 2016 vč. smluvních podmínek a zákaznickou kartou žalovaného ze dne 15. 2. 2016. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 15. 2. 2016 smlouvu nazvanou jako smlouva o půjčce, podle které [právnická osoba] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit tuto jistinu navýšenou o administrativní poplatek ve výši 2 800 Kč, úrok ve výši 1 960 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 5 600 Kč a pojistné ve výši 348 Kč (celkem navýšené o 10 708 Kč) v 58 týdenních splátkách po 426 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. V rámci smlouvy si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána dotazem na jeho příjmy a výdaje. Z prohlášení žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný je výdělečně činný na hlavní pracovní poměr u stejné společnosti jako u předchozí smlouvy, ale s čistou měsíční mzdou [částka], což představuje jeho celkové měsíční příjmy v roce 2016. Celkové výdaje měly činit v roce 2016 částku [částka], která sestává z částek [částka] za nájem (ponížené o 1 000 Kč proti předchozí smlouvě), výdaje domácnosti [částka] (ponížené o 1 000 Kč proti předchozí smlouvě) a ostatní náklady ve výši [částka]. Jako použitelný příjem žalobkyně stanovila částku [částka]. Ostatní údaje byly shodné jako v předchozím případě. 8. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 vč. přílohy č. 1 (seznamem pohledávek), oznámením o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě ze dne 29. 11. 2019 vč. podacího lístku ze dne 13. 12. 2019, předžalobní upomínkou ze dne 30. 4. 2020 vč. podacího lístku ze dne 1. 5. 2020 soud zjistil, že dopisem ze dne 29. 11. 2019, odeslaným dne 13. 12. 2019, bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky žalobkyní s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 10 dnů po obdržení dopisu. Předžalobní upomínka byla vyhotovena 30. 4. 2020 a odeslána 1. 5. 2020. 9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, kter