11 C 193/2020-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 8 213 Kč s příslušenstvím (jako součtu jistiny ve výši 6 000 Kč a poplatků ve výši 2 213 Kč) s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], dne 1. 9. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku včetně sjednaného úroku ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a pojistného ve výši 175 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 183 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 10. 2017. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, uhradil toliko částku 2 401 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena dne 6. 12. 2016, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 8 213 Kč (jako součtu jistiny ve výši 6 000 Kč a poplatků ve výši 2 213 Kč). 2. Dále se žalobkyně podanou žalobou domáhala zaplacení částky 2 018 Kč s příslušenstvím (jako součtu jistiny ve výši 1 605,04 Kč a poplatků ve výši 412,96 Kč) s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], dne 25. 4. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 4000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku včetně sjednaného úroku ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 800 Kč, nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč a pojistného ve výši 129 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 43 pravidelných týdenních splátkách po 151 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 2. 2017. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, uhradil toliko částku 4 475 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena dne 8. 12. 2016, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 2 018 Kč (jako součtu jistiny ve výši 1 605,04 Kč a poplatků ve výši 412,96 Kč). 3. Úvěruschopnost žalovaného zkoumal právní předchůdce žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalovaného a zapsány do zákaznické karty žalovaného. Ze smluvních podmínek plyne, že údaje nezbytné pro posouzení schopnosti žalovaného půjčku splácet, které žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé. Žalobkyně tak má za to, že její právní předchůdce splnil podmínky zákona pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a tedy že právní předchůdce žalobkyně postupoval v dané věci s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tyto svoje pohledávky za žalovaným žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud ve věci usnesením ze dne 3. 11. 2020 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 23. 11. 2020 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 6. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako smlouvou o půjčce ze dne 1. 9. 2016 vč. smluvních podmínek a zákaznickou kartou žalovaného ze dne 1. 9. 2016. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 1. 9. 2016 smlouvu nazvanou jako smlouva o půjčce, podle které [právnická osoba] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit tuto jistinu navýšenou o administrativní poplatek ve výši 1 200 Kč, úrok ve výši 840 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč a pojistné ve výši 174 Kč (celkem 4 614 Kč) v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. V rámci smlouvy si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána dotazem na jeho příjmy a výdaje. Z prohlášení žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný je výdělečně činný na hlavní pracovní poměr s čistou měsíční mzdou [částka], což představuje jeho celkové měsíční příjmy v roce 2016. Celkové výdaje měly činit v roce 2016 částku [částka], která sestává z částek [částka] za nájem, výdaje domácnosti [částka], splátky úvěrů ve výši [částka] a ostatní náklady ve výši [částka]. Jako použitelný příjem žalobkyně stanovila částku [částka]. S tím, že obchodní zástupce oprávněný jednat za právního předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy v zákaznické kartě prohlásil, že ověřil výplatní pásky, výpis z účtu, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, doklad o platbě SIPO a doklad o platbě výživného. Dále bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný a žije s partnerkou v nájemním bytě. 7. Dále soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako smlouvou o půjčce ze dne 25. 4. 2016 vč. smluvních podmínek a zákaznickou kartou žalovaného ze dne 25. 4. 2016. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 25. 4. 2016 smlouvu nazvanou jako smlouva o půjčce, podle které [právnická osoba] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit tuto jistinu navýšenou o administrativní poplatek ve výši 800 Kč, úrok ve výši 364 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 200 Kč a pojistné ve výši 129 Kč (celkem 2 493 Kč) v 43 týdenních splátkách po 151 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. V rámci smlouvy si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána dotazem na jeho příjmy a výdaje. Z prohlášení žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný je výdělečně činný na hlavní pracovní poměr s čistou měsíční mzdou [částka], což představuje jeho celkové měsíční příjmy v roce 2016. Celkové výdaje měly činit v roce 2016 částku [částka], která sestává z částek [částka] za nájem, výdaje domácnosti [částka] a ostatní náklady ve výši [částka]. Jako použitelný příjem žalobkyně stanovila částku [částka]. Ostatní údaje byly shodné jako v předchozím případě. 8. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 vč. přílohy [číslo] (seznamem pohledávek), oznámením o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě ze dne 6. 12. 2019 vč. podacího lístku ze dne 7. 1. 2020, předžalobní upomínkou ze dne 7. 5. 2020 vč. podacího lístku ze dne 10. 5. 2020 soud zjistil, že dopisem ze dne 6. 12. 2019, odeslaným dne 7. 1. 2020, bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky žalobkyní s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 10 dnů po obdržení dopisu. Předžalobní upomínka byla vyhotovena 7. 5. 2020 a odeslána 10. 5. 2020. 9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 odst. 1 o. z.